Jourová doufá, že kvóty na potraviny české produkce neprojdou. Podle ní nemůžou fungovat

Nahrávám video
Interview ČT24 - Věra Jourová
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Kontroverzní novela počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat.

„Nedává mi to smysl, je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží to nabídku na trhu, zvýší to ceny, “ řekla eurokomisařka k novele, která je podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Upozornila také, že Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. „Tohle nemůže fungovat.“

Novela nyní míří do Senátu. Mluvčí Evropské komise už ve čtvrtek uvedla, že Komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty, pokud návrh vstoupí v platnost. Podle mluvčí stejně jako podle Jourové totiž nesmí být norma v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Jourová k tomu dodává, že „podporuje nabídku pro spotřebitele, nechť český spotřebitel kupuje české zboží, nechť Česká republia propaguje české výrobky, to není zakázáno, ale ať proboha nezakazuje a nesnižuje možnost výběru.“ Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily.

„Máme velké plány“

Místopředsedkyně EU dále hovořila o vztazích Unie se Spojenými státy za nového prezidenta Joea Bidena. „Máme velké plány,“ řekla a připomněla zvolání své šéfky, předsedkyně Evropské komise Ursuly von den Leynové, že „Amerika je zpět“. 

„Rádi se vrátíme k jednacímu stolu se starými dobrými partnery, kterými snad USA jsou a budou.“ Jako možné náměty pro tato jednání uvedla řešení covidové krize, kybernetickou bezpečnost či vzájemný obchod. Jde podle ní o zásadní problémy dneška, jak pro Unii, tak pro USA. A tak by bylo jedině dobře, kdyby se funkční řešení hledala společně. 

Jourová rovněž uvedla, že „my jsme optimisti, ale zároveň realisti“. EU proto dál hodlá prosazovat digitální daň, a to i navzdory „možnému mračení Washingtonu,“ který to vidí jako tažení proti americkým firmám. Podle komisařky ovšem tyto firmy vydělávají na evropském trhu obrovské peníze – Facebook zde generuje čtvrtinu příjmů. „Proto chceme i adekvátní a spravedlivé zdanění.“

Digitální daň tak vidí jako věc k jednání a přesvědčování, ale zároveň jako zdroj příjmů sedmiletého rozpočtu Evropské unie.

Očkovací pas by nyní vytvářel příkopy, soudí Jourová

V pořadu se též hovořilo o kritice na adresu Evropské komise kvůli váznoucím dodávkám očkovacích vakcín proti covidu-19. „Jsme na straně toho, kdo si objednal. Když si objednáte a někdo vám to nedodá, tak vás také nikdo nebude vinit z toho, že je to na vaší straně,“ komentovala zaznívající výhrady Jourová.

Zmínila rovněž, že nechce hledat viníka, ale „je potřeba si říct, že problém je ve výrobních kapacitách, které se projevily jako nedostatečné, když si uvědomíme, jak velké dodávky mají zajišťovat,“ uvedla směrem ke konsorciu firem Pfizer/BioNTech. V této souvislosti hovořila o velice silných intervencích Evropské komise, která je solidním a velkým zákazníkem těchto firem.

Jourová uvedla, že Komise měla za úkol dodávky nasmlouvat, to udělala a nyní jedná o dalších dodávkách. „Evropská komise zatím objednala vakcíny u tří dodavatelů, z níchž dva dodávají a jeden je před spuštěním.“ S dalšími firmami se pak jedná o jejich vakcinách. Komise podle Jourové udělala maximum, aby dohody vznikly včas a aby pak státy měly možnost dělat státní objednávky, za stejnou cenu a za stejných podmínek (pro všechny). 

Ke stále probíhajícím evropským jednáním o očkovacím pasu, který kvůli turistice prosazují hlavně jižní země Unie, řekla, že je potřeba opatrný přístup. „Do léta nebudou očkováni všichni, kteří se tak rozhodnou. Na všechny nevyjde řada. Takže vytvořit linii očkovaní-neočkovaní by asi dělalo velký problém a bylo by to nespravedlivé vůči mnoha lidem.“

Zatím tedy není uzavřeno, jak by s ním mohlo nakládat a jaké služby či privilegia by s tím byly spojeny. „Nechceme příkopy mezi lidmi a nechceme vytvářet nespravedlnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...