Německo kvůli cenám energií zavede plošné daňové zvýhodnění 300 eur a další úlevy

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek sto eur (2470 korun).

„Jednorázový daňový příplatek ve výši tři sta eur bude pro všechny daňové poplatníky,“ řekl Lindner. „Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu,“ uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.

Langová uvedla, že výhody budou mít i lidé cestující hromadnou dopravou. „Na dobu tří měsíců zavedeme měsíční jízdenku v ceně devíti eur,“ řekla. Takto výhodná jízdenka by měla mít celoněmeckou platnost. Langová hovořila také o podpoře obnovitelných zdrojů energie, které by podle ní měly od roku 2024 činit až pětašedesát procent u každého nově zprovozněného systému vytápění.

Klingbeil oznámil jednorázový stoeurový příspěvek na dítě. Příjemci sociálních dávek dostanou jednorázově také sto eur.

Vláda se také rozhodla přispět na vysoké ceny energií lidem s nejnižšími příjmy, což se podle ministerstva financí bude týkat asi 2,1 milionu lidí. Příjemci podpory na bydlení, kteří žijí sami, dostanou jednorázově 270 eur (6650 korun), dvoučlenné domácnosti 350 eur (8600 korun). Příjemci podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci dostanou v červenci ještě jednorázově 100 eur (2460 korun) v rámci takzvané covidové pomoci. Peníze jsou určeny k vyrovnání vyšších nákladů na hygienické pomůcky, jako jsou respirátory či dezinfekce.

Druhý balíček kompenzací

Strany německé vládní koalice o úlevách jednaly od středečního večera. „Nebylo to lehké, ale podařilo se to,“ řekl Lindner. Upozornil, že je to už druhý soubor kompenzací, na kterém se strany dohodly. „Ukazuje to, že tato koalice je akceschopná,“ řekl.

Za nejspornější bod jednání byl považován Lindnerův návrh tankovacího příplatku. Cílem původního návrhu, který kritizovali ekonomové včetně analytiků z institutu Ifo a také představitelé SPD a Zelených, předpokládal udržení cen benzinu pod dvěma eury (42,30 koruny). Lindner v rozhovoru s deníkem Rheinische Post dříve uváděl, že tříměsíční úleva na pohonné hmoty ve výši 40 centů (zhruba deset korun) na litr by rozpočet přišla na 6,6 miliardy eur (162,6 miliardy korun). Ekonomové místo plošného opatření doporučovali spíše cílené zásahy.

Dohoda stran umožní, aby nový balík nyní schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ta už před týdnem odsouhlasila soubor opatření, která mají obyvatelům kompenzovat následky pandemie nemoci covid-19 i rostoucích cen energií. Vláda mimo jiné zvýšila nezdanitelné minimum či výhodnější daňové odpočty pro ty, kteří do zaměstnání dojíždějí.

Náklady na první balík, který už byl schválen, Lindner odhaduje na čtrnáct až šestnáct miliard eur (až 395 miliard korun). Rozpočtová zátěž nových opatření nelze podle ministra zatím přesněji stanovit, neboť bude záležet i na spotřebě pohonných hmot. S novými úlevami schválený rozpočet na letošní rok se schodkem 99,7 miliardy eur (asi 2,48 bilionu korun) nepočítá. Lindner už ale připravuje úpravu, která zohlední hospodářské následky energetické krize a související ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda v reakci na útok ruské armády rozhodla o zřízení zvláštního fondu v objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu korun) na modernizaci armády. Tento fond sice nebude součástí rozpočtu, peníze ale vláda poskytne dodatečnými půjčkami a zárukami.

Na vysoké ceny energií reaguje i česká vláda

Úlevy v souvislosti s energetickou krizí připravuje také česká vláda. Piráti chtějí v jednáních prosazovat svůj návrh bonusu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně. Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě pak je i zvýšení životního minima, které nyní činí 3860 korun měsíčně. Česká vláda se také rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...