Převzetí části Rosněfti je legitimní, míní Bartuška. Očekává více státních zásahů do energetiky

„Jde o největší krok vůči ruskému majetku nejen v Německu, ale v Evropě vůbec,“ prohlásil v Událostech, komentářích zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška k německému převzetí tamní části ruského dovozce ropy Rosněfť a jeho dceřiné společnosti RN Refining & Marketing. Dodal, že jde o legitimní a legální přístup a je možné, že do budoucna bude potřeba státního řízení energetických společností stále silnější.

Německá vláda minulý pátek oznámila, že kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad firmou Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Podle spolkového ministerstva hospodářství je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Rosněfť v reakci označil přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodal, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Podle Bartušky však Berlín zvolil legitimní přístup. „Změnili zákon už na jaře roku 1974, který umožnil znárodnění nebo převedení firmy pod státní kontrolu,“ podotkl s tím, že nyní lze očekávat arbitráž. Zmínil, že německá vláda se snaží předejít velkým problémům v dodávkách ropy a jejích produktů, protože věděla, že Rosněfť „jí bude dělat problémy z principu“.

Bartuška dodal, že jde o velkou roztržku mezi oběma zeměmi. Prohlášení kancléře Olafa Scholze o tom, že Rusko není věrohodným partnerem, bylo podle něj velmi silné. „Firma Rosněft, byť je nominálně vlastněna řadou subjektů, je fakticky osobní hračkou Igora Sečina, osobním majetkem muže, který je asi nejblíž Vladimiru Putinovi,“ přiblížil Bartuška.

Návrat státu do energetiky

Zmínil také bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který byl ve firmě Rosněft aktivní. „V uplynulých měsících zkusil, co mohl. On stále věří tomu, že je schopen přinést mír mezi Ruskem a Německem, asi už je poslední, kdo tomu ještě v Německu věří,“ komentoval Bartuška.

Už dříve připustil, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu a vlivem pandemie a války na Ukrajině se státy do energetiky vrátí. „Francouzská vláda už nyní vykupuje akcie EDF, jejich největší energetické společnosti, chce mít stoprocentní kontrolu nad firmou. U nás pan premiér (Petr) Fiala oznámil něco podobného v případě ČEZ,“ připomněl Bartuška, který věří, že tato potřeba nadále poroste. 

„Můžete snadno privatizovat plynárenství či ropný průmysl nebo energetiku, ale když pak bude jakýkoliv problém, tak stát je garantem bezpečí pro občany,“ zdůraznil s tím, že například voda je jedním z klíčových komponentů. „Voda a elektřina byly za první republiky brány jako veřejný statek. A myslím si, že voda bude znovu tím zásadním tématem,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 10 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 23 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...