Před volbami mají strany na kampaň limit 90 milionů korun. Zároveň musí být na všech materiálech uvedeno, kdo je nechal vyrobit. Dohlíží na to nově zřízený úřad, který financování kampaní kontroluje. Většina zástupců politických subjektů v předvolební debatě ČT o stavu demokracie v Česku se shodla na tom, že nový zákon i úřad demokracii svědčí. Oponovali jim pouze dva politici z naprosto opačných pólů politického spektra. Karel Schwarzenberg z TOP 09 a Stanislav Grospič z KSČM.
Zákon o financování kampaní neposiluje demokracii, míní Schwarzenberg i komunista Grospič
Podle Stanislava Grospiče, který je na prvním místě kandidátky KSČM ve Středočeském kraji, stojí zákon o úřadu pro dohled nad financováním politických stran nad ústavou.
„Svými stanovisky vykládá úřad zákony i samotnou ústavu. Jediný přínos v zákoně vidíme v tom, že jsou limitovány náklady na volební kampaň,“ sdělil v úvodu debaty o prospěšnosti zákona. „Po volbách bude potřeba tento zákon vyhodnotit a posoudit také činnost úřadu. Aby politické strany nebyly popotahovány za něco, co zcela regulérně splňují ve vztahu k jiným zákonům.“
Karel Schwarzenberg, který vede do voleb TOP 09 v Praze, je přesvědčený, že strop 90 milionů korun na kampaň žádným způsobem nepřispěl ke kultivaci politického prostředí před volbami. „Bohužel se tady v debatě nebavíme o stavu demokracie, ale bavíme se pouze o kontrole peněz. O kontrole kontrolorů. Tuto cestu bychom měli přerušit a konečně najít odvahu si vzájemně důvěřovat. Budovat opravdovou demokracii. Ne postavenou na nepřetržité kontrole,“ sdělil Karel Schwarzenberg.
S nejnižšími náklady Piráti a Zelení
Nejméně z deseti politických stran, tedy 5 milionů korun, plánovali na svou kampaň Piráti. „Nakonec jsme měli k dispozici o něco více, protože kromě peněz, které jsme měli na začátku, nám přispěla řada drobných dárců,“ sdělil Mikuláš Ferjenčík, který je lídrem Pirátů v Pardubickém kraji. „Takže jsme se dostali někam k osmi milionům korun. O všech darech nad padesát tisíc korun musí hlasovat předsednictvo strany, a kdybychom zjistili nějakou problematickou minulost dárce, tak bychom ten dar rozhodně odmítli.“
Záznam předvolební debaty o stavu demokracie (zdroj: ČT24)
Rovněž Strana zelených má podstatně nižší výdaje než většina stran se svým zástupcem v debatě. Na kampaň vyčlenili 12 milionů korun.
Zelení prosazují financování své strany prostřednictvím drobných dárců. „Odmítáme velké korporátní dary a své dárce velmi pečlivě prověřujeme. Díky tomu jsme dlouhodobě hodnoceni jako strana s nejtransparentnějším financováním. Zákon upravující financování stran a kampaně vítáme. Nepředstavuje pro nás žádný problém, přestože přináší obsáhlou byrokratickou zátěž,“ uvedl lídr Zelených v Královehradeckém kraji Michal Kudrnáč.
Limit na dar, který může straně věnovat jeden dárce, je zákonem stanoven na 3 miliony korun. Radek Vondráček, který vede kandidátku ANO ve Zlínském kraji, už dříve uvedl, že takový limit nedává smysl, protože je podle jeho názoru možné jej obejít.
Podle Vondráčka je to jen populistické gesto ukotvené v zákoně. „Sehnat si bílého koně, který by zakryl nějaký dar, není žádný problém. Smyslem zákona jsou limity na kampaň, aby se umožnila rovná soutěž politických stran, aby ti menší netrpěli na úkor větších. To nezměníme limitem výše daru,“ uvedl Vondráček, který současně souhlasí s tím, že jinak je zákon potřebný, včetně transparentních účtů politických stran, zabraňujících těm největším možným machinacím při financování politických subjektů.
Nedělám politický byznys, říká Okamura
Lídr kandidátky STAN v Praze Jan Farský v debatě sdělil, že limity pro celkové náklady na kampaně poltických stran zabránily tomu, aby bylo Česko oblepeno předvolebními plakáty. „Současně to brání, aby bylo pro každý malý subjekt těžké vůbec do politického boje vstoupit. Proto je ten limit potřebný,“ řekl Farský. „Skutečnost, že zákon je nový a byl připraven rychlou jehlou, znamená, že bude nutné jej zhodnotit a případně upravit.“
Kampaň SPD Tomia Okamury je financována z úvěru v bance, za kterých osobním majetkem ručí právě Okamura a místopředseda strany Radim Fiala. „Udělali jsme to tím nejvíce transparentním způsobem, kterým jsme mohli. Šli jsme zeptat v bankách a jediná banka, která s námi o tom byla ochotna jednat, si vyžádala ručení osobním majetkem, protože strana žádný majetek nemá,“ uvedl Okamura. „Je to v pořádku, protože tím máme osobní hmotnou odpovědnost.“
Podle Okamury bude jeho SPD vracet peníze tím, že v případě volebního úspěchu si banka strhne zapůjčené peníze přímo z účtu stranu, na který přijdou ve formě státních příspěvků určených politickým stranám podle jejich výsledku ve volbách.
„Kdyby to někdo nazval politickým podnikáním, co byste mu řekl?“ otázala se Tomia Okamury moderátorka debaty. „Vzít si úvěr v bance je ten nejtransparentnější způsob, jaký existuje,“ odvětil Okamura.
Také ČSSD má půjčku, ODS zase Valentu
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí dostal podnět na prověření daru ve výši 6 milionů korun pro ODS. Částku 3 miliony z toho věnoval ODS podnikatel a senátor Ivo Valenta. Podruhé je Valentou financována Strana soukromníků České republiky.
„Senátor Valenta dlouhodobě podporuje pravicové subjekty, včetně ODS. A Soukromníci, jako poltická strana s námi kandidují ve volbách, takže je logické, že se podílejí na kampani,“ řekl lídr kandidátky ODS v Jihomoravském kraji Petr Fiala. „Zakládáme si na tom, že naše účty jsou transparentní. Je vidět, kdo nám dar dává. Podporují nás podnikatelé, kteří si přejí pravicovou politiku. Tak to má být a každý se může podívat, kdo to je.“
Michal Kudrnáč naopak označil spojení ODS se Stranou soukromníků za velmi problematické. „Právě Strana soukromníků je velmi spojená s Ivem Valentou, který je za ni v Senátu. Pan Valenta je současně spolumajitelem Parlamentních listů a Synotu, což je jeden z největších hráčů na hazardním trhu. V politice nedělá nic jiného, než lobbuje za svůj soukromý byznys.“
Petr Fiala odpověděl: „Ať se každý občan podívá, jak hlasovala ODS v souvislosti s hazardem. Pokud tam najde nějakou spojitost s panem Valentou, tak ať mi to řekne. Nenajde ji tam. To je právě pěkné na transparentních účtech. Každý vidí, kdo koho podporuje, a každý také vidí, jestli ta politická strana náhodou nejedná v něčím zájmu.“
Velké problémy s financováním strany má ČSSD. Skoro polovina příjmů strany jde z vypůjčených peněz. „Je na místě vkládat do kampaně osmdesát dva milionů korun?“ zeptala se moderátorka lídra ČSSD v Plzeňském kraji Milana Chovance.
„Jsou to peníze potřebné k tomu, abychom byli vidět. Transparentní účet jsme měli už v době, kdy nebyl povinný,“ odpověděl Chovanec. „Vítáme limity na kampaně a jsem velice rád, že úřad už rozhodl ve dvou věcech, kdy udělil pokuty, a pokud se o nich bude rozhodovat u soudu, bude se nastavovat praxe. Je to cesta správným směrem.“
Podle lídra KDU-ČSL v Praze Daniela Hermana je důležité, aby politické strany dodržovaly všechny předpisy pro své financování. „Proto se velmi výrazně snažíme o transparentnost,“ sdělil Herman.