Jourová doufá, že kvóty na potraviny české produkce neprojdou. Podle ní nemůžou fungovat

Nahrávám video
Interview ČT24 - Věra Jourová
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Kontroverzní novela počítá například s tím, že by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. Tento podíl by se pak v dalších letech měl zvyšovat.

„Nedává mi to smysl, je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží to nabídku na trhu, zvýší to ceny, “ řekla eurokomisařka k novele, která je podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Upozornila také, že Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. „Tohle nemůže fungovat.“

Novela nyní míří do Senátu. Mluvčí Evropské komise už ve čtvrtek uvedla, že Komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty, pokud návrh vstoupí v platnost. Podle mluvčí stejně jako podle Jourové totiž nesmí být norma v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Jourová k tomu dodává, že „podporuje nabídku pro spotřebitele, nechť český spotřebitel kupuje české zboží, nechť Česká republia propaguje české výrobky, to není zakázáno, ale ať proboha nezakazuje a nesnižuje možnost výběru.“ Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily.

„Máme velké plány“

Místopředsedkyně EU dále hovořila o vztazích Unie se Spojenými státy za nového prezidenta Joea Bidena. „Máme velké plány,“ řekla a připomněla zvolání své šéfky, předsedkyně Evropské komise Ursuly von den Leynové, že „Amerika je zpět“. 

„Rádi se vrátíme k jednacímu stolu se starými dobrými partnery, kterými snad USA jsou a budou.“ Jako možné náměty pro tato jednání uvedla řešení covidové krize, kybernetickou bezpečnost či vzájemný obchod. Jde podle ní o zásadní problémy dneška, jak pro Unii, tak pro USA. A tak by bylo jedině dobře, kdyby se funkční řešení hledala společně. 

Jourová rovněž uvedla, že „my jsme optimisti, ale zároveň realisti“. EU proto dál hodlá prosazovat digitální daň, a to i navzdory „možnému mračení Washingtonu,“ který to vidí jako tažení proti americkým firmám. Podle komisařky ovšem tyto firmy vydělávají na evropském trhu obrovské peníze – Facebook zde generuje čtvrtinu příjmů. „Proto chceme i adekvátní a spravedlivé zdanění.“

Digitální daň tak vidí jako věc k jednání a přesvědčování, ale zároveň jako zdroj příjmů sedmiletého rozpočtu Evropské unie.

Očkovací pas by nyní vytvářel příkopy, soudí Jourová

V pořadu se též hovořilo o kritice na adresu Evropské komise kvůli váznoucím dodávkám očkovacích vakcín proti covidu-19. „Jsme na straně toho, kdo si objednal. Když si objednáte a někdo vám to nedodá, tak vás také nikdo nebude vinit z toho, že je to na vaší straně,“ komentovala zaznívající výhrady Jourová.

Zmínila rovněž, že nechce hledat viníka, ale „je potřeba si říct, že problém je ve výrobních kapacitách, které se projevily jako nedostatečné, když si uvědomíme, jak velké dodávky mají zajišťovat,“ uvedla směrem ke konsorciu firem Pfizer/BioNTech. V této souvislosti hovořila o velice silných intervencích Evropské komise, která je solidním a velkým zákazníkem těchto firem.

Jourová uvedla, že Komise měla za úkol dodávky nasmlouvat, to udělala a nyní jedná o dalších dodávkách. „Evropská komise zatím objednala vakcíny u tří dodavatelů, z níchž dva dodávají a jeden je před spuštěním.“ S dalšími firmami se pak jedná o jejich vakcinách. Komise podle Jourové udělala maximum, aby dohody vznikly včas a aby pak státy měly možnost dělat státní objednávky, za stejnou cenu a za stejných podmínek (pro všechny). 

Ke stále probíhajícím evropským jednáním o očkovacím pasu, který kvůli turistice prosazují hlavně jižní země Unie, řekla, že je potřeba opatrný přístup. „Do léta nebudou očkováni všichni, kteří se tak rozhodnou. Na všechny nevyjde řada. Takže vytvořit linii očkovaní-neočkovaní by asi dělalo velký problém a bylo by to nespravedlivé vůči mnoha lidem.“

Zatím tedy není uzavřeno, jak by s ním mohlo nakládat a jaké služby či privilegia by s tím byly spojeny. „Nechceme příkopy mezi lidmi a nechceme vytvářet nespravedlnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 2 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...