Jednání vlády a odborů o platech ve veřejné sféře začne 25. května, řekl Středula

Jednání odborů a vlády o růstu platů úředníků i dalších pracovníků veřejného sektoru začne 25. května. Kabinet našel termín, oznámil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ohlášení termínu bylo podmínkou pro zrušení stávkové pohotovosti na úřadech práce. Skončit by mohla ve čtvrtek. Odboráři slíbili, že ji odvolají den po oznámení data jednání. Předseda podnikového výboru odborových organizací při úřadu práce Jan Dudek řekl, že svůj slib dodrží.

„Konečně se nám podařilo najít termín s premiérem a ministrem práce na téma navýšení platů – nejen na totálně přetížených a podfinancovaných úřadech práce. Doufám, že se nám ve středu 25. května v 8:00 podaří dospět k dohodě o jejich navýšení,“ uvedl Středula.

O vyhlášení stávkové pohotovosti v úřadech práce odboráři rozhodli 21. dubna. S ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) pak jednali před týdnem. Ministr jim pak slíbil, že vláda tento týden najde datum a jednání by se mohlo uskutečnit ještě v květnu. Stávková pohotovost začala v neděli 1. května. Odboráři úřadů práce slíbili, že ji druhý den po oficiálním oznámení termínu vyjednávání odvolají.

„Platí to, co jsme slíbili. My dodržíme slovo, které jsme dali,“ řekl Dudek. Pohotovost by tak mohla skončit ve čtvrtek. Podle předáka se tak pravděpodobně také stane. Své rozhodnutí pak odbory oznámí.

Nápor žadatelů na úřadech práce

Úřady práce čelí v posledních týdnech náporu žadatelů, u poboček se tvoří fronty. Vedle běžných dávek úředníci vyřizují také příspěvky na bydlení a mimořádnou pomoc kvůli zdražování energií, humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny či solidární příspěvky na ubytování běženců.

Pro letošek se zaměstnancům úřadů stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům a některým dalším profesím ve veřejném sektoru plat zmrazil. Podle odborů byl loni v úřadech práce průměrný plat na služební místo ve srovnání s ministerstvy a ostatními úřady nejnižší a mladí nastupují za 18 tisíc či 19 tisíc korun hrubého měsíčně.

Odbory nechtějí s vládou jednat jen o růstu výdělků v úřadech práce, ale v celém veřejném sektoru. Vyjednávat chtějí také o navýšení minimální mzdy. Poukazují na dvoucifernou inflaci. Spotřebitelské ceny meziročně v březnu vzrostly o 12,7 procenta.

Jurečka několikrát zopakoval, že debata o výdělcích ve veřejné sféře ve vládě znovu začne při přípravě novely rozpočtu a případné přidání bude záviset na vývoji ekonomiky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před nedávnem řekl, že růst platů je nyní na dluh. Státní pokladna má mít pro letošek zatím deficit 280 miliard korun. Zadlužování v minulých letech zrychlilo. Premiér Petr Fiala (ODS) po dubnovém jednání tripartity uvedl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout kvůli obavám z dalšího posilování inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...