Důvěra investorů a analytiků v další vývoj německé ekonomiky v říjnu kvůli obavám z růstu počtu případů nákazy koronavirem, možného brexitu bez dohody a kvůli nejistotě před americkými prezidentskými volbami klesla více, než se čekalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které zveřejnil institut ZEW, index důvěry klesl na 56,1 bodu ze zářijových 77,4 bodu. Německá centrální banka (Bundesbank) už vyzvala finanční instituce k přípravě na vlnu insolvencí.
Koronavirus, brexit i americké volby zhoršily důvěru v německou ekonomiku. Bundesbank vyzvala k přípravě insolvence
Index naposledy klesl v červenci, v srpnu se jeho hodnota nečekaně zvýšila. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že za říjen index klesne na 73 bodů.
„Nedávný prudký nárůst počtu případů nemoci covid-19 zvýšil nejistotu ohledně budoucího vývoje ekonomiky, stejně jako vyhlídka na odchod Spojeného království z EU bez obchodní dohody,“ uvedl prezident ZEW Achim Wambach. „Nejistotu dál zvyšuje současná situace před prezidentskými volbami ve Spojených státech,“ pokračoval a dodal, že euforie ze srpna a září se zdá být pryč.
Index, který hodnotí současné podmínky, nicméně vzrostl, a to na minus 59,5 z minus 66,2 bodu v uplynulém měsíci.
Bundesbank vyzvala německé banky k přípravě na vlnu insolvencí
Německá centrální banka už zároveň vyzvala finanční ústavy v Německu, aby se připravily na vlnu insolvencí. Koronavirová krize totiž ohrožuje slabší podniky a mohla by mít i nepříznivé dopady na trh s nemovitostmi, který doteď zažíval boom, uvedla v úterý Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název centrální banky.
„Silný hospodářský pokles vyvolává obavy, že v nadcházejících čtvrtletích významně vzroste počet podnikových insolvencí,“ uvedla Bundesbank ve své výroční zprávě o finanční stabilitě. Německá měnová autorita očekává, že tento nárůst bude výraznější ve zpracovatelském průmyslu než ve službách a ve stavebnictví.
Spolková vláda ve snaze zabránit vlně bankrotů kvůli pandemii nemoci covid-19 rozhodla, že předlužené a insolventní podniky nemusejí až do konce září podávat návrh na konkurz. Podle centrální banky by po skončení tohoto opatření počet hlášení o platební neschopnosti mohl do března stoupnout o 35 procent. Za čtvrtletí by jich mohlo být více než šest tisíc, což je hodnota naposledy zaznamenaná v roce 2013.
Dopad na banky by ale mohl být mírnější. Nejhůře zasaženému sektoru, kterým je pohostinství, totiž německé banky přidělily je dvě procenta ze všech domácích úvěrů. Naopak realitní a stavební firmy se na přidělených úvěrech podílejí 23 procenty.
„Nárůst nezaměstnanosti a počty domácností v insolvenci by mohly mít za následek růst nesplácených úvěrů na bydlení, zatímco vyšší insolvence firem a změna poptávky po kancelářských prostorách by mohly mít negativní dopad na trh komerčních nemovitostí,“ uvedla Bundesbank ve zprávě, z které cituje agentura Reuters.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Vláda nicméně začátkem září zlepšila výhled vývoje ekonomiky na celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 5,8 procenta, zatímco dříve počítala s poklesem o 6,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
