Jourová doufá, že kvóty na potraviny české produkce neprojdou. Podle ní nemůžou fungovat

Nahrávám video

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Kontroverzní novela počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat.

„Nedává mi to smysl, je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží to nabídku na trhu, zvýší to ceny, “ řekla eurokomisařka k novele, která je podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Upozornila také, že Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. „Tohle nemůže fungovat.“

Novela nyní míří do Senátu. Mluvčí Evropské komise už ve čtvrtek uvedla, že Komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty, pokud návrh vstoupí v platnost. Podle mluvčí stejně jako podle Jourové totiž nesmí být norma v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Jourová k tomu dodává, že „podporuje nabídku pro spotřebitele, nechť český spotřebitel kupuje české zboží, nechť Česká republia propaguje české výrobky, to není zakázáno, ale ať proboha nezakazuje a nesnižuje možnost výběru.“ Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily.

„Máme velké plány“

Místopředsedkyně EU dále hovořila o vztazích Unie se Spojenými státy za nového prezidenta Joea Bidena. „Máme velké plány,“ řekla a připomněla zvolání své šéfky, předsedkyně Evropské komise Ursuly von den Leynové, že „Amerika je zpět“. 

„Rádi se vrátíme k jednacímu stolu se starými dobrými partnery, kterými snad USA jsou a budou.“ Jako možné náměty pro tato jednání uvedla řešení covidové krize, kybernetickou bezpečnost či vzájemný obchod. Jde podle ní o zásadní problémy dneška, jak pro Unii, tak pro USA. A tak by bylo jedině dobře, kdyby se funkční řešení hledala společně. 

Jourová rovněž uvedla, že „my jsme optimisti, ale zároveň realisti“. EU proto dál hodlá prosazovat digitální daň, a to i navzdory „možnému mračení Washingtonu,“ který to vidí jako tažení proti americkým firmám. Podle komisařky ovšem tyto firmy vydělávají na evropském trhu obrovské peníze – Facebook zde generuje čtvrtinu příjmů. „Proto chceme i adekvátní a spravedlivé zdanění.“

Digitální daň tak vidí jako věc k jednání a přesvědčování, ale zároveň jako zdroj příjmů sedmiletého rozpočtu Evropské unie.

Očkovací pas by nyní vytvářel příkopy, soudí Jourová

V pořadu se též hovořilo o kritice na adresu Evropské komise kvůli váznoucím dodávkám očkovacích vakcín proti covidu-19. „Jsme na straně toho, kdo si objednal. Když si objednáte a někdo vám to nedodá, tak vás také nikdo nebude vinit z toho, že je to na vaší straně,“ komentovala zaznívající výhrady Jourová.

Zmínila rovněž, že nechce hledat viníka, ale „je potřeba si říct, že problém je ve výrobních kapacitách, které se projevily jako nedostatečné, když si uvědomíme, jak velké dodávky mají zajišťovat,“ uvedla směrem ke konsorciu firem Pfizer/BioNTech. V této souvislosti hovořila o velice silných intervencích Evropské komise, která je solidním a velkým zákazníkem těchto firem.

Jourová uvedla, že Komise měla za úkol dodávky nasmlouvat, to udělala a nyní jedná o dalších dodávkách. „Evropská komise zatím objednala vakcíny u tří dodavatelů, z níchž dva dodávají a jeden je před spuštěním.“ S dalšími firmami se pak jedná o jejich vakcinách. Komise podle Jourové udělala maximum, aby dohody vznikly včas a aby pak státy měly možnost dělat státní objednávky, za stejnou cenu a za stejných podmínek (pro všechny). 

Ke stále probíhajícím evropským jednáním o očkovacím pasu, který kvůli turistice prosazují hlavně jižní země Unie, řekla, že je potřeba opatrný přístup. „Do léta nebudou očkováni všichni, kteří se tak rozhodnou. Na všechny nevyjde řada. Takže vytvořit linii očkovaní-neočkovaní by asi dělalo velký problém a bylo by to nespravedlivé vůči mnoha lidem.“

Zatím tedy není uzavřeno, jak by s ním mohlo nakládat a jaké služby či privilegia by s tím byly spojeny. „Nechceme příkopy mezi lidmi a nechceme vytvářet nespravedlnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...