Tokio - Míra nezaměstnanosti v Japonsku činí 4,5 procenta, což je číslo, které může Japonsku řada zemí závidět. Podrobný pohled ale prozradí, že číslo citelně ovlivňuje rekonstrukce země po loňském zemětřesení a tsunami a že ne všem se daří najít kvalifikovanou obživu. Mnoho čerstvých absolventů nemá šanci uchytit se v oboru a zbývají na ně jen místa sezonních nádeníků. Práce v turistickém ruchu, zdravotnictví nebo obchodu navíc stále ubývá.
Na první pohled v Tokiu žádná krize není. Stačí se ale zeptat mladých lidí. Polovina absolventů vysokých škol dnes nenajde práci. Téměř pět milionů mladých Japonců se už roky živí nádeničinou. Říká se jim freeteři. Sociologové tvrdí, že v Japonsku existuje největší generační nerovnost na světě. Dodávají, že země ztratila vitalitu, protože starší generace neuvolňuje pracovní místa a mladší generace mají jen omezenou možnost se uplatnit a profesionálně růst.
Japonská společnost lidi bez stálého zaměstnání odsuzuje
Freeteři nosí reklamy, rozdávají letáky nebo pracují jako poslíčci. Mnozí přespávají v saunách, internetových kavárnách a restauracích rychlého občerstvení. Freeterka Eriko už 10 let přežívá s pomocí nárazových prací. Nejvíc si přeje vést spořádaný život. „V mém věku už mě na pracovní pohovor nikdo nepozve. Lidé si myslí, že mi chybí morálka a motivace. Společnost nás bez stálého zaměstnání přísně odsuzuje,“ dodává.
Mnoho firem najímá absolventy příležitostně a platí je od hodiny. Sociální zabezpečení neexistuje. Takoví zaměstnanci proto přijdou levněji. „Už není možné najít práci na plný úvazek. Je to frustrující, když člověk nemůže využít své znalosti,“ popisuje bývalý grafik, freeter Saburota.
Japonsko je jako Titanic
Kolem 20 procent Japonců žije pod hranicí chudoby a jejich počet roste. A to je teprve začátek, varuje ekonomka Noriko Hama, podle které je nutné zavést drastické reformy. „Japonské hospodářství je jako Titanic. Na palubě první třídy se ještě pije šampaňské, zatímco dole v podpalubí je velká díra, malé firmy a obyčejní lidé trpí a potápí se,“ tvrdí.
Země ekonomicky přešlapuje na místě už dvacet let. Rozhádaná politická scéna ale zatím jakémukoli řešení brání.
