Poslanci schválili změny v důchodovém pojištění, díky které by mělo být atraktivnější spoření ve třetím důchodovém pilíři. Lidé by například měli mít možnost spořit dřív než od 18 let věku, výhodnější by mělo být i postupné vyplácení naspořených peněz. Zvýšit by se měly také daňové úlevy. Předpokládá to doprovodná předloha k normě o zrušení druhého důchodového pilíře, kterou schválila sněmovna. Nyní zamíří k posouzení senátorům.
- V prvním pololetí roku 2015 si v penzijním připojištění spořilo 4,4 miliony lidí. V doplňkovém spoření pak 291 tisíc.
- V končícím druhém pilíři bylo v prvním pololetí tohoto roku 84,5 tisíce lidí.
- A první pilíř, neboli klasické státem vyplácené penze. Ty starobní pobíraly na začátku roku 2,36 milionu. Průměr činil letos v pololetí něco málo přes 11 300 korun měsíčně.
Sněmovna podpořila zvýšení hranice pro daňovou úlevu. Jednak u příspěvku zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty, a to z třiceti na padesát tisíc korun. A dále také pro odpočet od základu daně účastníka pro penzijní produkty. Tady se zvedla z dvanácti na dvacet čtyři tisíc korun. Věk lidí s nárokem na dávky by se navíc měl snížit z 65 na 60 let.
Prosadili to sociální demokraté Václav Votava a Jaroslav Zavadil, kteří pro tyto změny našli už dřív podporu i v rozpočtovém výboru. Pozměňovací návrhy podal Zavadil prý kvůli tomu, že deklarované zatraktivnění spoření ve třetím pilíři ve vládní předloze nenašel. Rozpočtový dopad změn očekává ve výši 150 milionů korun, v souvislosti s účinností až od přespříštího roku.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s některými poslaneckými úpravami souhlasil, k dalším zaujal neutrální stanovisko. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak hovořil o dopadech na státní rozpočet ve výši kolem jedné miliardy korun v roce 2017, zejména v důsledku daňové úlevy. Vyjádřil ale přesvědčení, že přijaté změny mohou třetí důchodový pilíř zatraktivnit.
Analytici: Změny jsou příznivé, ale revoluci ve spoření nepřinesou
Celkově jsou změny příznivé a posilují atraktivitu penzijního spoření, souhlasil analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Alespoň na minimální částku by si měl připojištění sjednat každý hned na začátku kariéry. Na druhou stranu, řada účastníků nespoří ani tolik, aby dosáhli na státní podporu či nynější daňovou úlevu. Revoluci ve spoření tedy podle něj nová úprava nejspíš nevyvolá. „Pro státní kasu tak vyšší daňová úleva nebude zase tak drahá, ale je to líbivé gesto. Uklidní daňové poplatníky tím, že jim vrátí část peněz, které jim druhou rukou tahá z kapsy,“ podotkl.
Analytička společnosti Swiss Life Anežka Kneeová míní, že ne každá změna v jakémkoli systému musí být vždy pozitivní a krokem vpřed. Možnost odečíst si z daní část penzijního připojištění se státním příspěvkem 24 tisíc korun místo původních dvanácti není podle ní nejefektivnějším krokem. Využijí toho totiž jen lidé s vyššími příjmy. Lidé spoří na penzi málo a na daňové zvýhodněnou část ani nedosáhnou. Výrazněji by pomohlo zvýšení státních příspěvků, dodala.
Opozice: Nemáte alternativu za druhý pilíř
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se opět postavil proti zrušení druhého penzijního pilíře. „Nemáte alternativu, jak zajistit princip solidarity i zásluhovosti. Směřujete k totálnímu rovnostářství,“ vzkázal koalici. Poslanci TOP 09 ale některé poslanecké úpravy nynější normy podpořili, podle Kalouska míří ke zvýšení osobní odpovědnosti za spoření na stáří.
Lidé ve věku 18 let by si mohli podle schválené poslanecké změny jednorázově vybrat třicet procent částky, kterou si sami naspořili. Podmínkou by bylo to, že spoří nejméně deset let a v posledních dvou letech nezměnili penzijní společnost.
K uzavření nebo změně smlouvy dětí nebudou jejich rodiče potřebovat souhlas soudu, jak to obecně v těchto případech stanoví občanský zákoník. Vládní návrh zvýhodňuje postupné vyplácení naspořených peněz tím, že penze vyplácená déle než deset let by byla stejně jako doživotní penze osvobozena od daně z příjmů. Zmírnění by se měly dočkat přísné limity penzijních fondů pro investování.
Lidé zaplatí na poplatcích ročně asi o stovku více
Sněmovna schválila i zvýšení regulované provize zprostředkovatelů za uzavření smlouvy o důchodovém spoření na dvojnásobek, byla by zhruba 1760 korun. Distributoři navíc získají administrativní úlevu ve formě prodloužení platnosti registrace České národní banky z jednoho na dva roky a upraví se poplatky, které si mohou fondy účtovat. Lidé zaplatí asi o 80 až 120 korun ročně navíc.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem, tedy třetí pilíř penzijního systému, mělo na konci letošního prvního pololetí 4,44 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které je od roku 2013 nahradilo, mělo 291 tisíc lidí.
Zrušení druhého penzijního pilíře už sněmovna schválila, od začátku příštího roku v něm nebude možné spořit. Důchodové fondy budou zrušeny k červenci příštího roku, a tímto dnem vstoupí do likvidace. Likvidace by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017. Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře.
