Jourová doufá, že kvóty na potraviny české produkce neprojdou. Podle ní nemůžou fungovat

Nahrávám video

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Kontroverzní novela počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat.

„Nedává mi to smysl, je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží to nabídku na trhu, zvýší to ceny, “ řekla eurokomisařka k novele, která je podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Upozornila také, že Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. „Tohle nemůže fungovat.“

Novela nyní míří do Senátu. Mluvčí Evropské komise už ve čtvrtek uvedla, že Komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty, pokud návrh vstoupí v platnost. Podle mluvčí stejně jako podle Jourové totiž nesmí být norma v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Jourová k tomu dodává, že „podporuje nabídku pro spotřebitele, nechť český spotřebitel kupuje české zboží, nechť Česká republia propaguje české výrobky, to není zakázáno, ale ať proboha nezakazuje a nesnižuje možnost výběru.“ Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily.

„Máme velké plány“

Místopředsedkyně EU dále hovořila o vztazích Unie se Spojenými státy za nového prezidenta Joea Bidena. „Máme velké plány,“ řekla a připomněla zvolání své šéfky, předsedkyně Evropské komise Ursuly von den Leynové, že „Amerika je zpět“. 

„Rádi se vrátíme k jednacímu stolu se starými dobrými partnery, kterými snad USA jsou a budou.“ Jako možné náměty pro tato jednání uvedla řešení covidové krize, kybernetickou bezpečnost či vzájemný obchod. Jde podle ní o zásadní problémy dneška, jak pro Unii, tak pro USA. A tak by bylo jedině dobře, kdyby se funkční řešení hledala společně. 

Jourová rovněž uvedla, že „my jsme optimisti, ale zároveň realisti“. EU proto dál hodlá prosazovat digitální daň, a to i navzdory „možnému mračení Washingtonu,“ který to vidí jako tažení proti americkým firmám. Podle komisařky ovšem tyto firmy vydělávají na evropském trhu obrovské peníze – Facebook zde generuje čtvrtinu příjmů. „Proto chceme i adekvátní a spravedlivé zdanění.“

Digitální daň tak vidí jako věc k jednání a přesvědčování, ale zároveň jako zdroj příjmů sedmiletého rozpočtu Evropské unie.

Očkovací pas by nyní vytvářel příkopy, soudí Jourová

V pořadu se též hovořilo o kritice na adresu Evropské komise kvůli váznoucím dodávkám očkovacích vakcín proti covidu-19. „Jsme na straně toho, kdo si objednal. Když si objednáte a někdo vám to nedodá, tak vás také nikdo nebude vinit z toho, že je to na vaší straně,“ komentovala zaznívající výhrady Jourová.

Zmínila rovněž, že nechce hledat viníka, ale „je potřeba si říct, že problém je ve výrobních kapacitách, které se projevily jako nedostatečné, když si uvědomíme, jak velké dodávky mají zajišťovat,“ uvedla směrem ke konsorciu firem Pfizer/BioNTech. V této souvislosti hovořila o velice silných intervencích Evropské komise, která je solidním a velkým zákazníkem těchto firem.

Jourová uvedla, že Komise měla za úkol dodávky nasmlouvat, to udělala a nyní jedná o dalších dodávkách. „Evropská komise zatím objednala vakcíny u tří dodavatelů, z níchž dva dodávají a jeden je před spuštěním.“ S dalšími firmami se pak jedná o jejich vakcinách. Komise podle Jourové udělala maximum, aby dohody vznikly včas a aby pak státy měly možnost dělat státní objednávky, za stejnou cenu a za stejných podmínek (pro všechny). 

Ke stále probíhajícím evropským jednáním o očkovacím pasu, který kvůli turistice prosazují hlavně jižní země Unie, řekla, že je potřeba opatrný přístup. „Do léta nebudou očkováni všichni, kteří se tak rozhodnou. Na všechny nevyjde řada. Takže vytvořit linii očkovaní-neočkovaní by asi dělalo velký problém a bylo by to nespravedlivé vůči mnoha lidem.“

Zatím tedy není uzavřeno, jak by s ním mohlo nakládat a jaké služby či privilegia by s tím byly spojeny. „Nechceme příkopy mezi lidmi a nechceme vytvářet nespravedlnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 7 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.