Německá vláda přebírá součást Rosněfti. Firma to považuje za nezákonné

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Ruská společnost Rosněfť v reakci označila přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodala, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

„Převzetí kontroly nebylo jednoduchým rozhodnutím, bylo ale nezbytné kvůli energetické bezpečnosti,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Provoz rafinerie ve Schwedtu je podle něj zajištěn. „Pracovní místa a jejich budoucnost ohrožena není.“

Ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že převzetí správy bylo pečlivě a podrobně naplánováno. Rafinerie ve Schwedtu a také rafinerie v sasko-anhaltské Leuně, která rovněž zpracovává ruskou ropu, mají podle něj dostatečné zásoby suroviny pro další produkci.

Scholz poznamenal, že zařízení v Leuně se dlouhodobě připravuje na přechod na jiné zdroje ropy. Německo je podle něj pro případ zastavení dodávek ruské ropy připraveno.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vláda převzetím německé části Rosněfti do správy postupuje podle zákona o energetické bezpečnosti a že toto rozhodnutí je základem pro zachování provozu rafinerie v braniborském Schwedtu, kde drží většinu Rosněfť.

Tato rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba. 

Vláda: Budoucnost rafinerie je zajištěna

Braniborský premiér Dietmar Woidke kvůli nejisté budoucnosti rafinerie před týdnem otevřeně vyzval spolkovou vládu, aby zajistila provoz zařízení a udržení pracovních míst. Rafinerie PCK má asi jedenáct set zaměstnanců a v regionu platí za významný hospodářský podnik.

Scholz v pátek ujistil, že zařízení ve Schwedtu má v regionu budoucnost a že v rámci rozvojových opatření tam bude v příštích letech investována jedna miliarda eur (24,5 miliardy korun). To potvrdil i Habeck. „Na budoucnosti Schwedtu pracujeme,“ řekl.

Převzetí správy ministerstvo hospodářství podle dostupných dokumentů nařídilo ve středu, v účinnost ale rozhodnutí vstoupilo v pátek zveřejněním ve Spolkovém věstníku. V něm je rovněž uvedeno, že síťový regulátor bude mít oba podniky pod kontrolou zatím do 15. března 2023. Náklady na správu nesou samy obě společnosti.

Od prosince bude platit embargo

Rosněfť se podílí na zpracovatelské kapacitě ropy v Německu asi dvanácti procenty, což z ní činí jednu z největších rafinerských společností v zemi. Německo se ale snaží dosáhnout nezávislosti na energetických surovinách z Ruska.

Od 5. prosince začne v Evropské unii platit embargo na dovoz ropy z Ruska. Dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají. Habeck už dříve řekl, že rafinerie ve Schwedtu by mohla ropu místo z Družby získávat přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Zdroje agentury Reuters obeznámené se situací v pátek uvedly, že o získání kontrolního podílu v rafinerii PCK ve Schwedtu má zájem polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu. Polsko již dříve nabídlo, že by do rafinerie mohlo dodávat ropu přes svůj terminál v Gdaňsku a své plynovody pod podmínkou, že rafinerie nebude v ruském vlastnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...