Paříž - Česká ekonomika zrychlí v letošním roce růst na 3,1 procenta, a povede si tak výrazně lépe, než se dosud očekávalo. Ve svém pololetním výhledu to dnes odhadla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která ještě v listopadu předpovídala pro letošek růst jen o 2,3 procenta. Organizace dnes také výrazně zvýšila předpověď růstu v eurozóně pro letošní i příští rok.
OECD zlepšila výrazně odhad letošního růstu české ekonomiky
4 minuty
Brožka: Je pravděpodobné, že ekonomice se bude dále dařit
České hospodářské vyhlídky jsou podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) celkově příznivé, i když příští rok se růst hrubého domácího produktu (HDP) zmírní na 2,5 procenta. Ekonomiku potáhne domácí poptávka, zejména soukromá spotřeba, které prospívá obnovení důvěry a růst příjmů. V silném oživování pokračují investice a k růstu bude přispívat i vývoz, který podpoří silnější expanze u hlavních obchodních partnerů, konstatuje OECD.
Ekonomové organizace předpovídají, že v příštím roce se mírně zpřísní vládní rozpočtová politika a deficit veřejných financí klesne na 1,3 procenta HDP z letošní očekávané úrovně 1,9 procenta. Měnová politika zůstane naproti tomu velmi uvolněná a bude ji nadále motivovat snaha o navrácení inflace ke dvouprocentnímu cíli.
OECD letos čeká v Česku další zpomalení ročního růstu spotřebitelských cen na 0,2 procenta, příští rok by už ale měla inflace dosáhnout 1,6 procenta. Jakmile ustoupí rizika deflace, měla by Česká národní banka (ČNB) obnovit plně plovoucí kurz koruny, doporučila OECD.
Co by podpořilo ekonomický růst v Česku podle OECD
- Strukturální reformy, které by podpořily konkurenci na trzích, zlepšily podmínky na trhu práce a zkvalitnily podnikatelské prostředí.
- Vláda by také měla podniknout další kroky k zajištění dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí, včetně uvažovaného zavedení nezávislé rozpočtové rady.
- Vláda by měla omezit růst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva.
Výhled OECD pro českou ekonomiku je pro letošek zřetelně lepší než odhady řady dalších institucí. České ministerstvo financí podle dubnové prognózy počítá letos s růstem ekonomiky o 2,7 procenta a ČNB čeká zvýšení HDP o 2,6 procenta. Nejnovější prognóza Evropské komise počítá s růstem o 2,5 procenta. Mezitím ale vyšly údaje, podle nichž česká ekonomika v prvním čtvrtletí zvýšila meziroční růst na 4,2 procenta a dosáhla nejlepšího výkonu od konce roku 2007.
- K pozitivnímu vývoji ekonomiky pomohla podle hlavního analytika Reiffeisenbank Michala Brožky i opatření České národní banky. „Fakt, že je česká koruna slabší, než by byla bez zásahu ČNB, způsobuje, že zhruba od druhé poloviny roku 2014 je cenová konkurenceschopnost Česka o něco vyšší, a to přispívá k pozitivnímu vývoji zahraničního obchodu,“ říká Brožka. Podle něho je pravděpodobné, že se bude ekonomice dařit i ve druhé polovině roku, zvláště pokud se dále dobře povede automobilovému průmyslu.
OECD
Jak si vedou podle OECD sousedi
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky OECD dnes zvýšila na 3,0 procenta z listopadové prognózy 2,8 procenta. V příštím roce by měl růst slovenské ekonomiky zrychlit na 3,4 procenta. Polsku OECD předpovídá mírné zrychlování růstového tempa, které v příštím roce dosáhne 3,7 procenta. Maďarsko naopak po loňském silném vzestupu o 3,6 procenta zpomalí letos růst na tři procenta a napřesrok na 2,2 procenta.
Světová ekonomika pak podle OECD letos kvůli výraznému oslabení na začátku roku zpomalí růst na 3,1 procenta z loňského tempa 3,3 procenta. Během roku by se ale měla expanze s podporou levnější ropy postupně zrychlovat a příští rok dosáhne 3,8 procenta. Ještě v listopadu organizace sdružující vyspělé tržní ekonomiky světa odhadovala, že globální ekonomika letos zrychlí růst na 3,7 procenta.
Obnovování silnějšího růstu během tohoto a příštího roku povzbudí vedle poklesu cen ropy také uvolněná měnová politika ve většině světa a zmírnění rozpočtových úspor. Poptávku v Evropě, Japonsku a některých rozvíjejících se zemích podpoří cenové důsledky všeobecného zhodnocování amerického dolaru, uvádí zpráva. OECD ale upozornila na přetrvávající slabý objem investic, jehož příčinou je nepřesvědčivý hospodářský vývoj a pochyby o jeho dalších vyhlídkách. Za hlavní rizika pro globální růst organizace považuje geopolitické otřesy a možnost vzniku finanční nestability v důsledku neuspořádaného opouštění politiky nulových úrokových sazeb v USA. Následky pro ekonomiku by rovněž mělo prohloubení řecké dluhové krize nebo prudké zpomalení růstu v Číně.
Ropa
USA si povede hůře, eurozóna naopak lépe
Výrazně pak OECD zhoršila výhled pro Spojené státy, což odráží skutečnost, že největší světová ekonomika v prvním čtvrtletí znovu zaznamenala pokles. Americká ekonomika letos zpomalí růst na dvě procenta z loňských 2,4 procenta, i když v listopadu organizace čekala naopak zrychlení expanze, a to na 3,1 procenta. Oživování ze zimního poklesu bude v USA brzdit silný kurz dolaru a pokles investic do těžby ropy.
Eurozóna si naopak díky nižším cenám ropy a oslabování eura povede lépe, než se čekalo, a letos její růst zrychlí na 1,4 procenta proti dosavadnímu výhledu 0,8 procenta. Příští rok výkon měnové unie zesílí na 2,1 procenta, což je rovněž lepší prognóza než před půl rokem.
Japonsko po loňském poklesu letos obnoví růst tempem 0,7 procenta a napřesrok poroste dvojnásobnou rychlostí. Pro Čínu OECD očekává letos v souvislosti s restrukturalizací ekonomiky další zpomalení tempa růstu na 6,8 procenta z loňských 7,4 procenta a v roce 2016 by tam růst HDP měl zvolnit na 6,7 procenta. Rusko a Brazílie by měly po letošní recesi přejít v následujícím roce ke slabému růstu.
Maloobchod v celé eurozóně si vede dobře
Maloobchodní tržby v eurozóně i v celé Unii v dubnu obnovily růst. V eurozóně se proti předešlému měsíci zvýšily o 0,7 procenta a v EU o 0,6 procenta, sdělil dnes evropský statistický úřad Eurostat. V březnu klesly tržby v zemích eura poprvé od loňského září. V meziročním srovnání tržby v eurozóně zrychlily růst na 2,2 procenta z březnového tempa 1,6 procenta. V celé EU se zvýšily o 2,6 procenta.
Po očištění od inflace byly tržby v eurozóně v dubnu na nejvyšší úrovni od jara 2011 a v EU byly nejvýše od recese v roce 2008. K meziměsíčnímu růstu tržeb přispěl hlavně nárůst v kategorii potravin a nápojů, zvýšily se i tržby z prodeje pohonných hmot. Meziročně byly vyšší tržby z prodeje nepotravinářského zboží, potravin i pohonných hmot.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí expandovala nejrychlejším tempem za téměř dva roky. V mezičtvrtletním srovnání stoupl hrubý domácí produkt (HDP) zemí eura o 0,4 procenta a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zrychlil tempo na jedno procento.
