Na pondělním mimořádném jednání stanovila vláda maximální ceny elektřiny a plynu. Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za opoziční SPD Jan Hrnčíř zastropování cen kvituje, ale myslí si, že přichází pozdě. Poslanec vládního STAN Lukáš Vlček to vysvětluje kooperací s Evropskou unií. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) volá mimo jiné po pomoci českým firmám na evropském trhu.
„Regulace cen, kterou vláda oznámila, přichází pozdě. Až po obrovském tlaku opozice a občanů. Cena energií, jak ji vláda nastavila, je u plynu čtyřnásobně vyšší než loni, a trojnásobně u elektřiny,“ řekl Hrnčíř.
Pro státní pokladnu to podle něj bude zbytečně drahé. „Vzhledem k faktu, že se energie nakupují s několikaměsíčním předstihem, bude muset vláda po pozdním zastropování cen kompenzovat obchodníkům, kteří nakoupili energie za vysoké ceny, rozdíl. Stát, potažmo daňové poplatníky, to bude stát několik desítek miliard, což by se nestalo, kdyby vláda zareagovala včas. V momentu, kdy jsme ji k tomu vyzývali,“ dodal Hrnčíř.
Podle poradce v energetice Milana Kajtmana ale vláda s regulací cen energií čekala kvůli jednotnému postupu států Evropské unie. S tvrzením SPD, že pokud by k němu došlo dříve, nemusela kompenzovat obchodníkům horentní částky, nesouhlasí. „V období, kdy se zastropováním přišly jiné země, byly ceny elektrické energie kolem 400-500 euro za megawatthodinu (MWh). Proto si myslím, že to tak není,“ konstatoval Kajtman, s jehož názorem se ztotožnil i Vlček.
„Česko je malou otevřenou proexportní ekonomikou. Nemůžeme si dovolit hrát na vlastním písečku. Bez spolupráce s evropskými partnery bychom to nemohli nikdy uhradit,“ reagoval Vlček na kritiku hnutí SPD a dalších opozičních stran.
Po zastropování cen zaplatí domácnosti a živnostníci v Česku za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh.
„Myslím si, že je to signál pro určitou jistotu a stabilitu. Částky jsou velmi solidním kompromisem nejen pro uklidnění domácností, ale zároveň i ve vztahu k tomu, co si státní rozpočet může dovolit,“ zdůraznil Vlček.
S touto tezí souhlasí i analytik XTB Jiří Tyleček. „Strop šest korun za kilowatthodinu elektřiny a tři koruny za plyn by měly znamenat podstatné omezení útrat domácností i malých živnostníků. V závislosti na vývoji cen to nejčastěji znamená úspory v řádu desetitisíců ročně v závislosti na spotřebě. Jedná se přibližně o poloviční ceny, než které by domácnosti platily při aktuálních spotových cenách na burze,“ upozornil Jiří Tyleček.
Naopak analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil zastává názor, že se vláda rozhodla jít cestou jednoduchosti. „Jak už to ale s jednoduchými řešeními bývá, skýtají obrovská rizika a nezbývá než doufat, že si jich byla vláda vědoma a je na ně připravena,“ uvedl Hradil.
Cenové stropy nemají podle něj ze své podstaty správnou hodnotu - pro domácnosti v existenční nouzi může být stále příliš vysoko, pro majetné nízko.
Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) si myslí, že ideální řešení by bylo na evropské úrovni, tedy kdyby se ceny provozních nákladu plynových elektráren vlastně vyřadily z cenotvorby. Za české řešení je i přesto rád. „Možná to na můj vkus trvalo déle, než by muselo. Na druhou jsem rád, že to tak padlo. Pro mě je to docela pozitivní,“ sdělil v Událostech, komentářích. Podstatné je podle něj to, že drobní a střední podnikatelé mohou s podporou od státu počítat.
Místopředseda hospodářského výboru a poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník ocenil, že Wagenknecht uznal, že vláda s řešením přichází pozdě. Zkritizoval kabinet za to, že sice svolal evropskou radu, ale výsledek nebyl žádný. „A dnešek - česká vláda přichází se zastropováním a Evropa přichází s mnohem nižší částkou. I tady to ukazuje, jak česká vláda řídí a předsedá Evropské unii,“ dodal.
Ohromný problém je to podle něj pro průmysl. „Firmy dnes uzavírají kontrakty na příští rok a neví za kolik. Neví, jestli pro ně bude nějaký strop, nebo forma podpory, jestli pro ně bude státní nákupčí, informací je strašně málo,“ konstatoval Kolovratník.
Upozornil také na to, že energetická novela se má schvalovat ve sněmovně už v pátek v legislativní nouzi, a přitom podklady dostanou sněmovní výbory ve čtvrtek. „To asi každý uzná, že se seriózní práce má dělat jinak, “ podotkl.
„Zasedání Evropské komise a ministrů v Praze za mě přineslo řešení a vykoplo cestu, kterou se máme vydat, a to že zítra se má EU sjednotit na konkrétních opatřeních. Za mě páteční jednání přineslo to společné řešení,“ reagovala ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská na výtky Kolovratníka.
V případě zastropování cen vláda podle ní reagovala pouze na radikální změny na trhu. „Přišla velmi rychle s řešením, které nemusí být ideální, ale nebyl čas. Dalo se přednost řešení rychlému a účinnému,“ sdělila Horská s tím, že dál se mohou opatření precizovat. Za důležitou považuje diskusi o úsporách ve spotřebě energií.
Charanzová: Vláda nepomáhá firmám
Rostoucí ceny energií se pochopitelně neřeší jen v tuzemsku, ale také na poli Evropské unie. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Charanzová poukazuje na rozdílný přístup jednotlivých států.
„Španělsko a Portugalsko přistoupily k zastropování cen už na jaře a volají po celoevropském řešení, ale nejsou k tomu tolik tlačeny jako například Česko, které na jaře toto řešení odmítalo. I proto jsme v situaci, že české domácnosti platí jedny z nejvyšších cen za energie v Evropské unii,“ připomněla Charanzová, která mimo jiné apeluje na zveřejnění podmínek pro průmysl.
„V tuto chvíli vidíme, že například Německo využívá domácích podpor k tomu, aby zachránilo svůj průmysl. V Česku jsou firmy, které krachují nebo převádějí výrobu do jiných států. V tomto ohledu jim vláda nepomáhá a nevyužívá prostředků, které má k dispozici,“ dodala Charanzová s tím, že chce vědět, jak se toto bude řešit na jednotném evropském trhu, kde by měly platit stejné podmínky pro všechny firmy.
Naše vláda udělala více než ty předchozí, ohradil se Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) na úterním jednání Senátu prohlásil, že současná vláda udělala pro zajištění energetické bezpečnosti za tři měsíce více než předchozí vlády s účastí hnutí ANO za osm let.
Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 korun) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100 korun). Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny 6000 korun za MWh – včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu MWh od 7000 do 9000 korun.
Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři MWh. Ročně by tak průměrná domácnost měla zaplatit po zastropování cen elektřiny od 21 000 do 27 000 korun. V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72 300 korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se tento poměr dále snižuje.
