Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle resortu financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.
Lednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta víc než v roce 2023.
„Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 miliardy korun na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Dále zdůraznil, že plnění rozpočtu není lineární a že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ upozornil Stanjura.
„Je velmi brzy, vstoupí do toho celá řada věcí. Uvidíme, jak se budou vyvíjet příjmy. Vládě prostě pomáhaly velice inflační příjmy, nezvládnutá inflace, díky které všichni platili vyšší daně,“ podotkla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Příjmy
K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména vyšší výnos daní. Nejdynamičtěji rostlo inkaso spotřební daně, které za leden činilo 14,1 miliardy korun, o 20,9 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,3 procenta na 14,5 miliardy korun.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) se vybralo 38,2 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta víc. Dopady změn DPH i spotřebních daní obsažené v konsolidačním balíčku se podle ministerstva začnou výrazněji projevovat až v dalších měsících.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš rovněž upozornil, že fiskální dopady balíčku zatím podle vývoje rozpočtových příjmů vyhodnotit nelze. „Například vyplacené mzdy během ledna se vztahují k prosinci a více než třináctiprocentní nárůst u daně z příjmů fyzických osob spíše reflektuje růst mezd. Stejně tak u inkasa daně z přidané hodnoty, kvůli splatnosti daně, reflektuje šestiprocentní nárůst spíše dopady vysoké inflace a možného meziročního růstu spotřeby nežli dopad změn účinných od ledna 2024,“ popsal.
Výdaje
Výdajovou stranu rozpočtu ovlivnila zejména dříve zaplacená záloha pro regionální školství. I díky tomu meziročně vzrostly běžné výdaje o 24,5 procenta na 170,7 miliardy korun. Objemově nejvýznamnější výdajovou položkou jsou dlouhodobě sociální dávky, na kterých bylo v lednu vyplaceno 77,2 miliardy korun, z toho 61,1 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se objem vyplacených dávek zvýšil o 5,6 miliardy korun.
Kapitálové výdaje vzrostly o 41,3 procenta na 2,7 miliardy korun. V lednu jsou ale tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
