Praha - V obchodech utrácíme méně. Ekonomicky horší časy se odrazily v nákupních koších v Česku i na Slovensku. Zajímavé je, že Češi mnohem víc než východní sousedé slyší na akce a slevy. Podle letáku nakupuje takto zvýhodněné zboží víc než polovina z nich. Slováci zase jezdí velmi rádi nakupovat za hranice. Ukázal to průzkum agentury GfK.
Nasednout do auta a vyrazit na velký nákup bylo víkendovým zvykem řady Čechů i Slováků. Jenže kvůli dražšímu benzinu i naftě už lidé tak často do nákupních center nevyrážejí a raději si dojdou pro menší nákup do obchodu, který mají v okolí. „Malé nákupy tvoří u českých domácností asi 50 procent ze všech nákupů, v nákupní hodnotě ale tvoří jen 15 procent,“ uvedl Ladislav Csengeri, vedoucí klientského servisku GfK.
Když už Češi do velkých obchodních center autem vyjedou, musí se to vyplatit. Narazit na slevy ale není problém, na slevové akce si zvykli zákazníci i prodejci. „Letáky jsou velice úspěšné, podle odhadů se v letákových akcích protočí ročně asi 10 miliard,“ uvedl Bohuslav Bohuněk, šéfredaktor Trend marketing.
Slovenské domácnosti víc než na letáky slyší na levnější výrobky tzv. privátních značek. Nejčastěji chodí nakupovat do supermarketů, populární tam jsou ale i klasické samoobsluhy, na které Češi téměř zapomněli. V tuzemsku lidé míří většinou do hypermarketu nebo diskontu. Celkem se lidé v Česku vydávají na nákup v průměru 23krát za měsíc.
Česko je v rámci Unie osmou nejlevnější zemí
A kolik peněz utrácejí Češi v obchodech nejčastěji? Víc než polovina nákupů se vejde do sumy 125 korun, víc než pětistovku naopak na pokladně nechá jen osm procent lidí. V rámci Evropské unie je Česko osmou nejlevnější zemí. Vůbec nejmíň stojí nákupy v Bulharsku, Slovensko je pak na místě šestém.
Ceny potravin na Slovensku jsou ale vyšší než v České republice, takže Slováci za menší nákup platí v průměru asi 180 korun. Slováci zaplatí víc hlavně za zeleninu, ovoce, základní potraviny, ale třeba i vajíčka.
Za oblečením už se za hranice jezdit nevyplatí
Cenovky na zboží se v jednotlivých zemích můžou výrazně lišit. Největší rozdíly jsou u alkoholu a tabáku, a to kvůli nejrůznějším daním. Naopak nejmíň se vyplácí hledat jinde oblečení, boty nebo elektroniku. V těchto případech vycházejí nákupy cenově nejpodobněji.
Mezi zákazníky, kteří velmi často jezdí nakupovat za hranice, patří i ti slovenští. Od zavedení eura v lednu 2009 stouply ceny v obchodech na Slovensku i o desítky procent. Nákupy v Maďarsku nebo v Polsku se jim proto vyplatí. Na velkém nákupu Slováci v Maďarsku ušetří v přepočtu stovky korun. Největší rozdíl není v cenách potravin, ale cigaret. Za krabičku tady kuřáci dají i o 13 korun méně než v blízké Bratislavě. Slováci jezdí i do rakouských obchodů. Ceny tu jsou sice srovnatelné, nakupující ale tvrdí, že tady za své peníze dostanou daleko kvalitnější zboží.
Za hranicemi utrácejí čím dál víc i Češi. Jednou z nejoblíbenějších destinací jsou německé Drážďany. Ten, kdo tam jede, tam za jeden nákup nechá v průměru 4,5 tisíce korun.
