Francie do roku 2028 de facto vyloučí Huawei z 5G sítí, tvrdí Reuters

Francouzské úřady sdělily telekomunikačním operátorům plánujícím nákup zařízení čínské společnosti Huawei pro sítě páté generace (5G), že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Dodaly, že vzhledem k době platnosti povolení to v podstatě znamená postupné vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028.

Spojené státy firmu Huawei už delší dobu obviňují z krádeží technologií a ze špionáže pro vládu v Pekingu, což Huawei popírá. Washington firmu vyloučil z budování sítí 5G a ke stejnému postupu se snaží přimět své spojence. Tento měsíc oznámila zákaz používat technologie Huawei při stavbě sítí 5G také Velká Británie.

Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) tento měsíc uvedla, že umožní operátorům využívat zařízení pro sítě 5G od Huawei i dalších podniků na základě povolení vydaných na tři až osm let. Zároveň však vyzvala operátory, kteří dosud zařízení Huawei nepoužívají, aby se jeho používání vyhýbali.

Podle zdrojů Reuters má většina povolení pro zařízení Huawei platnost tři až pět let, zatímco většina zařízení evropských konkurentů Nokia a Ericsson získala osmiletá povolení. Zdroje rovněž uvedly, že operátorům bylo neoficiálně sděleno, že povolení pro zařízení Huawei nebudou po vypršení platnosti obnovena. Podle jednoho ze zdrojů tak bude nákup zařízení Huawei velmi riskantní, protože návratnost investice do nových mobilních technologií, jako je 5G, činí minimálně osm let.

Britská vláda zakázala využívat technologie Huawei při výstavbě 5G sítí od příštího roku. Už použité komponenty čínského podniku musejí být do roku 2027 odstraněny. „Přístup Francie je podobný britskému přístupu, je tu však rozdíl v komunikaci ze strany vlády,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Huawei s tím nemůže mnoho udělat,“ dodal.

EU zatím nechává rozhodnutí na jednotlivých zemích

List The Wall Street Journal tento týden s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informoval, že Čína zvažuje odvetná opatření proti evropským výrobcům telekomunikačních zařízení Nokia a Ericsson v případě, že se Evropská unie připojí ke Spojeným státům a Velké Británii a zakáže používání technologií Huawei v sítích 5G. Čínské ministerstvo obchodu prý pro tento případ plánuje regulaci exportu, jež by Nokii a Ericssonu zabránila vyvážet do zahraničí produkty, které tyto firmy vyrábějí v Číně.

Evropská unie zatím se zákazem technologií Huawei v sítích 5G nepřišla. Evropská komise začátkem letošního roku členským zemím pouze doporučila, že by k budování citlivých částí sítí 5G neměly pustit firmy považované za bezpečnostní riziko. Rozhodnutí však ponechala na jednotlivých zemích.

Česko chystá aukci kmitočtů pro sítě 5G, která by mohla začít letos na podzim. Mezi firmami, které by pro ně mohly dodat hardware i software, je také Huawei a další čínská společnost ZTE. Jejich technologie v roce 2018 označil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) za bezpečnostní riziko. Začátkem května podepsal premiér Andrej Babiš (ANO) s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem deklaraci, podle které je cílem vybudovat takové 5G sítě, které „chrání před neautorizovaným přístupem“ a „zajistí občanům soukromí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 8 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
včera v 19:43

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...