Řecká krize se odkládá, dnes mu přitečou evropské peníze

Atény - Řecko dnes dostane prvních 5,9 miliard eur z nového záchranného úvěru. Už v úterý přitom musí splatit první klíčovou splátku ve výši přes 14 miliard eur. Ministři financí států eurozóny před týdnem odsouhlasili, že zadluženému Řecku poskytnou další finanční injekci 130 miliard eur, a to poté, co Aténám odpustili více než polovinu dluhů soukromí věřitelé. Řecko tak ušetřilo 107 miliard eur. Podle řecké centrální banky letos řecká ekonomika klesne o dalších 4,5 procenta. Díky poklesu pracovních nákladů a klesající inflaci by však Řecko mělo v příštích letech získat zpět až 75 procent konkurenceschopnosti, kterou ztratilo od roku 2001, kdy přijalo euro.

„Pro životaschopnost řeckého hospodářství je to velmi pozitivní a velmi důležité,“ chválil schválení úvěru ministr financí Evangelos Venizelos. Záchranný úvěr ale sám o sobě finanční trable Řecka nezmírní. Nová zpráva EU totiž ukázala, že země bude muset vynaložit velké úsilí, aby se vrátili zahraniční investoři a posílil export. Jedině tak se může řecká ekonomika vzchopit. „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ upozornil editor AP Phil Tutt.

Jednou z priorit druhého záchranného programu je podle Evropské komise rekapitalizace bank. Vklady v bankách se během krize citelně snížily a nová dohoda o odpisu státního dluhu postihne především řecké banky. Program dle činitele Evropské komise Matthiase Morse přislíbil bankám 50 miliard eur.

Řecký kolaps se tedy odkládá. Vláda má čas do léta, kdy bude unie s centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem chtít vidět další výsledky úsporných opatření. „Evropa se obává toho, že by v Řecku vyhrály strany, které by s ní nespolupracovaly, proto rozdělila tranši do několika částí,“ řekl Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-trade Brokers.

„Obecně existují dvě cesty řešení. První je možná, má-li země svou měnu. Místní měna výrazně oslabí, klesnou ceny a země se tak stane opět konkurenceschopná. Druhá možnost je cenová, což je případ Řecka, které nemá vlastní měnu. Je potřeba interně devalvovat - řecké mzdy a ceny musí výrazně klesnout. Řecko se tímto směrem vydalo, ale ne dostatečně,“ myslí si Brychta.

Řecká centrální banka vzala licenci třem menším bankám

Řecká centrální banka odebrala licenci třem menším finančním ústavům, které působily jako spořitelní družstva. Od loňského října je to už potřetí, co byly úřady nuceny zakročit na ochranu střadatelů. Tentokrát centrální banka rozhodla o likvidaci ústavů Achaiki, Lamias a Lesvou-Limnou.

„Těmto třem družstevním bankám byla odejmuta licence a zahájeno řízení o likvidaci,“ uvádí sdělení centrální banky. Každá z bank, které končí, měla podle agentury Reuters v Řecku od tří do pěti poboček.

Řecko rozprodává půdu pod nohama

Zadlužené Řecko začalo rozprodávat svůj majtetek. Do prodeje jdou státní budovy, půda, například na ostrově Rhodos, ale třeba i athénské letiště. A zahraniční investoři mají zejména o původní letiště v Athénách velký zájem. Jedná se totiž o obrovskou plochu napojenou na silniční síť, ležící přímo u moře. Zájem projevili investoři z USA, Libanonu, Izraele, Švýcarska, Číny i Anglie. Na rozloze 600 hektarů chtějí postavit luxusní hotely, vily, jachetní přístav, či dva mrakodrapy, které by byly nejvyšší v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 43 mminutami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.