V noci na neděli začne platit letní čas. Noc bude o hodinu kratší, ve dvě hodiny středoevropského času náhle budou tři hodiny středoevropského letního času. Vzhledem k trvajícímu utlumení veřejného života bude bezprostřední dopad menší – například nejezdí noční vlaky, které obvykle bývají kvůli posunu času zpožděné. Přesto, nebo snad proto je ale potřeba dát pozor na to, že je o hodinu více a vzít to v úvahu také v pondělí při cestě do práce.
Byť hrozba koronaviru obrátila běžný život naruby, některé věci přicházejí docela standardně – tak jako změna času z přirozeného na letní, která připadá na poslední březnovou neděli. Středoevropský letní čas bude platit v Česku příštích sedm měsíců do posledního říjnového víkendu.
Čas se změní ve 2:00 SEČ na 3:00 SELČ, znamená to tedy, že noc bude o hodinu kratší. Vzhledem k platným zákazům, které vydala vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví ve snaze omezit šíření nákazy novým typem koronaviru, bude mít změna času menší bezprostřední dopad než obvykle.
Například se změna času vůbec nedotkne železniční dopravy. Všechny noční dálkové vlaky i víkendový „rozjezd“ regionálních vlaků v půl třetí v noci z pražského hlavního nádraží jsou do odvolání zrušeny.
Noční městská hromadná doprava nicméně v některých městech ale funguje i v době plošné karantény. Organizátor Pražské integrované dopravy upozornil, že městské linky, které mají pravidelné půlhodinové intervaly, pojedou dále každou půlhodinu, během noci tedy ubudou dva spoje.
Složitější je situace u příměstských autobusových linek, kde jezdí pouze jednotlivé spoje. U nich platí, že všechny autobusy, které mají být na trase mezi druhou a třetí hodinou v noci, pojedou ještě podle středoevropského času, tedy budou o hodinu „zpožděné“.
V Brně platí v městské dopravě totožné opatření; u linek N89 až N99, které jezdí každou hodinu od hlavního nádraží, bude v noci na neděli o jeden spoj méně. Regionálních autobusů se žádné dodatečné omezení nedotkne, protože noční doprava v Jihomoravském kraji je do odvolání zrušena.
Spoje, které mají jet mezi druhou a třetí, odpadnou také v noční dopravě v Ostravě a Plzni. V Olomouci se změna času dotkne pouze jednoho spoje linky 52, který bude zrušen. Vzhledem k zavedeným „koronavirovým“ opatřením se změna času nedotkne MHD v Ústí nad Labem.
Obezřetnost pro pondělí
Lidé si musí dávat pozor i v dalších dnech. Kdo stráví neděli doma – jak by v době vyhlášené plošné karantény měl – možná si ani nepovšimne, že již přirozený středoevropský čas neplatí. Připomenout by si to proto měl dříve, než vyrazí v pondělí do práce.
Obezřetní by měli být také řidiči. Po změně času se vždy zvyšuje množství dopravních nehod. Přispívají k tomu i srážky se zvěří, protože se dopravní špička náhle posunuje o hodinu a probíhá za jiných světelných podmínek. Podle Romana Budského z Platformy VIZE 0 k nehodám přispívá také menší koncentrovanost řidičů.
„Mohou mít problém s vnímáním a vyhodnocováním potenciálně nebezpečných situací a také jejich reakce nemusí být dostatečně rychlé. Skokové zkrácení doby spánku o jednu hodinu narušuje jeho kvalitu, což s sebou následně nese problémy s nedostatečnou mírou pozornosti za volantem,“ míní Budský.
Naposledy? Sotva, vlády mají jiné starosti
Podle loňského rozhodnutí Evropského parlamentu by měl letní čas začínat naposledy nebo by měl letos na podzim naposledy skončit. Evropská unie totiž počítá s ukončením každoročního střídání času v roce 2021. Vlády se ale musí dohodnout, který čas poté bude platit celoročně. Čas na to mají jen do letošního dubna, přitom ale mají všechny kabinety momentálně docela jiné starosti.
Parlament na takovou eventualitu pamatoval a stanovil, že pokud dohoda letos na jaře nebude, může Evropská komise odložit platnost příslušné směrnice o rok. K ukončení posunů tedy dojde až v roce 2022.
Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina členů Evropského parlamentu v čele s tehdejším českým europoslancem Pavlem Svobodou. V roce 2018 vyhlásila Evropská komise takzvanou veřejnou konzultaci, do které se zapojilo 4,6 milionu lidí, a většina z nich si přála střídání času ukončit. V září potom Komise předložila Evropskému parlamentu návrh na zrušení pravidelných posunů o hodinu.
Podle parlamentu musí zrušení střídání času předcházet dohoda o tom, kterým časem se bude EU nadále řídit. Shoda přitom nepanuje. Česká vláda se již před časem předběžně přiklonila k celoročnímu používání standardního času, podobný názor mají ve Vídni, naopak Polsko chce mít celý rok letní čas.
Shoda nepanuje ani ve společnosti. Loni provedla agentura STEM/MARK výzkum veřejného mínění, ze kterého sice vyplynula výrazná většinová podpora střídání času, ovšem nejednoznačně vyzněla odpověď na otázku, který čas by měl potom zůstat. Pro celoroční využívání letního času je 44 procent respondentů, pro „zimní“ 24 procent a 31 procent dotázaných uvedlo, že nevědí nebo jim to je jedno.
Lidé, kteří byli pro celoroční zavedení letního času, argumentovali zejména možnostmi, které nabízejí o hodinu delší „světlé“ večery a zimní odpoledne. Zastánci celoročního zachování středoevropského času upozorňovali, že odpovídá biorytmu i tím, že by se v takovém případě déle vstávalo za světla. Kvůli rannímu vstávání do tmy varovali před celoročním zavedením letního času i někteří odborníci.
Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by v důsledku mohlo být ponechání letního času po celý rok „mnohem větší problém než ponechání střídání času“. „Mít téměř půl roku tmu ráno je problém,“ uvedla.
