Zaměstnanci si stěžují na průmyslové kamery. Firmy zasahují do jejich soukromí

Počet stížností na neoprávněné šmírování zaměstnanců průmyslovými kamerami se v posledních letech zvyšuje. V roce 2014 obdrželi pracovníci Státního úřadu inspekce práce 116 stížností, v roce 2015 jich bylo 107 a v průběhu letošního roku evidují už 77 podnětů upozorňujících na možné porušování pracovněprávních předpisů. V roce 2012 a 2011 přitom obdrželi jen 84 a 75. Nejčastěji zaměstnavatelé své zaměstnance neinformují o tom, že jsou sledováni nebo zasahují do jejich soukromí.

„Nelze říct, že všichni zaměstnavatelé, kteří na pracovišti mají kamery, tím automaticky porušují předpisy a soukromí zaměstnanců. Často chtějí pouze ochránit svůj majetek a zdraví zaměstnanců například na pokladnách v obchodech, ve skladech nebo ve strojírenských a jiných výrobních provozech,“ říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státní úřad inspekce práce.

V roce 2014 dokázali inspektoři práce porušení předpisů ve 25 případech a během celého roku 2015 ve 37 případech. Z dat, které má Státní úřad inspekce práce k dispozici, vyplývá že v letošním roce došlo k pochybení zatím ve 24 kontrolovaných případech. Sledování zaměstnanců na pracovišti kamerami je možné, ale zaměstnavatel je povinen zaměstnance přímo písemně informovat o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění.

„Stížnost, že na nějakém pracovišti dochází k omezování osobních práv zaměstnanců, zpravidla dostáváme od nich samotných. Nelíbí se jim, že jsou sledování. Cítí se omezování, když zjistí, že jim zaměstnavatel prochází emailovou poštu nebo odposlouchává telefon. V průběhu vyšetřování často zjistíme, že s tím nebyli předem seznámení a v takovém případě jde o porušení předpisů,“ vysvětluje Macíček.

Podle Jiřího Macíčka kontroloři takové pochybení zjistí až v polovině zkoumaných případu. „Kontrola zaměstnanců musí být prováděna tak, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnance a tím k porušení jeho základních práv. Není tedy možné kontrolovat v pracovní době zaměstnance pokladen jeho přímým sledováním a zdůvodňovat to například krádežemi. Kamery mohou monitorovat pouze pás se zbožím. Tatáž zásada musí být dodržena ve všech případech, kdy pracoviště monitoruje sledovací zařízení,“ upozorňuje Jiří Macíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled