Bývalí družstevníci ze Včely chtějí po státu 6 miliard

Praha - Bývalí členové spotřebního družstva Včela chtějí získat od státu šestimiliardové odškodné a žádají o pomoc Evropskou komisi. O svůj majetek družstevníci přišli v roce 1997 po nástupu nového vedení pod taktovkou podnikatele Radovana Vítka. Za pomoci tří tisíc údajně najatých nových družstevníků byla Včela transformována na akciovou společnost a její majetek postupně rozprodán. Letos v červnu Nejvyšší soud družstevníkům vyhověl a projednávání tohoto dlouholetého sporu vrátil opět soudu první instance.

„Máme řadu materiálů, kde můžeme dokazovat, že státní instituce neudělaly to, co měly, aby ochránily náš majetek. Takže budeme tyto peníze požadovat od státu,“ řekla Českému rozhlasu bývalá členka družstva Dagmar Zvěřinová.

Červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu vrátilo kauzu do roku 2003, kdy Zvěřinová podala žalobu na zrušení všech rozhodnutí nového vedení družstva. Svůj požadavek postavila na tom, že tyto kroky byly učiněny na podkladu neplatných stanov, které si nové vedení přizpůsobilo svým záměrům. Soudy přitom dosud na její požadavky neslyšely a chtěly po ní, aby dodala další dokumenty. Poté, co to údajně nesplnila, její žalobu zamítaly.

Případ je zpět u Městského soudu v Praze

Nejvyšší soud rozhodl, že soudy své nároky přesně nespecifikovaly, a musí proto začít znovu. Předsedkyně senátu Hana Gajdzioková po dvouletém řízení zrušila předchozí rozsudky, které zněly v neprospěch družstevníků, a vrátila případ k Městskému soudu v Praze. Vítkův advokát Tomáš Rybář reagoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu má čistě procedurální charakter.

Bývalí členové družstva Včela mají dnes stejnojmenné občanské sdružení, které čítá přes 70 lidí. Z původního družstva se postupem času stala akciová společnost, která letos definitivně zmizela tak, že její jmění přešlo na firmy Czech Property Investments a CPI Reality. Nejvyšší soud rovněž rozhodl, že v dalším řízení bude pokračovat namísto Včely právě s těmito firmami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
7. 8. 2026

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
7. 8. 2026

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Průmyslová výroba v červnu vzrostla nejvíce od prosince

Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.