Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že státy EU budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. „Je čas využívat pozici EU na globálním trhu s energiemi,“ komentoval rozhodnutí český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj přijatá opatření pomohou zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Spolu s ostatními lídry podpořil i návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.
Lídři zemí EU se shodli na společných nákupech plynu, podle Fialy je cílem „derusifikace“
Brífink premiéra Fialy po summitu EU (zdroj: ČT24)
Petra Fiala po skončení summitu řekl, že závěry jednání potvrdily směřování Evropské unie k „derusifikaci“ evropské energetiky.
„Je na čase využívat pozici Evropské unie na globálním trhu s energiemi, abychom společně jako silný hráč dokázali nakupovat za rozumné ceny. Je to jedna z výhod členství v EU a měli bychom ji využít. V oblasti zemního plynu je EU klíčovým globálním hráčem,“ řekl Fiala.
Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů sice summit neschválil, Evropská komise do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy rovněž usilovaly. Lídři se podle ní navíc shodli na zavedení zvláštního energetického režimu pro Španělsko a Portugalsko.
Český premiér zdůraznil, že se lídři Unie dohodli na tom, že státní pomoc vedoucí ke snížení dopadu zdražování energií musí být pouze dočasná a odůvodněná. „Členské země by měly pracovat na snížení dopadu zdražování na nejzranitelnější občany, což je směr, kterým postupuje i naše vláda,“ myslí si Fiala.
„Místo abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru, spojíme svou poptávku,“ ocenila dohodu summitu na společných nákupech předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Španělský premiér Pedro Sánchez, který podle diplomatů hrozil zablokováním závěrů v případě odmítnutí požadavků na výraznější společné kroky, dohodu summitu ocenil.
Reakce na ruskou agresi
Energie v Evropské unii, ale i jinde ve světě, prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se ovšem Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícímu možnému rozpadu obchodních vztahů s Moskvou.
Německo a další země jsou skeptické vůči zásahům proti vysokým cenám energií, řekl po konci jednání novinářům německý kancléř Olaf Scholz. Podotkl, že o požadavcích na omezení cen energií se vedla rozsáhlá debata.
Scholz také upozornil, že Německo je na plynu závislé méně než jiné země unijního bloku. Dodal, že některé jsou závislé ze sta procent. „Staneme se nezávislými na ruském plynu rychleji, než si v současnosti mnozí myslí,“ uvedl německý kancléř. Tento proces ale podle něj bude nevratný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce upozornil, že politici hodlají ke spolupráci na řešení evropské energetické problematiky zapojit také samotné firmy. Zdůraznil potřebu zlepšit oddělení cen elektřiny od cen plynu. Evropská komise byla požádána, aby v krátkodobém horizontu stanovila strop pro ceny energií, dodal francouzský prezident.
Český premiér navíc zdůraznil, že považuje za důležité, že summit došel k závěru, že při tvorbě energetického mixu mají být zohledňovány národní podmínky. To podle něj znamená potvrzení rozvoje jaderné energetiky, což je podle Fialy pro Českou republiku spolu s rozvojem obnovitelných zdrojů energie zásadní.
Všechny členské země EU budou muset před nadcházející zimou naplnit své plynové zásobníky. Fiala uvedl, že Česká republika měla letos zásoby dostatečné, ale u všech členských zemí to tak nebylo. Zatím není zřejmé, nakolik se budou jednotlivé země přezásobovat plynem z Ruska.
Spojené státy americké ale v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, uvedl v pátek na unijním summitu americký prezident Joe Biden.