Řecká krize se odkládá, dnes mu přitečou evropské peníze

Atény - Řecko dnes dostane prvních 5,9 miliard eur z nového záchranného úvěru. Už v úterý přitom musí splatit první klíčovou splátku ve výši přes 14 miliard eur. Ministři financí států eurozóny před týdnem odsouhlasili, že zadluženému Řecku poskytnou další finanční injekci 130 miliard eur, a to poté, co Aténám odpustili více než polovinu dluhů soukromí věřitelé. Řecko tak ušetřilo 107 miliard eur. Podle řecké centrální banky letos řecká ekonomika klesne o dalších 4,5 procenta. Díky poklesu pracovních nákladů a klesající inflaci by však Řecko mělo v příštích letech získat zpět až 75 procent konkurenceschopnosti, kterou ztratilo od roku 2001, kdy přijalo euro.

„Pro životaschopnost řeckého hospodářství je to velmi pozitivní a velmi důležité,“ chválil schválení úvěru ministr financí Evangelos Venizelos. Záchranný úvěr ale sám o sobě finanční trable Řecka nezmírní. Nová zpráva EU totiž ukázala, že země bude muset vynaložit velké úsilí, aby se vrátili zahraniční investoři a posílil export. Jedině tak se může řecká ekonomika vzchopit. „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ upozornil editor AP Phil Tutt.

Jednou z priorit druhého záchranného programu je podle Evropské komise rekapitalizace bank. Vklady v bankách se během krize citelně snížily a nová dohoda o odpisu státního dluhu postihne především řecké banky. Program dle činitele Evropské komise Matthiase Morse přislíbil bankám 50 miliard eur.

Řecký kolaps se tedy odkládá. Vláda má čas do léta, kdy bude unie s centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem chtít vidět další výsledky úsporných opatření. „Evropa se obává toho, že by v Řecku vyhrály strany, které by s ní nespolupracovaly, proto rozdělila tranši do několika částí,“ řekl Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-trade Brokers.

„Obecně existují dvě cesty řešení. První je možná, má-li země svou měnu. Místní měna výrazně oslabí, klesnou ceny a země se tak stane opět konkurenceschopná. Druhá možnost je cenová, což je případ Řecka, které nemá vlastní měnu. Je potřeba interně devalvovat - řecké mzdy a ceny musí výrazně klesnout. Řecko se tímto směrem vydalo, ale ne dostatečně,“ myslí si Brychta.

Řecká centrální banka vzala licenci třem menším bankám

Řecká centrální banka odebrala licenci třem menším finančním ústavům, které působily jako spořitelní družstva. Od loňského října je to už potřetí, co byly úřady nuceny zakročit na ochranu střadatelů. Tentokrát centrální banka rozhodla o likvidaci ústavů Achaiki, Lamias a Lesvou-Limnou.

„Těmto třem družstevním bankám byla odejmuta licence a zahájeno řízení o likvidaci,“ uvádí sdělení centrální banky. Každá z bank, které končí, měla podle agentury Reuters v Řecku od tří do pěti poboček.

Řecko rozprodává půdu pod nohama

Zadlužené Řecko začalo rozprodávat svůj majtetek. Do prodeje jdou státní budovy, půda, například na ostrově Rhodos, ale třeba i athénské letiště. A zahraniční investoři mají zejména o původní letiště v Athénách velký zájem. Jedná se totiž o obrovskou plochu napojenou na silniční síť, ležící přímo u moře. Zájem projevili investoři z USA, Libanonu, Izraele, Švýcarska, Číny i Anglie. Na rozloze 600 hektarů chtějí postavit luxusní hotely, vily, jachetní přístav, či dva mrakodrapy, které by byly nejvyšší v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP.
05:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 12 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 22 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.