Zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech kritizují někteří senátoři, horní komora je zřejmě odmítne. Avizovali to senátoři z klubů ODS a STAN, které jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře. Zákonodárci kvóty označili za nesmyslné. Podle občanských demokratů by vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají jen velkým potravinovým výrobcům. S návrhem má problém i Evropská komise. Bude zkoumat, jestli kvóty neomezí volný pohyb zboží.
Senát zřejmě odmítne povinné kvóty na potraviny, podle ODS a STAN jsou nesmyslné
Události: Sporné kvóty na české potraviny (zdroj: ČT24)
Senátoři ODS budou chtít zákon vrátit zpět do sněmovny s vypuštěním kvót, případně ho zamítnout. „Až budeme zákon o potravinách na senátorském klubu projednávat, budeme řešit otázku, zda je tam i něco dobrého, nebo je špatně celý,“ uvedl předseda senátorského klubu Zdeněk Nytra. Kvóty v novele podle něj ale nesmí zůstat.
Ani předseda ODS Petr Fiala se zavedením kvót nesouhlasí, jsou podle něj proti pravidlům evropského volného trhu a proti zdravému rozumu.
„Schválení povinného podílu prodaných českých potravin v obchodech s plochou větší než 400 metrů čtverečních považují senátoři za paskvil, který povede pouze ke zdražení základního sortimentu,“ řekl šéf senátorského klubu Starostů Petr Holeček.
Sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD ve středu. Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by podle něj musely od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta by měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v České republice vyprodukovat. V mnoha případech ale Česko není soběstačné, jako v případě brokolice nebo vepřového masa.
„Já si myslím, že je to velice důležitý zákon. Jsem přesvědčen, že je to velmi dobrý signál pro naše zemědělce, potravináře, pěstitele a chovatele o tom, že je podporujeme. Je to také velmi dobrý zákon pro naše občany, pro spotřebitele, protože bojuje s dvojí kvalitou potravin,“ řekl ve čtvrteční 90' předseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).
Dopady zákona mohou být likvidační, tvrdí vinaři
Kvóty na potraviny rozdělily potravinářsko-zemědělskou veřejnost. Agrární komora a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků změnu podporují, naopak proti se staví potravinářská komora, vinařská unie nebo například České sdružení pro značkové výrobky.
Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslava Koberny se stanovená procenta netýkají počtu těchto potravin, nýbrž hmotnosti. „My tu riskujeme, že v České republice se budou vyrábět pouze komodity levné a těžké. Těmi obchodníci samozřejmě splní tuto kvótu, budou zcela v souladu se zákonem. A všechny výrobky s vyšší přidanou hodnotou dovezou, a to je jeden z těch důvodů, proč my toto zásadně odmítáme,“ uvedl.
Podle vinařské unie je zákon ve sněmovnou schválené podobě pro domácí trh likvidační. Moravské a české vinice totiž pokrývají tuzemskou spotřebu maximálně ze třetiny, v letech slabých na úrodu i výrazně méně. Ani při nejlepší vůli proto prý není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů.
Na potenciální problémy spojené se zákonem upozorňují také některé obchodní řetězce. Mezi nimi společnost Albert. „Je zapotřebí uvědomit si, že dodavatelé, kteří vyrábí vícesložkové potraviny se pohybují na volném trhu. Velmi často nakupují suroviny v zahraničí a nakupují je tak, že nám nejsou schopni stále garantovat původ té dodáváné potraviny,“ upozornil mluvčí Jiří Mareček.
90’ ČT24: Povinný podíl českých potravin v obchodech (zdroj: ČT24)
„Obáváme se, že tento návrh povede jednoznačně ke zdražování a ke snížení pestrosti nabídky pro zákazníky. Nerozumíme navíc tomu, jak chce stát s vážnou tváří požadovat vyšší povinná procenta českých potravin, než je aktuální procento dostupnosti českých primárních komodit,“ uvedli pro ČT zástupci společnosti Globus.
Jiný názor má firma Penny market. „Podpora českých dodavatelů a výrobků je jedním z pilířů naší činnosti a naší dlouhodobou strategií. Z hlediska sortimentu máme dlouhodobě vysoké zastoupení českých potravin,“ řekl mluvčí Tomáš Kubík.
Zdražení potravin
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít ze zavedení kvót zisk jen velcí agrobaroni, pro občany se zdraží potraviny. Stanovení povinného podílu českých potravin na pultech podle svazu ohrozí dostupnost potravin jako celku a výrazně sníží výběr.
Kvůli omezení dovozu potravin ze zahraničí by přitom Česko mohlo podle Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávat odvetu, která se nemusí týkat jen potravin, ale třeba i automobilů. Svaz zákon nazval lex Agrofert a věří tomu, že ho Senát vrátí. Pokud by jej poslanci přehlasovali, nebude váhat s podáním žaloby k Ústavnímu soudu.
„Jakákoliv regulace tohoto typu vede k omezení soutěže, konkurence mezi dodavateli, a tudíž vede k omezení výběru pro spotřebitele, zvýšení cen a k omezení inovace produktu. To znamená, že jakkoliv lze regulovat, tak tato regulace je k neprospěchu konečných zákazníků,“ řekl právník a bývalý předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) Robert Neruda.
Agrofert, který je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v Česku, ve středu uvedl, že novelu zákona neinicioval. Firmu vlastnil do února 2017 premiér Andrej Babiš (ANO), poté ji převedl do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.
Babiš ve středu ve sněmovně nebyl a poslance ANO za přijetí kvót kritizoval. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek ve středu večer v České televizi uvedl, že za přijetí kvót dostal od premiéra vynadáno. Babiš podle něj vystoupil proti zákonu velmi negativně na klubu.
Zákon kritizují země Evropské unie
Schválení kvót je kritizováno také ze strany Evropské unie. Osm členských zemí vyjádřilo už s předstihem, prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), vůči rozhodnutí sněmovny výhrady. Podle nich půjde o diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném unijním trhu nepřípustná.
„Základním pilířem evropské integrace je volný pohyb zboží. A přímo v článku 34 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou zakázána jakákoliv kvantitativní omezení volného pohybu zboží. Toto je podle mého názoru typický příkad takového omezení,“ upozornil advokát Neruda.