Paříž - Maastrichtská kritéria, která musí splnit každá země, která chce přijmout jednotnou evropskou měnu, nejsou neotřesitelná. V příštím roce je poruší jedna z největších zemí eurozóny - Francie. Nesplní nařízení týkající se výše veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu. Aby jí to prošlo bez sankcí, zařídila Evropská unie již minulý týden.
Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová dnes na půdě francouzského Senátu oznámila, že v příštím roce veřejný dluh dosáhne 3,1 procenta hrubého domácího produktu. Hranici předepsanou maastrichtskými kritérii, potažmo Paktem stability a růstu, tak překročí o 0,1 procenta.
Veřejný dluh měl v roce 2009 činit podle předchozích odhadů 2,7 procenta hrubého domácího produktu, ale opatření přijímaná k záchraně francouzského finančnictví dělají vládě čáru přes rozpočet. Už letošní dluh tak vzroste na 2,9 procenta HDP místo původně předpokládaného 2,7 procenta.
Francii prohřešek zřejmě projde
I když Evropská unie deklaruje, že se porušení pravidel trestá pokutami, stejně jako v minulosti to Francii zřejmě projde. Evropská komise již totiž minulý týden připustila, že pokud se budou země eurozóny potýkat s nástrahami finanční krize, tříprocentní hranici v poměru deficitu k hrubému domácímu produktu splňovat nemusí.
Pakt stability a růstu zakotvuje pro země eurozóny v podstatě tatáž kritéria, jaká musí splnit nováčci přistupující k evropské měnové unii. Přestože měla platit bez výjimky, když za jejich porušení hrozily Německu a Francii sankce, vyjednaly si spektrum omluv, které je pokut zbavilo. To ale kritizují především menší země unie. Ty totiž plní kritéria často jen za cenu velkých obětí.
