Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.
Schillerová vyzvala Stanjuru k rezignaci kvůli rozpočtu, ministr za návrhem stojí
32 minut
Události, komentáře: Rozpočet bude mít příští rok schodek 295 miliard
Z údajů ministerstva financí vyplývá, že v příštím roce bude stát hospodařit s výdaji 2,223 bilionu a příjmy 1,928 bilionu korun. Rozdíl činí 295 miliard. Bývalé ministryni financí a předsedkyni poslaneckého klubu opozičního ANO Aleně Schillerové ale chybí vysvětlení, kde stát část příjmů vezme. Tvrdí, že ve skutečnosti by měl být schodek až o 150 miliard vyšší.
„Nemůžete dát do příjmů něco, co není schváleno zákonem. Já jsem dala digitální daň, to mně neustále omlacujete přes ústa, 2,5 miliardy. Vy tam dáváte 150 miliard. To je nepřijatelné, to je na vaši rezignaci,“ řekla Schillerová ministru Stanjurovi v Událostech, komentářích.
Rozpočet počítá s mimořádnou daní. Podle Schillerové tak ministr obešel zákon
Původně se Schillerové nedařilo dopočítat se dokonce 178,5 miliardy, podle Stanjury tuto částku pokryje výběr dividend ze státních firem. Vysvětlení má ministr i pro zbylou částku, to se ovšem představitelce opozice nezamlouvá.
Stanjura tvrdí, že do příjmů rozpočtu započítal příjmy z prodeje emisních povolenek, respektive modernizačního fondu, a hlavně z windfall tax neboli daně z mimořádných zisků. Z opozičního pohledu je potíž v tom, že ani jedno není schváleno vládou, natožpak parlamentem. „To je nepřijatelné a v novodobé historii se to nikdy nestalo,“ podotkla Schillerová.
Její nástupce v čele paláce v Letenské ulici je však přesvědčen, že to jinak nešlo, protože ze zákona musí rozpočet poslat do Poslanecké sněmovny do 30. září a zároveň bude tento den summit evropských ministrů pro energetiku, který by měl stanovit základní pravidla pro zdanění mimořádných zisků. „Logicky, pokud musíme odeslat návrh rozpočtu do 30. září, nejsme schopni detailně aplikovat to, co bude v evropském nařízení. Nicméně jako předsednická země máme dobrou představu, co tam bude,“ zdůvodnil Zbyněk Stanjura, proč připravil rozpočet tak, jak ho připravil.
Zároveň zdůraznil, že kdyby se řídil principem, že se do rozpočtu nedává nic, co není schváleno, nezahrnul by do něj ani mimořádné výdaje „Nebyly by tam ani výdaje, které mají pomoci se zastropováním a zvládáním vysokých cen energií,“ poukázal. Je si jist, že potřebné zákony budou do konce kalendářního roku schváleny.
Úsporný tarif bude jen do konce roku
Stanjura zároveň ozřejmil, jaké má vláda záměry s úsporným tarifem, který byl její původní odpovědí na zdražující energie – ještě před stanovením cenového stropu. V příštím roce zřejmě nebude, zůstane u 40 miliard vyčleněných ještě pro letošek. „Pro příští rok místo 60 miliard, což by byla zhruba úspora pro domácnosti 24 miliard, jsme zastropovali ceny s mnohem lepším dopadem pro domácnosti. Úspora bude mnohem větší,“ ujistil. Vláda ovšem podle něj také připravuje definici zranitelného zákazníka, který by pak měl nárok na „prvky úsporného tarifu nad rámec zastropované ceny“.
Alena Schillerová považuje za důležité, „že alespoň zaznělo, že úsporný tarif v roce 2023 nebude“. Ráda by také věděla, jakým způsobem se chystá vláda podpořit velké podniky, na to ale nemá ministr financí jasnou odpověď s tím, že čeká na rozhodnutí Evropské unie.
„Největší problém z hlediska ochrany hospodářské soutěže a nepovolené podpory je u velkých firem. Pro rok 2022 platí něco, co se evropsky jmenuje dočasný krizový rámec. Zatím ho plně aplikovaly dvě nejbohatší země – Německo, Francie. My jsme se rozhodli, že ho budeme aplikovat také. Současně jsme jako předsednická země navrhli, aby se krizový rámec uplatnil v plném rozsahu i na rok 2023. Na víc jít nemůžeme,“ shrnul Stanjura.
