Sportovci chtějí po obcích peníze z hazardu

Praha - Téměř o 4,5 miliardy korun se letos zvednou rozpočty obcí díky penězům z hazardu a novele loterijního zákona. Finance ale naopak chybí sportovcům, kteří chtějí dosáhnout, aby jim obce alespoň polovinu z této částky poslaly.

Všech 6 250 měst a obcí dostalo v těchto dnech od sportovců dopis, ve kterém je žádají o část peněz z hazardu. „Bijeme na poplach, snažíme se dojednat, co se dá, protože český sport je v největší krizi od roku 90,“ říká Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů.

Sportovcům chybí zhruba dvě miliardy, které dřív z hazardu dostávali formou povinných odvodů na dobročinné účely. Polovina z toho šla původně ze Sazky, která ještě v roce 2003 posílala sportu miliardu. Pak ale přišla stavba vysočanské arény a peníze putovaly hlavně na její splátky. I tak si ještě v roce 2010 sportovci sáhli na 235 milionů. Jenže o Sazku teď svojí vinou přišli. „Jestliže sportovci v minulém odbobí dostávali peníze od Sazky, tak je dostávali jen z titulu, že Sazku vlastnili. Teď nemají nárok,“ řekl Václav Jalovecký, mluvčí Sazky. 

2 minuty
Reportáž Zuzany Luňákové
Zdroj: ČT24

Mnoho tělovýchovných jednot proto již zaniklo a Sokol chce některé své sokolovny zachránit převodem na města. Nedostatek peněz se sportovci snaží vyřešit i komerčními pronájmy. Třeba na hřišti tělovýchovné jednoty Bohemians se přes zimu usídlil cirkus, ale 30 tisíc korun měsíčně, které platí jako nájem, nestačí sportovcům ani na energie. 

Obce mají peníze zatím jen v tabulkách na papíře

Jen Praha bude mít díky hazardu v rozpočtu o 638 milionů víc než loni. Sportovci už získali podporu svazu měst a obcí. „My doporučíme obcím, aby přispěly na veřejně prospěšné účely. Měly by přihlédnout, kolik dostaly loni od ČSTV z hazardu,“ říká Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí. Obce ale upozorňují, že zatím mají peníze pouze v tabulkách na papíře a není jisté, jestli jim skutečné příjmy z hazardu budou odpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...