Řecká krize se odkládá, dnes mu přitečou evropské peníze

Atény - Řecko dnes dostane prvních 5,9 miliard eur z nového záchranného úvěru. Už v úterý přitom musí splatit první klíčovou splátku ve výši přes 14 miliard eur. Ministři financí států eurozóny před týdnem odsouhlasili, že zadluženému Řecku poskytnou další finanční injekci 130 miliard eur, a to poté, co Aténám odpustili více než polovinu dluhů soukromí věřitelé. Řecko tak ušetřilo 107 miliard eur. Podle řecké centrální banky letos řecká ekonomika klesne o dalších 4,5 procenta. Díky poklesu pracovních nákladů a klesající inflaci by však Řecko mělo v příštích letech získat zpět až 75 procent konkurenceschopnosti, kterou ztratilo od roku 2001, kdy přijalo euro.

„Pro životaschopnost řeckého hospodářství je to velmi pozitivní a velmi důležité,“ chválil schválení úvěru ministr financí Evangelos Venizelos. Záchranný úvěr ale sám o sobě finanční trable Řecka nezmírní. Nová zpráva EU totiž ukázala, že země bude muset vynaložit velké úsilí, aby se vrátili zahraniční investoři a posílil export. Jedině tak se může řecká ekonomika vzchopit. „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ upozornil editor AP Phil Tutt.

Jednou z priorit druhého záchranného programu je podle Evropské komise rekapitalizace bank. Vklady v bankách se během krize citelně snížily a nová dohoda o odpisu státního dluhu postihne především řecké banky. Program dle činitele Evropské komise Matthiase Morse přislíbil bankám 50 miliard eur.

Řecký kolaps se tedy odkládá. Vláda má čas do léta, kdy bude unie s centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem chtít vidět další výsledky úsporných opatření. „Evropa se obává toho, že by v Řecku vyhrály strany, které by s ní nespolupracovaly, proto rozdělila tranši do několika částí,“ řekl Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-trade Brokers.

„Obecně existují dvě cesty řešení. První je možná, má-li země svou měnu. Místní měna výrazně oslabí, klesnou ceny a země se tak stane opět konkurenceschopná. Druhá možnost je cenová, což je případ Řecka, které nemá vlastní měnu. Je potřeba interně devalvovat - řecké mzdy a ceny musí výrazně klesnout. Řecko se tímto směrem vydalo, ale ne dostatečně,“ myslí si Brychta.

Řecká centrální banka vzala licenci třem menším bankám

Řecká centrální banka odebrala licenci třem menším finančním ústavům, které působily jako spořitelní družstva. Od loňského října je to už potřetí, co byly úřady nuceny zakročit na ochranu střadatelů. Tentokrát centrální banka rozhodla o likvidaci ústavů Achaiki, Lamias a Lesvou-Limnou.

„Těmto třem družstevním bankám byla odejmuta licence a zahájeno řízení o likvidaci,“ uvádí sdělení centrální banky. Každá z bank, které končí, měla podle agentury Reuters v Řecku od tří do pěti poboček.

Řecko rozprodává půdu pod nohama

Zadlužené Řecko začalo rozprodávat svůj majtetek. Do prodeje jdou státní budovy, půda, například na ostrově Rhodos, ale třeba i athénské letiště. A zahraniční investoři mají zejména o původní letiště v Athénách velký zájem. Jedná se totiž o obrovskou plochu napojenou na silniční síť, ležící přímo u moře. Zájem projevili investoři z USA, Libanonu, Izraele, Švýcarska, Číny i Anglie. Na rozloze 600 hektarů chtějí postavit luxusní hotely, vily, jachetní přístav, či dva mrakodrapy, které by byly nejvyšší v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 9 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.