Převzetí části Rosněfti je legitimní, míní Bartuška. Očekává více státních zásahů do energetiky

„Jde o největší krok vůči ruskému majetku nejen v Německu, ale v Evropě vůbec,“ prohlásil v Událostech, komentářích zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška k německému převzetí tamní části ruského dovozce ropy Rosněfť a jeho dceřiné společnosti RN Refining & Marketing. Dodal, že jde o legitimní a legální přístup a je možné, že do budoucna bude potřeba státního řízení energetických společností stále silnější.

Německá vláda minulý pátek oznámila, že kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad firmou Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Podle spolkového ministerstva hospodářství je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Rosněfť v reakci označil přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodal, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Podle Bartušky však Berlín zvolil legitimní přístup. „Změnili zákon už na jaře roku 1974, který umožnil znárodnění nebo převedení firmy pod státní kontrolu,“ podotkl s tím, že nyní lze očekávat arbitráž. Zmínil, že německá vláda se snaží předejít velkým problémům v dodávkách ropy a jejích produktů, protože věděla, že Rosněfť „jí bude dělat problémy z principu“.

Bartuška dodal, že jde o velkou roztržku mezi oběma zeměmi. Prohlášení kancléře Olafa Scholze o tom, že Rusko není věrohodným partnerem, bylo podle něj velmi silné. „Firma Rosněft, byť je nominálně vlastněna řadou subjektů, je fakticky osobní hračkou Igora Sečina, osobním majetkem muže, který je asi nejblíž Vladimiru Putinovi,“ přiblížil Bartuška.

Návrat státu do energetiky

Zmínil také bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který byl ve firmě Rosněft aktivní. „V uplynulých měsících zkusil, co mohl. On stále věří tomu, že je schopen přinést mír mezi Ruskem a Německem, asi už je poslední, kdo tomu ještě v Německu věří,“ komentoval Bartuška.

Už dříve připustil, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu a vlivem pandemie a války na Ukrajině se státy do energetiky vrátí. „Francouzská vláda už nyní vykupuje akcie EDF, jejich největší energetické společnosti, chce mít stoprocentní kontrolu nad firmou. U nás pan premiér (Petr) Fiala oznámil něco podobného v případě ČEZ,“ připomněl Bartuška, který věří, že tato potřeba nadále poroste. 

„Můžete snadno privatizovat plynárenství či ropný průmysl nebo energetiku, ale když pak bude jakýkoliv problém, tak stát je garantem bezpečí pro občany,“ zdůraznil s tím, že například voda je jedním z klíčových komponentů. „Voda a elektřina byly za první republiky brány jako veřejný statek. A myslím si, že voda bude znovu tím zásadním tématem,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
včera v 18:24‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.