Historicky nejlevnější hypotéky s úrokem pod dvěma procenty a rekordní zadlužení českých domácností – to je kombinace, která české ekonomice jako takové pomáhá. Například stavebnictví se díky zájmu o nové byty odrazilo od pořádně hlubokého dna. V dalším zadlužování ale vidí Česká národní banka ( ČNB) riziko, které je potřeba sledovat – podobně totiž před osmi lety odstartovala finanční krize.
Na počátku finanční krize byla hypoteční bublina ve Spojených státech. Bankéři zde začali poskytovat půjčky na bydlení i méně spolehlivým klientům. To samo o sobě takový problém nebyl, ten nastal až ve chvíli, kdy začaly ceny nemovitostí klesat. Úvěry tak totiž nebyly dostatečně zajištěné a banky se dostaly do úzkých.
A první část příběhu se nyní v Česku opakuje – díky nízkým úrokovým sazbám si mohou hypotéku dovolit i lidé, kteří by na ni ještě před několika lety nedosáhli. V českém případě ale nenásleduje zlevňování nemovitostí, tak jako tomu bylo ve Spojených státech, ale naopak jejich zdražování.
I když nic nenasvědčuje tomu, že by česká ekonomika směřovala do problémů, ČNB vývoj na trhu s bydlením bedlivě sleduje. „Hlavní riziko pro zajištění finanční stability vidíme v tom, že dochází k růstu cen nemovitostí a tento růst cen nemovitostí je podporovaný růstem úvěrů. A naším cílem je sledovat tato rizika. A zabránit vzniku možné spirály mezi růstem cen nemovitostí a právě vysokým růstem úvěrů,“ říká viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
Problémy tu zatím nejsou, ale…
ČNB ale jedním dechem dodává, že to, že situaci sleduje, neznamená, že se vymkla kontrole. „Myslím, že naše banky to dělají vesměs velice pečlivě a poctivě. Tradičně se u nás také dávají hypotéky jen na část toho úvěru,“ dodává jeden z centrálních bankéřů jiří Rusnok.
A i když stoprocentní hypotéky v Česku v podstatě neexistují, stále více lidí chce bydlet ve svém. Jenom loni banky poskytly rekordních 120 tisíc hypoték za více než 184 miliardy korun.
Tím se ale opět dostáváme na začátek – na hypotéku dosáhnou i ti, kteří by si to dříve nemohli dovolit. Podle ČNB je proto potřeba vše pečlivě sledovat a případné zárodky krize včas odhalit.
