Sao Paulo - Dluhová krize zemí eurozóny posílila roli rozvojových ekonomik na světové scéně, zvýšila ale také hrozbu obchodního protekcionismu. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a vyjádřila spokojenost s rolí fondu při řešení krize.
Mezinárodní měnový fond má nyní podle Lagardeové výhodu, že může eurozóně pomáhat spíše ze zákulisí. „Jsem velmi spokojená, že MMF se může pohybovat v centru dění efektivním, nikoli ale nutně viditelným způsobem,“ uvedla Lagardeová v televizi Globo News. Šéfka MMF v Brazílii končí několikadenní turné po Latinské Americe, předtím byla dva dny v Mexiku.
Lagardeová vyzvala země eurozóny, aby nalezly společné a komplexní řešení krize v podobě ozdravování veřejných financí a strukturálních reforem. V opačném případě podle ní čeká Evropu ztracená dekáda.
Lagardeová ocenila ekonomickou politiku Brazílie a uvedla, že díky ní je země na dopady krize lépe připravena než řada jiných. Brazilská vláda v posledních dnech přišla s kroky na podporu zpomalující ekonomiky, když snížila úrokové sazby a daňové zatížení firem.
Petr Zajíc, portfoliomanažer Pioneer Investments
„Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny je největší ekonomický region na světě, tak mají všichni obavy z toho, aby se ta nákaza pomalého ekonomického růstu nepřelila i do ostatních částí světa. Čína je na to obzvlášť citlivá.“
Brazílie spolu s dalšími velkými rozvíjejícími se ekonomikami jako Čína dává najevo ochotu posílit zdroje měnového fondu k řešení dluhové krize v Evropě. Ta oslabuje jejich hospodářský růst a nutí vlády přijímat podpůrná opatření. Čínská centrální banka proto už například komerčním bankám uvolnila přes 50 miliard dolarů. Obává se totiž, že by mohly pod hrozbou ekonomického zpomalení omezit poskytování úvěrů, což by hospodářský růst ještě více podvázalo.
