Česko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie a zároveň se zavázalo k přijetí společné evropské měny. Dosud však vládne česká koruna. Proti přijetí eura se staví více než 70 procent občanů, stejný názor zastává například i premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo financí a Česká národní banka v prosinci opětovně nedoporučily nyní přijmout euro. To má naopak zastánce mezi exportéry.
Pomohlo by, zní ve firmách, které vyvážejí zboží do Evropy. Většina Čechů však euro nechce
Události: 15 let Česka v Unii a společná měna (zdroj: ČT24)
Většině vývozců by společná měna pomohla. „Tím, že všechny naše vstupy jsou v korunách a tržby realizujeme v euru, znamená to, že jsme velmi náchylní na výkyv měnového kurzu,“ uvedla například výkonná ředitelka výrobce nábytku společnosti Techo Alžběta Procházková Šimonková.
Exportní ředitel nápojové společnosti Rudolf Jelínek Zdeněk Chromý pak vyzdvihl například náklady na zajištění kurzu, s čímž souvisí i ztížená možnost odhadu exportních příjmů.
MF a ČNB: Rozdíly vůči eurozóně jsou příliš velké
Ministerstvo financí a ČNB loni v prosinci ve společné zprávě uvedly, že vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, tedy přibližování k úrovni EU.
„Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ uvedlo ministerstvo. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v lednovém pořadu Interview ČT24 zmínil i další důvody. Například to, že vnitřní rozdíly mezi zeměmi eurozóny se zvyšují namísto toho, aby se sbližovaly, jak se počítalo, že tomu tak bude díky společné měně. Doplnil také, že eurozóna (území EU, kde se používá euro) se výrazně změnila od doby, kdy jsme „hlasovali v referendu, že se staneme součástí.“
Nechuť vůči euru mírní rektor Škoda Auto Vysoké školy a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. „Byly velké obavy, že v zemích s nižší cenovou hladinou, jako je Česká republika, zavedení eura povede k inflaci. Na příkladech zemí s podobnou strukturou, jako je na prvním místě Slovensko, ale třeba i pobaltské země, jsme nic takového nepozorovali,“ poznamenal.
- Eurem nyní platí 19 z 28 zemí Evropské unie. S výjimkou Dánska a odcházející Británie mají společnou měnu přijmout všechny státy bloku, je však na jejich rozhodnutí, kdy se tak stane.
Premiér Babiš loni v květnu uvedl, že český vstup do eurozóny, a tedy přijetí společné evropské měny euro, pro něj není prioritou a že je spokojený s českou korunou. Společná evropská měna euro byla podle Babiše v případě Řecka a Itálie experimentem. Babiš také podotkl, že bude Slovensku držet palce, aby nemuselo platit řecké a italské dluhy.
Právě Slovensko, které vstoupilo v roce 2004 do EU (celkem šlo o deset zemí), zavedlo euro od roku 2009. První eura si z bankomatu vybral tehdejší premiér Robert Fico – za asistence médií a skoro celé vlády.
„Bylo to vnímané jako ten potenciální vrchol. Nejen že jsme doběhli země jako Česko, co se týká vstupu do Evropské unie, do NATO, ale dokonce se nám podařilo je nějakým způsobem předběhnout,“ uvedl analytik Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) Martin Vlachovský.
Aktuálně je podle různých průzkumů pro euro asi 70 procent Slováků. Naopak v Česku je proti přijetí eura více než 70 procent občanů.
- Proti 73
Pro 20
Neví 7 - Zdroj: CVVM
Z deseti zemí, které vstoupily v roce 2004 do Evropské unie, tři země (Česko, Polsko a Maďarsko) euro nepřijaly, ostatních sedm ano.
Například předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński nedávno uvedl, že Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku.
Maďarský premiér Viktor Orbán již před sedmi lety řekl pro německý list Handelsblatt, že Maďarsko už nepovažuje zavedení eura jako svou povinnost. „Když jsme dohodu o vstupu podepisovali, vypadala eurozóna úplně jinak. Povinnost vstupu do měnové unie již proto nemůže být automatická,“ prohlásil maďarský premiér.
Podpora euru v zemích, které se zavázaly měnu zavést