Peníze z emisních povolenek chtějí i teplárny. Hrozí zdražením

3 minuty
Události ČT: Peníze z emisních povolenek chtějí i teplárny, hrozí zdražením
Zdroj: ČT24

Stát měl loni rekordní příjmy z prodeje emisních povolenek, cena je nyní čtyřnásobná než před dvěma lety. Pro teplárny to znamená dodatečné náklady a hrozí podle nich zdražení dodávek. Chtějí, aby se jim dvě až tři miliardy ročně vracely na modernizaci. Kraje, kde se těží uhlí, zase požadují, aby peníze končily u nich.

Co tuna skleníkových plynů, to 500 korun výdajů na emisní povolenky. Jenže podle tepláren je to likvidační suma. Například teplárna v Ostrově se modernizovala. Část uhlí nahradil plyn a biomasa a emise se snížily na čtvrtinu. Přesto hospodaření míří do mínusu.

„Na letošní rok, přestože jsme snížili emise takto zásadním způsobem, plánujeme ztrátu pět milionů korun a na příští rok devět milionů, což znamená, že za další rok už bychom zkrachovali, protože to nikdo nebude dotovat,“ řekl předseda představenstva Ostrovské teplárenské Tibor Hrušovský.

Cena emisní povolenky
Zdroj: ČT24

„Ten problém, řekl bych existenční, se týká především menších a středních zdrojů,“ konstatoval předseda Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Podle Teplárenského sdružení nestačí ani schválené snížení DPH na teplo, a výtopny by měly část peněz z emisního obchodování dostat k využití. „Část peněz by se skutečně do tepláren vrátila, ovšem na rekonstrukci,“ dodal Drápela.

Stát utržil třikrát víc než předloni

Cena emisní povolenky vystřelila vzhůru loni. V září překonala 25 eur, tento týden se obchodovala kolem 21. Stát tak utržil skoro 15 miliard, třikrát víc než předloni. Z prodeje povolenek dotuje program Nová zelená úsporám a obnovitelné zdroje. Teď mu peníze zbydou. Vedle tepláren se o ně hlásí i kraje – Karlovarský a Ústecký, aby se připravily na útlum těžby uhlí.

„Požadují, aby peníze za emisní povolenky, což je zhruba v částce za Karlovarský kraj za čtyři roky osm miliard, se do toho kraje vracely,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Peníze by podle ní mohly jít například na takzvaný transformační fond, ze kterého by se platila kvalifikovaná pracovní místa, popřípadě další projekty.

Podle ministerstva životního prostředí jsou ale peníze vázané na snižování emisí a nemůžou jít přímo krajům. Chystaný modernizační fond bude určený pro podniky. „Může se tam nastřádat za to období 2021 až 2030 i víc než sto miliard korun a potom jednotliví žadatelé, když budou dělat nějaká opatření, si mohou požádat, takže určitě i pro teplárny počítáme, protože jsou významným zdrojem,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Konkrétní rozdělení peněz určí novela zákona o obchodování s emisními povolenkami. Vláda by ji měla posoudit během několika týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...