Převzetí části Rosněfti je legitimní, míní Bartuška. Očekává více státních zásahů do energetiky

„Jde o největší krok vůči ruskému majetku nejen v Německu, ale v Evropě vůbec,“ prohlásil v Událostech, komentářích zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška k německému převzetí tamní části ruského dovozce ropy Rosněfť a jeho dceřiné společnosti RN Refining & Marketing. Dodal, že jde o legitimní a legální přístup a je možné, že do budoucna bude potřeba státního řízení energetických společností stále silnější.

Německá vláda minulý pátek oznámila, že kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad firmou Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Podle spolkového ministerstva hospodářství je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Rosněfť v reakci označil přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodal, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Podle Bartušky však Berlín zvolil legitimní přístup. „Změnili zákon už na jaře roku 1974, který umožnil znárodnění nebo převedení firmy pod státní kontrolu,“ podotkl s tím, že nyní lze očekávat arbitráž. Zmínil, že německá vláda se snaží předejít velkým problémům v dodávkách ropy a jejích produktů, protože věděla, že Rosněfť „jí bude dělat problémy z principu“.

Bartuška dodal, že jde o velkou roztržku mezi oběma zeměmi. Prohlášení kancléře Olafa Scholze o tom, že Rusko není věrohodným partnerem, bylo podle něj velmi silné. „Firma Rosněft, byť je nominálně vlastněna řadou subjektů, je fakticky osobní hračkou Igora Sečina, osobním majetkem muže, který je asi nejblíž Vladimiru Putinovi,“ přiblížil Bartuška.

Návrat státu do energetiky

Zmínil také bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který byl ve firmě Rosněft aktivní. „V uplynulých měsících zkusil, co mohl. On stále věří tomu, že je schopen přinést mír mezi Ruskem a Německem, asi už je poslední, kdo tomu ještě v Německu věří,“ komentoval Bartuška.

Už dříve připustil, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu a vlivem pandemie a války na Ukrajině se státy do energetiky vrátí. „Francouzská vláda už nyní vykupuje akcie EDF, jejich největší energetické společnosti, chce mít stoprocentní kontrolu nad firmou. U nás pan premiér (Petr) Fiala oznámil něco podobného v případě ČEZ,“ připomněl Bartuška, který věří, že tato potřeba nadále poroste. 

„Můžete snadno privatizovat plynárenství či ropný průmysl nebo energetiku, ale když pak bude jakýkoliv problém, tak stát je garantem bezpečí pro občany,“ zdůraznil s tím, že například voda je jedním z klíčových komponentů. „Voda a elektřina byly za první republiky brány jako veřejný statek. A myslím si, že voda bude znovu tím zásadním tématem,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...