Praha – První polovina letošního roku přinesla další pokles tuzemského trhu s lihovinami. Ten kvůli vysoké spotřební dani a nelegálnímu obchodování s nezdaněným lihem klesl o sedm procent. Prodej lihovin v Česku klesá už třetí rok v řadě. Za celý loňský rok se snížil o čtyři procenta a v roce 2010, kdy byla spotřební daň na lihoviny zvýšena, o šest procent. Ročně se v Česku prodá zhruba 55 milionů litrů lihovin.
Petr Pavlík, ředitel likérky Stock Plzeň-Božkov
„Důvod (poklesu prodeje) vidíme především v necitlivém zvýšení spotřební daně, které vstoupilo v účinnost od 1. ledna 2010. Jak se ukazuje, toto zvýšení nepřineslo státu vyšší výběr daně, ani nevedlo ke snížení konzumace lihovin a dalších alkoholických nápojů. Proto UVDL podporuje odbornou diskuzi na téma rovnoměrného rozložení daně v porovnání lihovin s pivem a vínem.“
Podle Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) výrobce, dovozce i stát poškozuje obchodování s nezdaněným lihem. Nelegální obchodování s lihem řeší speciální skupina, kterou ustavilo ministerstvo financí. Mezi navrhovaná opatření patří zákaz prodeje alkoholických nápojů na tržištích, omezení spotřebitelského balení na maximálně šest litrů či zákaz značení lihu propuštěného k vývozu nebo dopravovaného v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně do států EU. Novely zákonů, které obsahují tato opatření, jsou nyní v připomínkovém řízení.
Omezení spotřebitelského balení lihovin na šest litrů by podle výkonného ředitele UVDL Vladimíra Steinera mohlo snížit prodej nezdaněného alkoholu v restauracích. „Nyní neplatí žádné omezení, takže nepoctiví výrobci vozí po restauracích 50litrové barely a kontrola je velice složitá,“ podotkl Steiner. Chystané novely by podle Steinera měly zabránit také tomu, aby někteří tuzemští výrobci lihovin nahlásili jejich vývoz například na Slovensko, ale ve skutečnosti se zásilkou neposlali kolky a poté je v Česku použili pro lihoviny vyrobené z nezdaněného lihu.
UVDL sdružuje 12 největších tuzemských výrobců lihovin. Na českém trhu s lihovinami měli loni členové UVDL podíl zhruba 81 procent.
UVDL navíc navrhuje důslednější kontrolu pěstitelského pálení a distribuce takto vyrobených ovocných destilátů. Situaci na tuzemském trhu by podle UVDL zlepšilo i zavedení registračních pokladen v restauracích.
Stát vydělává na lihovinách v posledních letech zhruba sedm miliard korun. Z velkého panáku získá státní pokladna na spotřební dani přes čtyři koruny. Z malého piva víc než korunu, kdežto ze sklenice vína ani halíř. To se výrobcům lihovin nelíbí.
Nejen víno ale zaměstnává ministerstvo financí. Na daních mu kvůli černému trhu s alkoholem unikají každý rok miliardy korun. Značkoví výrobci odhadují, že až pětina lihovin v Česku byla vyrobena nelegálně.
Nelegální výroba alkoholu podle některých odhadů dosahuje až čtvrtiny celkové produkce alkoholu v Česku. Ještě loni byl velkým problémem trhu dovoz denaturovaného lihu z Polska, který čeští padělatelé hojně používali k výrobě pančovaného alkoholu. Na základě jednání českých a polských úřadů se však změnila vyhláška, která určovala způsoby denaturace lihu.
Spotřební daň u lihovin vzrostla od roku 1997 ze 195 korun za litr čistého lihu na 285 korun za litr. Z vína se v Česku od roku 1999 spotřební daň neplatí, chce ji ale od roku 2013 opět zavést ministr financí Miroslav Kalousek. Vinaři a vinohradníci jsou proti, naopak producenti lihovin a pivovary návrh podporují. Tím, že jejich výrobky jsou na rozdíl od vína zdaněny, se cítí diskriminováni.
