Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.
Mimořádná schůze na téma cen energií se konala ve čtvrtek 16. listopadu, poslanci ovšem zamítli program. Schillerová uvedla, že nezazněly žádné odpovědi, navíc nebyl přítomen ani premiér Petr Fiala (ODS), ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Proto na nové schůzi chce hnutí ANO slyšet odpovědi na otázky, kolik kdo bude za energie platít navíc, jak se to projeví u firem, domácností a ve státním rozpočtu. Dokud se tak nestane, hodlá hnutí žádat o další a další mimořádné schůze na toto téma.
Schillerová tvrdí, že vláda v tichosti dojednala daňový balíček číslo dvě. V něm podle ní rozhodla o přesunu poplatků za obnovitelné zdroje a výdajů na modernizaci distribuční soustavy (které se podílejí na regulované části ceny elektřiny) na domácnosti a firmy. To pak zohlednil Energetický regulační úřad (ERÚ), když navrhl pro příští rok meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele: na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Po konzultacích a po tlaku ze strany ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN), aby byl tento růst nižší, oznámí ERÚ, coby nezávislý orgán, konečnou výši růstu cen regulované složky elektřiny pro příští rok do konce listopadu.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala připomněl, že české ceny energií jsou jedny z nejvyšších v Evropě, která navíc v této položce konkurenčně zaostává za Asií a Spojenými státy. Varoval také před situací, kdy uhelné elektrárny v Česku skončí samy, a to dříve než se předpokládá, kvůli vysokým cenám za emisní povolenky.
Michálek uvedl, že jeho strana navrhuje vzít peníze z Modernizačního fondu, zhruba 25 miliard korun, a dát je na budoucí opravy přenosové soustavy. Dodal, že je to na dobré cestě při jednáních s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Ten již dříve prohlásil, že na snížení regulovaných cen není možné podle předpisů Evropské unie využít prostředky z emisních povolenek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda reagoval, že se v Česku snažíme naplňovat Green Deal a dekarbonizaci, o nichž se však občanům neřeklo – narozdíl od Německa – že to bude znamenat dramatický nárůst cen energií. Poláci si přitom vyjednali výjimku, dodal. Zapojování dalších solárních zdrojů si vynucuje posílit distribuční soustavu, což se dá zřejmě platit z Modernizačního fondu, podle Bendy se to ale netýká příštího roku.
Odhadl zároveň, že podle parlamentních procedur by se schůze, požadovaná hnutím ANO, mohla uskutečnit 30. listopadu.
