Pomohlo by, zní ve firmách, které vyvážejí zboží do Evropy. Většina Čechů však euro nechce

Nahrávám video

Česko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie a zároveň se zavázalo k přijetí společné evropské měny. Dosud však vládne česká koruna. Proti přijetí eura se staví více než 70 procent občanů, stejný názor zastává například i premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo financí a Česká národní banka v prosinci opětovně nedoporučily nyní přijmout euro. To má naopak zastánce mezi exportéry.

Většině vývozců by společná měna pomohla. „Tím, že všechny naše vstupy jsou v korunách a tržby realizujeme v euru, znamená to, že  jsme velmi náchylní na výkyv měnového kurzu,“ uvedla například výkonná ředitelka výrobce nábytku společnosti Techo Alžběta Procházková Šimonková.

Exportní ředitel nápojové společnosti Rudolf Jelínek Zdeněk Chromý pak vyzdvihl například náklady na zajištění kurzu, s čímž souvisí i ztížená možnost odhadu exportních příjmů. 

MF a ČNB: Rozdíly vůči eurozóně jsou příliš velké

Ministerstvo financí a ČNB loni v prosinci ve společné zprávě uvedly, že vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, tedy přibližování k úrovni EU.

„Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ uvedlo ministerstvo. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny. 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v lednovém pořadu Interview ČT24 zmínil i další důvody. Například to, že vnitřní rozdíly mezi zeměmi eurozóny se zvyšují namísto toho, aby se sbližovaly, jak se počítalo, že tomu tak bude díky společné měně. Doplnil také, že eurozóna (území EU, kde se používá euro) se výrazně změnila od doby, kdy jsme „hlasovali v referendu, že se staneme součástí.“ 

Nechuť vůči euru mírní rektor Škoda Auto Vysoké školy a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. „Byly velké obavy, že v zemích s nižší cenovou hladinou, jako je Česká republika, zavedení eura povede k inflaci. Na příkladech zemí s podobnou strukturou, jako je na prvním místě Slovensko, ale třeba i pobaltské země, jsme nic takového nepozorovali,“ poznamenal.

  • Eurem nyní platí 19 z 28 zemí Evropské unie. S výjimkou Dánska a odcházející Británie mají společnou měnu přijmout všechny státy bloku, je však na jejich rozhodnutí, kdy se tak stane.

Premiér Babiš loni v květnu uvedl, že český vstup do eurozóny, a tedy přijetí společné evropské měny euro, pro něj není prioritou a že je spokojený s českou korunou. Společná evropská měna euro byla podle Babiše v případě Řecka a Itálie experimentem. Babiš také podotkl, že bude Slovensku držet palce, aby nemuselo platit řecké a italské dluhy.

Právě Slovensko, které vstoupilo v roce 2004 do EU (celkem šlo o deset zemí), zavedlo euro od roku 2009. První eura si z bankomatu vybral tehdejší premiér Robert Fico – za asistence médií a skoro celé vlády. 

„Bylo to vnímané jako ten potenciální vrchol. Nejen že jsme doběhli země jako Česko, co se týká vstupu do Evropské unie, do NATO, ale dokonce se nám podařilo je nějakým způsobem předběhnout,“ uvedl analytik Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) Martin Vlachovský. 

Aktuálně je podle různých průzkumů pro euro asi 70 procent Slováků. Naopak v Česku je proti přijetí eura více než 70 procent občanů. 

  • Proti               73
    Pro                 20
    Neví                 7
  • Zdroj: CVVM

Z deseti zemí, které vstoupily v roce 2004 do Evropské unie, tři země (Česko, Polsko a Maďarsko) euro nepřijaly, ostatních sedm ano.

Například předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński nedávno uvedl, že Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku.

Maďarský premiér Viktor Orbán již před sedmi lety řekl pro německý list Handelsblatt, že Maďarsko už nepovažuje zavedení eura jako svou povinnost. „Když jsme dohodu o vstupu podepisovali, vypadala eurozóna úplně jinak. Povinnost vstupu do měnové unie již proto nemůže být automatická,“ prohlásil maďarský premiér. 

Podpora euru v zemích, které se zavázaly měnu zavést
Zdroj: Evropská komise/Eurobarometr

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 7 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.