Německo kvůli cenám energií zavede plošné daňové zvýhodnění 300 eur a další úlevy

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek sto eur (2470 korun).

„Jednorázový daňový příplatek ve výši tři sta eur bude pro všechny daňové poplatníky,“ řekl Lindner. „Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu,“ uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.

Langová uvedla, že výhody budou mít i lidé cestující hromadnou dopravou. „Na dobu tří měsíců zavedeme měsíční jízdenku v ceně devíti eur,“ řekla. Takto výhodná jízdenka by měla mít celoněmeckou platnost. Langová hovořila také o podpoře obnovitelných zdrojů energie, které by podle ní měly od roku 2024 činit až pětašedesát procent u každého nově zprovozněného systému vytápění.

Klingbeil oznámil jednorázový stoeurový příspěvek na dítě. Příjemci sociálních dávek dostanou jednorázově také sto eur.

Vláda se také rozhodla přispět na vysoké ceny energií lidem s nejnižšími příjmy, což se podle ministerstva financí bude týkat asi 2,1 milionu lidí. Příjemci podpory na bydlení, kteří žijí sami, dostanou jednorázově 270 eur (6650 korun), dvoučlenné domácnosti 350 eur (8600 korun). Příjemci podpory v nezaměstnanosti a sociální pomoci dostanou v červenci ještě jednorázově 100 eur (2460 korun) v rámci takzvané covidové pomoci. Peníze jsou určeny k vyrovnání vyšších nákladů na hygienické pomůcky, jako jsou respirátory či dezinfekce.

Druhý balíček kompenzací

Strany německé vládní koalice o úlevách jednaly od středečního večera. „Nebylo to lehké, ale podařilo se to,“ řekl Lindner. Upozornil, že je to už druhý soubor kompenzací, na kterém se strany dohodly. „Ukazuje to, že tato koalice je akceschopná,“ řekl.

Za nejspornější bod jednání byl považován Lindnerův návrh tankovacího příplatku. Cílem původního návrhu, který kritizovali ekonomové včetně analytiků z institutu Ifo a také představitelé SPD a Zelených, předpokládal udržení cen benzinu pod dvěma eury (42,30 koruny). Lindner v rozhovoru s deníkem Rheinische Post dříve uváděl, že tříměsíční úleva na pohonné hmoty ve výši 40 centů (zhruba deset korun) na litr by rozpočet přišla na 6,6 miliardy eur (162,6 miliardy korun). Ekonomové místo plošného opatření doporučovali spíše cílené zásahy.

Dohoda stran umožní, aby nový balík nyní schválila vláda kancléře Olafa Scholze. Ta už před týdnem odsouhlasila soubor opatření, která mají obyvatelům kompenzovat následky pandemie nemoci covid-19 i rostoucích cen energií. Vláda mimo jiné zvýšila nezdanitelné minimum či výhodnější daňové odpočty pro ty, kteří do zaměstnání dojíždějí.

Náklady na první balík, který už byl schválen, Lindner odhaduje na čtrnáct až šestnáct miliard eur (až 395 miliard korun). Rozpočtová zátěž nových opatření nelze podle ministra zatím přesněji stanovit, neboť bude záležet i na spotřebě pohonných hmot. S novými úlevami schválený rozpočet na letošní rok se schodkem 99,7 miliardy eur (asi 2,48 bilionu korun) nepočítá. Lindner už ale připravuje úpravu, která zohlední hospodářské následky energetické krize a související ruské invaze na Ukrajinu.

Vláda v reakci na útok ruské armády rozhodla o zřízení zvláštního fondu v objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu korun) na modernizaci armády. Tento fond sice nebude součástí rozpočtu, peníze ale vláda poskytne dodatečnými půjčkami a zárukami.

Na vysoké ceny energií reaguje i česká vláda

Úlevy v souvislosti s energetickou krizí připravuje také česká vláda. Piráti chtějí v jednáních prosazovat svůj návrh bonusu 400 až 800 korun na domácnost měsíčně. Mezi opatřeními v připravovaném balíčku proti energetické chudobě pak je i zvýšení životního minima, které nyní činí 3860 korun měsíčně. Česká vláda se také rozhodla čelit rostoucím cenám pohonných hmot zrušením povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Ruší i silniční daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 34 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...