Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.
„Koruna byla od začátku roku v dobré náladě, což je dáno tím, že na globálních trzích byla dobrá nálada a investoři žijí v optimistických očekáváních toho, že končí německá průmyslová recese a současně s tím je do jisté míry vyřešená i otázka brexitu. A to do výše úročených rizikových měn, jako je česká koruna nebo polský zlotý, přitahuje nový kapitál,“ vysvětluje Bureš, proč se koruně od začátku roku dařilo.
Ekonom nicméně potvrdil, že na průběh čtvrtečního obchodování mělo rozhodnutí ČNB zvýšit úrokové sazby velký vliv. Pro trh byl totiž tento tah velké překvapení, které nečekal ani nikdo z analytiků. Koruna tak během čtvrtečního dne citelně posílila, pak ale nakonec značnou část zisků smazala. Bezprostřední dopady tak žádné vlastně vidět nejsou.
„Pokud se díváme na trh, koruna je volatilnější, okamžité kratší úrokové sazby vystřelily nahoru. Ale myslím si, že je to třeba vidět v souvislostech, protože ČNB druhým dechem dodává: udělali jsme tento krok, ale neočekávejte od nás v nejbližší době žádný další. Vidí podobně jako většina trhu zpomalující se ekonomiku a čtvrteční růst sazeb byl tak pravděpodobně na delší dobu jedním z posledních,“ říká Bureš.
„A tržní úrokové sazby, když se díváme na ty dvouleté, tříleté, tak se nějak výrazně nahoru už neposunuly,“ dodává ekonom.
Potíž pro vývozce?
Silná měna je každopádně výhodou pro dovozce, ovšem komplikací pro vývozní podniky. Podle analytiků ale v této chvíli nijak závažnou, protože koruna neposílila nijak dramaticky. A co se týká vývozců, tak ti mají vzhledem k tomu, že v Česku jsou výrazně vyšší úrokové sazby než v eurozóně, pořád daleko výhodnější kurzy pro zajištění svých eurových inkas.
„Jsou schopni nakupovat eura na trhu termínově, tedy dopředu, za výhodnější kurz, než se aktuálně obchoduje,“ uvedl Bureš.
„Já se osobně domnívám, že to bylo velmi nešťastné rozhodnutí,“ vyjádřila se k překvapivému tahu ČNB místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková. Malé a střední firmy se podle ní se silnou korunou vypořádají velmi těžko.
„My jsme malá země, jsme exportní ekonomikou a firmy jsou navázané na exportéry nebo jsou exportéry samy. To znamená, že inkaso je v eurech. Ta zdrojová část tedy velmi výrazně klesá s tím, jak euro slábne,“ řekla Břečková v pátečních Událostech, komentářích s tím, že vývozci nemají v tuto chvíli dobré vyhlídky.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by ČNB – kdyby skutečně chtěla české ekonomice pomoct – prosazovala přijetí eura. „Abychom se zbavili těchto nejistot a konečně české firmy měly jistotu, za kolik můžou dovážet a za kolik můžou vyvážet,“ řekl Prouza.
Podle Bureše se však silnější koruna vyplatí těm, kteří budou v nadcházejících měsících potřebovat euro. Ti by je teď měli nakupovat. „Neočekávám, že by koruna vůči euru měla dál nějak dramaticky posilovat, spíše očekávám určitou stabilitu,“ doplnil Bureš.
Za rozhodnutím zvýšit sazby stála podle analytiků inflace
Česká národní banka je zatím jednou z mála, která letos sazby zvýšila. Zhruba dvanáct centrálních bank je naopak snížilo. Důvodem je podle analytiků vysoká inflace, a to jak ve srovnání s řadou vyspělých ekonomik, tak i v rámci střední a východní Evropy.
„Pohybuje se výrazně nad cílem české centrální banky, jsme nad třemi procenty a možná půjdeme ještě výše na začátku roku 2020. A ČNB vnímá i to, že přes zpomalující se ekonomiku panuje určité napětí na trhu práce. To znamená, že mzdy rostou stále relativně slušně i přes zpomalující se ekonomiku a nedostatek pracovníků ve firmách,“ vysvětluje Bureš. A dodává, že se zřejmě centrální banka obává, že by se zvýšená inflace mohla promítnout do mzdových vyjednávání. „A proto dali v ČNB na doporučení nové prognózy, která jim říkala, že v tuto chvíli je ještě třeba úrokové sazby lehce zvýšit,“ doplňuje.
Už teď totiž poukazují někteří ekonomové na to, že Čechy čeká drahé jaro. Česká národní banka ve své nové prognóze a v podkladech pro pravidelné setkání s analytiky počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben s inflací 3,7 procenta.
„Růst cen se však ve skutečnosti může zvýšit ještě nad tyto úrovně a přiblížit se hodnotě čtyř procent. To by pak znamenalo, že zdražování bude nejvýraznější za celé období od roku 2008,“ varuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Už nyní je však spotřebitelská inflace v Česku nejvýraznější od roku 2012.
Česká národní banka ve své nové prognóze, kterou zveřejnila ve čtvrtek, totiž podle Kovandy například nepočítala s tak citelným zdražením elektřiny ze strany ČEZu, jak plyne ze slov představitelů ČNB.
„ČEZ od března zdražuje cenu elektřiny ve své základní produktové řadě, do níž spadá většina domácností. Běžná domácnost tak musí počítat se zdražením o bezmála osm procent. Oproti dosavadní situaci si za elektřinu připlatí ročně o více než tisícikorunu více,“ vysvětluje Kovanda.
Bude na konci roku stejný kurz?
Podle Bureše je na druhou stranu ale třeba brát v potaz fakt, že zvýšení sazeb ČNB byl pravděpodobně ojedinělý krok. „Rozhodnutí zvýšit sazby bylo těsné a sama nová prognóza naopak předjímá možnost poklesu sazeb již v druhé polovině roku 2020. My navíc oproti nové prognóze ČNB počítáme v tomto roce se slabším růstem české ekonomiky. To pro korunu není nijak dobrá zpráva,“ říká Bureš.
A dodává, že proto zatím nechce přepisovat delší korunový výhled počítající prakticky se stejným kurzem, jako je nyní i na konci roku. Rezervovaně se k posilování staví i další analytici.
„Kurz koruny se dostal po nečekaném kroku ČNB pod hranici 25 korun za euro, postupně se však začal vracet k úrovni 25 korun za euro. Je patrné, že koruna je tak nadále ovlivněna vysokým přílivem zahraničního kapitálu během kurzového závazku ČNB v letech 2013–2017, což její potenciál zisků omezuje. Někteří zahraniční investoři v případě výraznějšího posílení koruny část pozic patrně uzavřou, korunu prodají, a tím tak opět oslabí. Z toho titulu předpokládáme, že se koruna bude spíše držet kolem hranice 25 korun za euro i v následujícím období,“ míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nejbližší týdny mohou však být podle analytiků pro korunu ještě příznivé.
„Vysoké úrokové rozpětí mezi českými a eurovými sazbami, které dosáhlo 2,75 procentního bodu, v časech globálního optimismu může do koruny přitáhnout ještě nový zahraniční kapitál,“ říká Bureš. Stejně tak koruna může těžit z relativně nižšího zajištění českých exportérů, ti se mohou v nejbližších týdnech na rozkolísanější trh rychleji vracet a prodávat eura.
Na druhou stranu optimismus se může na trzích stejně rychle změnit. Ovlivnit ho negativně může koronavirus, druhá fáze obchodní dohody Číny a USA, americké prezidentské volby nebo vyjednávání o obchodní dohodě Evropské unie s Velkou Británií. „A pak by koruna, zatížená vysokým objemem zahraničního kapitálu a vidinou stabilních nebo nižších sazeb, těžko zůstala stát stranou,“ doplnil Bureš.
