Poslední týdny má český veterinární dozor plné ruce práce. Do Česka se dostaly tuny polského masa z podezřelých šarží, byla zjištěná přítomnost salmonely. Probíhají mimořádné kontroly a český ministr zemědělství oznámil, že je pojede obhajovat ve středu do Bruselu, kterému se česká opatření nelíbí. Chování spotřebitelů to ale příliš nezměnilo. Zajímají se sice více o původ masa, ale mnozí dále míří za levnějšími nákupy potravin, masa nevyjímaje, do Polska.
Na otázku, odkud maso na pultu má, teď například majitel řeznictví v Mnichovicích odpovídá i několikrát za den. Zákazníkům, kterým informace nestačí, ukazuje ceduli nad pultem.
„Mají možnost tady nahlédnout na průvodní papír, který chodí ke každému kusu, který bereme. Je na něm napsáno, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a kde bylo poraženo,“ konstatuje mnichovický řezník Petr Medřický. A tomu, kdo si chce údaje ověřit, předkládá i dodací list. I když to už podle zákona není jeho povinnost.
U baleného masa ať už ve velkoobchodě, či maloobchodě se zákazník může orientovat poměrně snadno. Potřebné informace najde přímo na etiketě (viz obrázek níže). Podle veterinářů je v Česku značení masa jedno z nejpodrobnějších. Kromě tzv. identifikační značky by měl zákazník ze štítku vyčíst zvlášť i místo chovu a porážky zvířat a také šarži.
„Když bude chtít někdo klamat, tak si může nalepit cokoliv, ale já se nedomnívám, že by to bylo systémové,“ dodává mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
A majitelé restaurací potvrzují, že ověřit stoprocentně původ masa může být problém. „Máme na výběr – jít po nízké ceně a vybírat si z různého množství různých dodavatelů, kde ten původ není zaručený, anebo spolupracovat dlouhodobě s nějakými dodavateli,“ říká majitelka pražské restaurace BlackDog Eva Van Wagenen.
Maso berou z argentinských farem. Říkají, že s dodavateli jsou v pravidelném kontaktu. Ti jim kromě zásilek posílají i aktuální fotografie přímo z chovů.
Jen loni Celní správa odhalila skoro 135 tun masa, u kterého nebylo možné dohledat původ. Nejvíc v Královéhradeckém kraji. Nejčastěji šlo o kuřecí. Hygienici maso zlikvidovali. Stejně jako 1200 kg hovězího v tomto týdnu, které se bez jakýchkoliv dokladů našlo v nelegální bourárně v Praze.
Celá kauza začala pro českého spotřebitele počátkem února: tehdy se zjistilo, že maso z kontroverzních polských jatek, kde se porážely nemocné krávy, se dostalo i do Česka. Později byla navíc odhalena také šarže hovězího masa se salmonelou (celkem šlo přibližně o 1900 kilogramů) a veškerý dovoz hovězího z Polska se dostal pod dohled českých úřadů. Vzorky každé zásilky tak analyzují od minulého čtvrtka čeští veterináři.
Evropská komise v uplynulých dnech uskutečnila první audit polských jatek, jeho výsledky zatím nezveřejnila. Další – komplexní – má proběhnout zřejmě v březnu. Polsko v reakci na problém slíbilo, že upraví pravidla veterinárního dozoru, jatka budou 24 hodin denně sledovat kamery a kontroly provozu již nebudou moci provádět soukromí veterináři.
Proti zavádění mimořádných opatření se opakovaně vyslovuje polská strana, včetně ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského. Polští producenti masa označují obvinění vůči sobě za uměle nadsazené. „Jsme obětí kampaně části médií, která šíří neověřené a nepotvrzené informace,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz Jerzy Wierzbicki.
- Drahý pane ministře zemědělství ČR. S radostí přijímám informaci o tom, jak dobře funguje veterinární dozor v Česku. To, že každou chvíli objeví maso neznámého původu, jako v roce 2018, že najde dopravní firmy převážející nelegální maso, že nachází nikde neohlášené, nelegální sklady s masem, které pochází neznámo odkud, bezpochyby svědčí o tom, že je schopný. Upřímně Ti gratuluji.
- Samozřejmě, jak se domnívám, maso od neznámých krav, které chybějí v systému registrace a evidence, bylo zpracováno při loupežné činnosti jistého Rumcajse, který to dělal pro Manku a Cipíska. Nelegální sklad v centru Prahy provozoval známý konspirátor Krtek a transportem neznámého masa se zabývali Křemílek a Vochomůrka.
- Prosím Tě drahý Miroslave Tomane, nenaskakuj na takovou vlnu rétoriky. Neobviňuju Vás z toho, že systém obchodování s masem v Česku, jeho získávání, přechovávání a zpracovávání, jak sami informujete, je nedokonalý a jak někteří tvrdí, děravý jak švýcarský sýr. Tvoje kousavé poznámky, které možná potřebuješ pro nějakou vnitřní politickou hru, nejsou na místě a jsou nepatřičné u tak inteligentního člověka. A proto tě, drahý kolego, silně prosím, nepokračuj takovou cestou.
- Dobré vztahy našich krásných zemí, tak silně propojených od věků, jsou důležitější, než chvilkový politický zisk. Pozdravuji Tě srdečně a na Tvoje zdraví vypiju půllitr českého piva v restauraci U Švejka ve Varšavě.
- S pozdravem,
Krzysztof
Češi stále míří za levnými nákupy do Polska
Ani výčet zmíněných potíží však zatím příliš nemění chování spotřebitelů. První víkendový den se jako obvykle mnozí Češi vydali na nákup do Polska. Míří hlavně za levnějšími potravinami. Například Ladislav Sitko z Rychvaldu to na tržnici v polském Zabelkově má 15 kilometrů, od hranic je to sotva pár minut. Na polské zboží nedá dopustit, hlavně kvůli nižším cenám. Kromě ovoce kupuje právě i maso, všechny druhy – a nákazy se nebojí.
„Kdyby to byla pravda, nebo tak jak se zveličuje, tak půl Polska je v nějaké salmonelóze. Nevěřím tomu,“ říká Sitko s tím, že se mu nákup vyplatí. „V desítkách procent je rozdíl směrem dolů, někdy až skoro o polovinu oproti cenám, které jsou v České republice,“ vysvětluje.
Podobně dojíždí z Ostravy do Polska za nákupy i Stanislava Skupiňová. Někdy i vícekrát v týdnu. „Nemám krátkou paměť, u nás byly šílené krávy, kuřata nemocná a z tohohle polského masa, možná se to českým divákům nebude líbit, nikdo neumřel,“ říká Skupiňová.
Češi jezdí za nákupy nejen na polská tržiště, ale i do supermarketů – mezi nejoblíbenější patří Biedronka. I tam je levněji. „Řekl bych o takových dvacet třicet korun méně. A myslím si, že když se to maso tepelně zpracuje, tak není závadné,“ uvedl Jaroslav Svoboda, jeden z českých nakupujících.
Zatímco nakupující byli sdílní, polští prodávající už z přítomnosti kamery nadšení nebyli a natáčení odmítli. Mimo kameru ale potvrdili, že pokles zájmu ze strany českých nakupujících nezaznamenali.
Největším nebezpečím, které veterináři v zásilkách z Polska našli, byla salmonela. Bakterie způsobuje onemocnění projevující se průjmy a zvracením. U většiny nemocných stačí klid na lůžku, dieta a dostatečný příjem tekutin. Někdy je ale nutný i pobyt v nemocnici – právě kvůli dehydrataci organismu.
Kromě masa se salmonela vyskytuje taky v mléčných výrobcích nebo vejcích. Vzhledem k tomu, že bakterie přežije i velmi nízké teploty, může být i ve zmrzlině a mražených výrobcích.
„U mnoha zvířat je součástí normální střevní mikroflóry, takže jim vůbec nic nedělá. Ale pro člověka je to patogenní záležitost, takže může onemocnět,“ vysvětlila Václava Adámková z Ústavu imunologie a mikrobiologie na 1. lékařské fakultě UK.
Do lidského těla pronikají bakterie salmonely výhradně ústy. Část z nich se dostane do střev. První známky infekce se objeví zhruba po 8–10 hodinách, ale u každého je to individuální. Salmonelózu může doprovázet horečka. Následuje nevolnost, bolest břicha a zažívací potíže. „Může rozvinout i těžké průjmy, může rozvinout až sepsi, popřípadě se tam můžou rozvinout mimostřevní následky, záněty kloubů, záněty cév,“ dodává Adámková.
Existuje přes dva tisíce typů bakterie salmonely. Infekci u člověka vyvolává jen několik desítek z nich. Jako prevence proti nákaze je potřeba si před každým jídlem umýt ruce a doporučuje se potraviny tepelně upravovat, konkrétně ohřívat nad 75 stupňů po dobu zhruba pěti minut.
