Je diskutabilní otázka, zda dávat na obranu 1,4 procenta hrubého domácího produktu, uvedl v Interview ČT24 předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zmínil to v souvislosti s probíhající přípravou státního rozpočtu na příští rok. Rovněž uvedl, že zdravotní pojišťovny mají na svých účtech obrovské prostředky, které by bylo možno použít pro financování zdravotnictví.
„Mělo by se dávat tolik peněz na obranu?“ ptá se Středula. Velké zdroje vidí i na účtech zdravotních pojišťoven
27 minut
Předseda ČMKOS Josef Středula v Interview ČT24
Šéf odborové centrály uvedl, že Česká republika je členem NATO opravdu dlouho (od roku 1999) a závazek dvou procent HDP na obranu celou dobu nenaplňovala.
„A najednou je máme naplňovat v situaci, kdy potřebujeme věci, které je nutné řešit. Tak potřebujeme ty finanční prostředky? To je skutečně otázka. Je to otázka na politika,“ řekl Středula. Odbory podle něho kladou tuto otázku politikům na posouzení. „Každá desetinka procenta způsobuje značný objem finančních prostředků.“
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nedávno uvedl, že Česko by mělo dál postupně zvyšovat výdaje na obranu a v roce 2024 splnit svůj závazek vůči NATO. Tedy vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a z nich pětinu směřovat do investic.
V letošním roce je pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany určeno 66,7 miliardy korun, v návrhu pro příští rok se předpokládá podle resortu financí 74,4 miliardy.
Zdravotnictví mohou sanovat peníze pojišťoven, soudí Středula
Středula také v Interview ČT24 uvedl, že při pondělním jednání tripartity (vláda – zaměstnavatelé – odbory) se diskutovalo o mimořádně zařazeném bodu: zdravotnictví.
Podle něho tam často zazněla poznámka, že zdravotní pojišťovny mají na svých účtech obrovské prostředky. Rezervy, které mají mít, jsou kolem dvaceti miliard korun, uvedl odborový předák. „Ale oni mají na účtech kolem 55 miliard. A někteří nemocní musí čekat, zda bude jejich výkon realizován, přestože kapacita zdravotnictví je.“
Z toho Středula odvozuje, že jsou v pojišťovnách zdroje, které lze použít pro financování zdravotnictví. To podle něho souvisí nejen s platy a mzdami zaměstnanců, ale i s investicemi do zdravotnictví. Při tripartitě proto zaznívalo, aby vláda získala nástroj, který by jí umožnil využít tyto prostředky právě pro financování zdravotnictví. „Protože to jsou veřejné prostředky, z veřejného zdravotního pojištění.“
Zároveň zdůraznil, že přes řadu kritických poznámek patří české zdravotnictví k nejlepším, a to také z pohledu efektivnosti. Je v něm však rovněž obrovské množství přesčasové práce lékařů i zdravotnického personálu.
Šéf ČMKOS v pořadu též uvedl, že odbory daly při tripartitních jednáních jasně najevo, že pro ně není akceptovatelné zvyšovat cenu vody. Resorty se podle něho musí domluvit, jakým způsobem budou například financovat jednotlivá povodí. A jak vyrovnat cenu spodní vody s cenou povrchové vody, která je jedna z nejvyšších v Evropě.
