Sao Paulo - V takzvané skupině BRIC (zkratka zemí z titulku) se poprvé od okamžiku, kdy ji takto ve své analýze před pěti let formovala investiční banka Goldman Sachs, projevila největší jihoamerická země. Svou ekonomickou formou a na Latinskou Ameriku nebývalou jistotou se dere na špici mezi velkými, ale současně stále rozvojovými ekonomikami. Zemím ze skupiny BRIC je předpovídáno, že do roku 2050 budou patřit mezi nejbohatší státy světa. Spekuluje se i o ekonomické alianci těchto obrů.
Na Wall Streetu, ve Světové obchodní organizaci i dalších ekonomických institucích se velmi kladně hodnotí současná ekonomická vitalita Brazílie. Zůstávají ale obavy o sociální smír v zemi, byť se i v Brazílii začíná vzmáhat střední třída, která by jej měla zajistit. Odhaduje se sice stále, že pod hranicí chudoby žije v zemi až 20 milionů lidí. Rozbíhá se pro ně ale systém levných půjček nebo daňových prázdnin, který by měl zajistit jejich motivaci vymanit se z chudoby.
„Vždy se o nás mluvilo jako o zemi, která slibuje lepší zítřek, teď se nám ho daří tvořit,“ ohodnotil současnou ekonomiku své země prezident Luiz Inacio Lula da Silva. Současný růst se stabilně pohybuje okolo 5 procent. Analytici jsou velmi překvapeni, že trhu příznivá politika v zemi zůstala i pod vedením levicového Luly, zásluhu na ukotvení hospodářské stability ale připisují jeho předchůdci Fernandu Henrique Cardosovi.
Brazílie těží z potřeby současného světa po zemědělských produktech, stejně tak ale nabízí investorům průmyslový kapitál ve formě například výrobce letadel Embraer nebo zpracovatele ropy Petrobras.
Brazílie vhodně moderuje debatu jihoamerických zemí a tvoří jakýsi most mezi levicovými a pravicovými vládami na kontinentu, to jí přináší nemalé ekonomické prospěchy.
Zemi bývá ale stále vyčítána netransparentnost kapitálového trhu a vysoké zdanění. Přerozdělování je jedním z faktorů, který řadí Brazílii v žebříčku korupční netečnosti Transparency International na 72. místo. Čína, Indie i Rusko jsou na tom ale podobně.
