Některé obce zvažují kvůli zkrácení příjmů stávkovou pohotovost. Babiš to považuje za kampaň

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Spor o peníze pro obce
Zdroj: ČT24

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) v pondělním pořadu 90' ČT24 uvedl, že odhadovanou ztrátu vypočítali z důvodových zpráv k daným předpisům. Určitě to bude podle něj přes 20 miliard, přesná částka záleží i na tom, kolik firem a v jaké výši se rozhodne pro zpětné uplatnění daňové slevy. 

Svaz tak vyzval starosty, aby na radnice vyvěsili oznámení, že jsou kvůli použití sdílených daní na sanování škod po epidemii ve stávkové pohotovosti. Babiš to ale v úterý označil za kampaň.

„Tady jede kampaň STAN, který se tváří, že zastupuje všechny starosty, a KDU-ČSL a samozřejmě Senát. Je to krajská kampaň,“ prohlásil. Kritizoval v té souvislosti i lidovecký návrh vrátit obcím peníze příspěvkem na každého obyvatele. Obce by tak podle něj nedostaly dost.

Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet řeší. Velká města včetně Prahy a Brna podle něj mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když mají peníze. Velká města by měla být solidární, protože ty daně platí daňoví poplatníci,“ dodal.

Kabinet slibuje bohatou náhradu

Kabinet slibuje, že ztráty příjmů bude obcím kompenzovat dotacemi. „My připravujeme program v rozsahu až desítek miliard,“ uvedl Babiš. Zmínil například podporu oprav chodníků či kanalizací. „To vše jsou požadavky na stole od obcí, kterým my chceme vyhovět,“ zdůraznil. Program pro podporu osob samostatně výdělečně činných podle něj jinak než ze sdílených daní udělat nešlo.

Poslanecký klub ČSSD trvá na tom, že žádná obec nemůže být opatřeními postižena, uvedla místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová. „Nejpozději do konce června přijdeme s detailním vládním řešením, jak budou kompenzace pojaty,“ řekla. ANO a ČSSD podle ní o záležitosti již koaličně jednají. „Chceme, aby to nebylo pouze na základě dotací, ale aby tam byl nějaký spravedlivý kompenzační mechanismus, to se určí na koaliční radě,“ dodala. Obce podle ní mají nyní problémy nejen s investicemi, ale i penězi na provoz. „Nenecháme padnout žádnou obec,“ řekla.

Lidovci uvedli, že kompenzace formou dotací není vhodná, protože přináší pro malé obce nadměrnou byrokracii. Upozornili také, že dotační programy nebudou vyhovovat potřebám všech obcí.

Kompenzační bonus pro OSVČ (tedy peníze v rámci projektu Pětadvacítka) je konstruován jako vratka daně z příjmů fyzických osob, o jejíž výnos se kromě státu dělí i obce (25,08 procenta) a kraje (8,92 procenta). O peníze může obce a kraje připravit i chystané zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (v rámci daně z příjmů právnických osob, takzvaný loss carryback), varoval minulý týden ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu.

Polčák řekl, že výzva Sdružení místních samospráv má velký ohlas také mimo jeho členy. V případě zpětného uplatnění daňové slevy –⁠ která je součástí protikrizového daňového balíčku –⁠ chtějí proti ní lobbovat v Senátu, který bude balíček projednávat. Chystají i demonstraci v Praze. 

Podle Schillerové se zvažuje i program výhodných půjček od státu

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stížnostem obcí oponuje tím, že vláda je připravena dotacemi podpořit na 450 projektů, které již prošly výzvami. Krajům pak přislíbila na dvě miliardy ve prospěch dopravní infrastruktury. Zvažuje i program výhodných půjček od státu, jejichž úrok by se pohyboval kolem 1,2 až 1,5 procenta. 

Premiér Babiš už také v neděli zdůraznil, že příjmy, o něž obce přijdou v souvislosti s koronavirovými příspěvky drobným podnikatelům a společníkům malých společností s ručením omezeným, stát „bohatě v dotacích vrátí“.

Sami víme, co potřebujeme, tvrdí starostové

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) uvedl, že finance měst a obcí jsou součástí veřejných rozpočtů a je důležité být solidární. Měla by se o tom ale vést debata. Pro kompenzační bonus nemá pochopení. Věří, že investice do veřejného sektoru pomohou rozhýbat ekonomiku, a čeká, s čím přijde do konce června ministryně financí. 

Bartošek se domnívá, že systém dotací je pro obce složitý a starostové sami vědí, do čeho investovat. „Nepotřebují, aby jim někdo z Prahy říkal, co mají dělat“. 

Starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily) je proti dotacím, které by měly nahradit obcím ušlé příjmy. „Obec by si měla sama rozhodovat o tom, co potřebuje.“ Podle ní to zase bude stát, který bude určovat, co se bude dít v obcích. Ke stávkové pohotovosti se chce připojit.

K výzvě se chce připojit i starostka obce Bory na Vysočině Lucie Dostálová (nestr.). Využití dotací si nedovede představit. „Jsou to peníze, jejichž účel určuje vláda,“ řekla s tím, že samospráva si sama dokáže říct, na co by chtěla své příjmy využít.

Starostka města Hustopeče Hana Potměšilová (nestr.) přiblížila, že rada bude o výzvě Sdružení místních samospráv jednat v úterý a čeká, že se k ní město přihlásí. Dodala, že Hustopeče mají –⁠ na rozdíl od mnoha malých obcí –⁠ dostatečný administrativní aparát, aby zvládly připravit různé projekty. „Vypsání dotací se nemusí trefit do potřeby obcí, ne každý je zvládne administrovat,“ dodala. 

Kraje mají projekty a čekají na slíbené peníze

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu Roman Hanák v pořadu řekl, že některé jejich připravené projekty „stojí“.

V případě slíbených dvou miliard pro kraje by na jejich region připadlo asi 150 milionů korun. Pokud by peníze došly během června, věří, že by se nachystané projekty podařilo koncem srpna či začátkem září zahájit. Jde zejména o peníze na mosty. „Máme vybrané stavby, které by šlo uskutečnit do konce roku,“ nastínil.

Některá města a obce už vyvěsily minulý týden černé vlajky. Protestovaly tak proti záměru hradit bonusy pro OSVČ ze svých rozpočtů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 23 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...