Trh s automobily v EU se oklepává, Češi ale o nová auta nestojí

Praha - Prodej aut v Evropské unii už má nejhorší za sebou. Ve státech osmadvacítky se v říjnu prodalo přes milion vozů, což je proti loňsku nárůst téměř o pět procent. Trh s auty tak už druhý měsíc po sobě vykazuje zlepšení.

Prodej aut v Evropské unii v říjnu vzrostl o 4,7 procenta na 1 004 935 vozů. Prodej se poprvé od září 2011 zvýšil již druhý měsíc za sebou. Růst zaznamenaly všechny velké trhy vyjma Itálie. 

Čísla tedy ukazují na to, že autosalony v Británii, Německu nebo Španělsku si rozhodně nemají na co stěžovat. Lidé se tam totiž o auta zajímají stále víc. Ve Španělsku se dokonce v říjnu prodalo skoro dvakrát tolik aut než loni. A to by mohla být dobrá zpráva i pro české motoristy. Díky tomu, že lidé v západní Evropě nakupují nový vozový park, by mohly klesat ceny ojetin v Česku. 

V Itálii se v říjnu prodej aut snížil o 5,6 procenta. V dalších velkých zemích však prodej rostl. V Německu, které je největším automobilovým trhem v regionu, se počet registrací zvýšil o 2,3 procenta. Nejvyšší byl růst ve Španělsku, kde činil 34,4 procenta.

V Česku se totiž nová auta prodávají stále méně. Od začátku roku jich majitelé koupili pouze 135 tisíc. A ani do budoucna se situace zlepšovat nemá. Oslabení koruny se totiž promítne i do cen aut. „V Evropě teď docházelo dva měsíce po sobe k nárůstu. Zásah ČNB, která poměrně razantně zvýšila kurz eura, se dříve nebo později promítne do cen nových aut, která jsou z větší části dovážená,“ komentuje to publicista Jan Blažek. 

V říjnu se v ČR prodej nových automobilů snížil o 3,9 procenta a za devět měsíců letošního roku o 7,8 procenta na 135 500 vozů.

Z velkých automobilek se dařilo Toyotě a Renaultu, ty zvýšily prodeje zhruba o šestinu. Největší evropské automobilce Volkswagen, která má na trhu EU více než čtvrtinový podíl, stoupl prodej o 5,8 procenta. Dařilo se i české škodovce, její prodeje se navýšily skoro o čtvrtinu. Špatné výsledky naopak hlásí italský Fiat a francouzská společnost PSA Peugeot Citroën.

I přesto, že se na podzim auta v Evropě prodávají a roste o ně zájem, za poslední roky se automobilový průmysl výrazně smrsknul. Třeba v roce 2010 se prodalo skoro 14,5 milionu aut, letos je to necelých 12 milionů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 17 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.