Česká pošta zvýší mzdy o deset procent, sníží počet manažerů

Česká pošta zvýší od dubna tarifní mzdy svých zaměstnanců o deset procent. Za první tři měsíce pak zaměstnanci dostanou mimořádné odměny. Podnik zároveň během roku zredukuje počet lidí v manažerských a administrativních pozicích o 15 procent, což by mělo přinést úspory až 120 milionů korun ročně. Po dnešním mimořádném jednání dozorčí rady to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Současná průměrná mzda zaměstnanců státního podniku je kolem 24 900 korun, o více než 7000 korun nižší než celorepublikový průměr. Společnost chce pomocí plošného zvýšení mezd zastavit fluktuaci zaměstnanců v podniku. Loni činila 26 procent, letos se podle odhadů zvýší na 28 procent.

„Česká pošta potřebuje prostor pro změny, prvním krokem je personální stabilizace a navýšení tarifů o deset procent,“ řekl Hamáček. Upozornil, že mzdový medián, tedy střední hodnota pobíraných mezd, je 22 tisíc korun. Bez navýšení by podle něj hrozil další růst fluktuace, v budoucnu by mohla převýšit 30 procent.

Předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová řekla, že zvýšení mezd bylo nutné. „Rozdíl mezi mzdou na poště a jinde je propastný. Žádali jsme navýšení minimálně o tři tisíce korun, těch deset procent tak bereme jako určitý kompromis,“ uvedla. Zároveň podotkla, že odbory budou jednat o dalším zvýšení pro příští rok.

Pošta bude pokračovat ve snižování počtu manažerů a administrativních pracovníků. Mělo by se to v letošním roce týkat asi 150 lidí.

Knap chce snížit náklad na provoz poboček v centrech měst

Dozorčí rada také zadala generálnímu řediteli Romanu Knapovi úkol vytvořit plán restrukturalizace podniku, po níž by se mělo hospodaření společnosti do tří let vrátit do kladných čísel. Hospodaření společnosti za loňský rok bylo podle odhadů ztrátové.

Knap chce mimo jiné snížit náklady na provoz poboček v centrech měst, které často sídlí v historických budovách s vysokým nájmem. Podle něj je možné například přesouvat pobočky do obchodních center, které patří k nejnavštěvovanějším a nájem je v nich nižší. Pošta bude také pokračovat v prodeji nemovitostí.

Podle Hamáčka má Česká pošta problémy mimo jiné kvůli službám, které si u ní objednává stát. Poštu tyto služby ročně stojí až 1,5 miliardy korun, stát na ně ale poskytuje pouze 500 milionů korun. Hamáček proto chce zvýšit státní platby až na 1,5 miliardy korun, což je součástí pozměňovacího návrhu zákona, kterým se nyní zabývají poslanci.

Odbory tyto změny žádali prostřednictvím petice. Podle Budweiserové stály státní služby poštu od roku 2013 přes 11 miliard korun, přičemž stát za ně zaplatil pouze tři miliardy korun.

České poště předloni klesl konsolidovaný zisk o 48 procent na 110 milionů korun. Podnik provozuje 3200 poboček, z nichž je část ztrátová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...