Některé obce zvažují kvůli zkrácení příjmů stávkovou pohotovost. Babiš to považuje za kampaň

73 minut
Devadesátka ČT24: Spor o peníze pro obce
Zdroj: ČT24

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v pondělním pořadu 90' ČT24 uvedl, že odhadovanou ztrátu vypočítali z důvodových zpráv k daným předpisům. Určitě to bude podle něj přes 20 miliard, přesná částka záleží i na tom, kolik firem a v jaké výši se rozhodne pro zpětné uplatnění daňové slevy. 

Svaz tak vyzval starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Babiš to ale v úterý označil za kampaň.

„Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň,“ prohlásil. Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Obce by tak podle něj nedostaly dost.

Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet řeší. Velká města včetně Prahy a Brna podle něj mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když mají peníze. Velká města by měla být solidární, protože ty daně platí daňoví poplatníci,“ dodal.

Kabinet slibuje bohatou náhradu

Kabinet slibuje, že ztráty příjmů bude obcím kompenzovat dotacemi. „My připravujeme program v rozsahu až desítek miliard,“ uvedl Babiš. Zmínil například podporu oprav chodníků či kanalizací. „To vše jsou požadavky na stole od obcí, kterým my chceme vyhovět,“ zdůraznil. Program pro podporu osob samostatně výdělečně činných podle něj jinak než ze sdílených daní udělat nešlo.

Poslanecký klub ČSSD trvá na tom, že žádná obec nemůže být opatřeními postižena, uvedla místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová. „Nejpozději do konce června přijdeme s detailním vládním řešením, jak budou kompenzace pojaty,“ řekla. ANO a ČSSD podle ní o záležitosti již koaličně jednají. „Chceme, aby to nebylo pouze na základě dotací, ale aby tam byl nějaký spravedlivý kompenzační mechanismus, to se určí na koaliční radě,“ dodala. Obce podle ní mají nyní problémy nejen s investicemi, ale i penězi na provoz. „Nenecháme padnout žádnou obec,“ řekla.

Lidovci uvedli, že kompenzace formou dotací není vhodná, protože přináší pro malé obce nadměrnou byrokracii. Upozornili také, že dotační programy nebudou vyhovovat potřebám všech obcí.

Kompenzační bonus pro OSVČ (tedy peníze v rámci projektu Pětadvacítka) je konstruován jako vratka daně z příjmů fyzických osob, o jejíž výnos se kromě státu dělí i obce (25,08 procenta) a kraje (8,92 procenta). O peníze může obce a kraje připravit i chystané zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (v rámci daně z příjmů právnických osob, takzvaný loss carryback), varoval minulý týden ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu.

Polčák řekl, že výzva Sdružení místních samospráv má velký ohlas také mimo jeho členy. V případě zpětného uplatnění daňové slevy –⁠ která je součástí protikrizového daňového balíčku –⁠ chtějí proti ní lobbovat v Senátu, který bude balíček projednávat. Chystají i demonstraci v Praze. 

Podle Schillerové se zvažuje i program výhodných půjček od státu

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stížnostem obcí oponuje tím, že vláda je připravena dotacemi podpořit na 450 projektů, které již prošly výzvami. Krajům pak přislíbila na dvě miliardy ve prospěch dopravní infrastruktury. Zvažuje i program výhodných půjček od státu, jejichž úrok by se pohyboval kolem 1,2 až 1,5 procenta. 

Premiér Babiš už také v neděli zdůraznil, že příjmy, o něž obce přijdou v souvislosti s koronavirovými příspěvky drobným podnikatelům a společníkům malých společností s ručením omezeným, stát „bohatě v dotacích vrátí“.

Sami víme, co potřebujeme, tvrdí starostové

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) uvedl, že finance měst a obcí jsou součástí veřejných rozpočtů a je důležité být solidární. Měla by se o tom ale vést debata. Pro kompenzační bonus nemá pochopení. Věří, že investice do veřejného sektoru pomohou rozhýbat ekonomiku, a čeká, s čím přijde do konce června ministryně financí. 

Bartošek se domnívá, že systém dotací je pro obce složitý a starostové sami vědí, do čeho investovat. „Nepotřebují, aby jim někdo z Prahy říkal, co mají dělat“. 

Starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je proti dotacím, které by měly nahradit obcím ušlé příjmy. „Obec by si měla sama rozhodovat o tom, co potřebuje.“ Podle ní to zase bude stát, který bude určovat, co se bude dít v obcích. Ke stávkové pohotovosti se chce připojit.

K výzvě se chce připojit i starostka obce Bory na Vysočině Lucie Dostálová (nestr.). Využití dotací si nedovede představit. „Jsou to peníze, jejichž účel určuje vláda,“ řekla s tím, že samospráva si sama dokáže říct, na co by chtěla své příjmy využít.

Starostka města Hustopeče Hana Potměšilová (nestr.) přiblížila, že rada bude o výzvě Sdružení místních samospráv jednat v úterý a čeká, že se k ní město přihlásí. Dodala, že Hustopeče mají –⁠ na rozdíl od mnoha malých obcí –⁠ dostatečný administrativní aparát, aby zvládly připravit různé projekty. „Vypsání dotací se nemusí trefit do potřeby obcí, ne každý je zvládne administrovat,“ dodala. 

Kraje mají projekty a čekají na slíbené peníze

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Roman Hanák v pořadu řekl, že některé jejich připravené projekty „stojí“.

V případě slíbených dvou miliard pro kraje by na jejich region připadlo asi 150 milionů korun. Pokud by peníze došly během června, věří, že by se nachystané projekty podařilo koncem srpna či začátkem září zahájit. Jde zejména o peníze na mosty. „Máme vybrané stavby, které by šlo uskutečnit do konce roku,“ nastínil.

Některá města a obce už vyvěsily minulý týden černé vlajky. Protestovaly tak proti záměru hradit bonusy pro OSVČ ze svých rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...