Praha – Kurz koruny se bude uměle držet minimálně na 27 korunách za euro ještě víc než rok. Přestože intervence ČNB loni v listopadu pomohla zabránit deflaci, česká ekonomika ještě nemá vyhráno. Cíle v podobě dvouprocentní inflace bychom mohli dosáhnout v prvním čtvrtletí 2016. Situace nahrává českým exportním firmám, dovoz zdražil. Problém může způsobit snížená zahraniční poptávka.
Česká národní banka se na vliv intervence vůči kurzu koruny dívá pochvalně. „Oslabení kurzu splnilo svůj účel,“ řekl dnes Miroslav Singer, guvernér ČNB. Oproti původním analýzám totiž byla hrozba dlouhodobé deflace, nepříznivého vývoje mezd a navíc i ztráty pracovních míst ještě větší. Makroekonomické ukazatele se místo toho vyvíjejí podstatně lépe a růst cen se vzdálil nebezpečí deflace. „V předcházejícím období jsme byli v dolní třetině zemí podle růstu a teď jsme se posunuli do lepší poloviny,“ hodnotí člen bankovní rady Lubomír Lízal.
Oslabení české měny, které nastalo 7. listopadu 2013, znamená v prvé řadě výhodu pro export. ČNB dnes ale upozornila, že nepříznivá situace v eurozóně nebude mít tak pozitivní vliv na naše hospodářství, kterému naopak významně pomáhá domácí spotřeba. „Eurozóna se s inflací a hospodářským růstem dostává stále níže. Horší je, že se propadají ekonomiky, na kterých my závisíme,“ řekl Singer. Právě situaci v eurozóně označuje Lízal za možný důvod, proč lék v podobě intervence funguje pomaleji.
Reakce na vliv intervence
Karel Havlíček /přededa představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků/: „Těm, kteří očekávali, že to bude lepší, se to v zásadě potvrdilo. Ti, kdo očekávali, že to bude zásadně horší – importéři – pro ně to nebylo tak zlé, jak se očekávalo. Nebylo to dáno jen intervencemi. Klesá taky cena ropy, klesá cena elektřiny.(…) Meziročně se zdražilo o 4 % a divám se na to jako na menší zlo, než kdyby hrozilo, že lidé budou bez práce. ČNB jednala realisticky.“
Jan Heřmánek /generální ředitel Svitap/: „Přínos pro naši firmu není žádný.“
Otto Daněk /předseda představenstva Atas/: „Měli jsem větší zakázky a bylo jich více.“
Jan Tichý /generální ředitel Saar Gummi Czech/: „Jako občan z toho nadšený nejsem, přál bych si, aby moje děti žily v zemi, kde je životní úroveň jako v Německu, a ne na Balkáně.“
Andrej Babiš /ministr financí, hnutí ANO, majitel koncernu Agrofert/: „Občané to hodnotí podle sebe, tam byl efekt negativní. Jestli to vydrží, za dva tři roky to můžeme hodnotit pozitivně. Jsme totiž exportní země.“
Z dlouhodobého hlediska však podle ČNB oslabená koruna může podpořit schopnost Čechů utrácet. Je to logický řetězec – exportéři vydělávají na vývozu, mohou zadávat zakázky dalším firmám, které tak mohou shánět nové zaměstnance. „Intervence nahrává do karet vývozcům, kteří tím dostávají umělý stimul. Rozhodně se ale na něj nemohou spoléhat a musí být připravení, že jednoho dne skončí,“ řekl analytik Home Credit Michael Kozub.
Jak jedná ČNB při intervenci
ČNB bude bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
-
"Oslabení měny přineslo díky zamezení deflaci pozitivní dopady na celou českou ekonomiku, nejvíce z něj však těžili malí a střední vývozci. Celkem slabá koruna českému exportu přinesla zhruba 185 miliard korun," uvedl předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
Vyšší zisk letos zaznamenala třeba firma Bonnel, která vyrábí řídicí systémy pro čističky. Společnost sídlí u hranic s Německem a k západnímu sousedovi směřuje osmdesát procent své produkce. Úspěšný rok také přinesl zaměstnání pro devět nových pracovníků. Naopak ztrátu zaznamenává česká firma Jan Ficek Dřevovýroba, který by údajně bez intervence měl dva miliony korun, které by mohly jít na investice nebo výplaty.
Ani první čtvrtletí roku 2016 ale nemusí znamenat konec pro intervenci ČNB. „Podmínkou je, že ekonomika bude v udržitelném růstu a inflace bude v cílovém pásmu,“ řekl Lízal. Podle Evy Zamrazilové, která byla členkou bankovní rady, když se loni přijímalo rozhodnutí, bude možné dopady intervence vyhodnotit až po jejím skončení. Sama se přitom k významu tohoto nástroje staví opatrně. „V okolních zemích deflace je, na Slovensku v žádném případě nevede k tomu, že by byly zhoršovány výhledy příštího výsledku,“ uvedla.
Nižší koupěschopnost
Aktuální žebříček poradenské společnosti Incoma GfK ukazuje, že koupěschopnost tuzemského spotřebitele poslední čtyři roky klesá a intervence ČNB tento trend nepomáhá zvrátit, protože zvyšuje ceny. Zatímco v průměru má Evropan každý rok k dispozici finance ve výši 364 tisíc korun, v Česku je průměr pouze 194 tisíc a lépe jsou na tom podle statistik i na Slovensku. Lubomíra Lízala z ČNB to překvapuje, protože příjmy rostou.
Roli ve výsledku výzkumu přitom hraje ještě regionální nerovnováha. Nejhůř je na tom Moravskoslezský kraj a Karviná, kde si musí lidé v průměru vystačit se 170 tisíci ročně, lépe jsou na tom samozřejmě lidé z větších měst.
Lidé utratí za bydlení a automobil a při nákupech pak musejí přemýšlet. „Snažíme se šetřit i na potravinách, vyhledáváme slevy,“ uvedla oslovená Andrea Beláňová s tím, že svůj měsíční příjem považují za relativně dobrý.
Mezi zeměmi s nejvyšší kupní silou se v Evropě řadí Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko. Česká republika je v žebříčku na 26. místě.
