Zákon k reformě penzí předloží Jurečka v září, náročné profese doplní později

Návrh zákona s reformními změnami penzí předloží ministerstvo práce a sociálních věcí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese v chystané novele zatím nebude, jelikož se podle resortu nestihne dokončit. Do normy by se pak tato část měla doplnit při projednávání ve vládě nebo ve sněmovně, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by měl kabinet předlohu dostat do konce roku, jednotlivá opatření by pak měla začít platit od roku 2025. Ministerstvo v současné době pracuje na revizi dávek či jejich digitalizaci, dokončuje také výběr nového generálního ředitele Úřadu práce.

„Termíny za nás platí. Děláme všechny kroky tak, abychom v září poslali návrh do meziresortního připomínkového řízení a do konce roku předlohu projednala vláda,“ uvedl Jurečka. Podle něj ale reformní návrh nebude teď obsahovat úpravu dřívějších penzí pro náročné profese.

„Nastavit správně náročné profese není banální. Trvá to minimálně čtyři měsíce. Je možné, že se návrh dokončí a legislativně dopíše při jednání na vládě nebo ve druhém čtení ve sněmovně. Náročné profese nestihneme mít napsané, abychom je předkládali v návrhu v září. Nechci celý běh zastavit a čekat na přesnou definici pro náročné profese. To by se to celé posunulo,“ upřesnil ministr.

Zvýšit se má garantovaná penze

Podle vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než v současnosti, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Většina kroků se začne zavádět od roku 2025.

Upravená pravidla valorizací a předčasných penzí mají platit od příštího roku, změny odvodů u živnostníků a dohodářů pak nejspíš od pololetí 2024. Jurečka v úterý řekl, že by se mohl „doladit“ ještě návrh úprav spoření na stáří. Peníze z něj by se měly vyplácet postupně v pravidelných částkách.

Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by výdaje na důchody mohly převýšit příjmy zhruba o 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách deficit činit kolem 350 miliard korun, podotkl už dřív šéf resortu práce. Opatření mají propad zmírnit.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) představil svou důchodovou reformu 11. května. Obsáhlejší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, výši garantovaného důchodu či dřívější penze náročných profesí. Vláda zatím přišla s novelou, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů. Projednat návrh má ještě Senát. Se změnami však nesouhlasí opozice.

Podle ní návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Kabinet poukazuje na výrazný růst penzí k dorovnání inflace. Průměrný důchod od České správy sociálního zabezpečení letos v červnu činil 20 233 korun, na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun. Jurečka zopakoval, že další přidání bude v lednu a průměrná starobní penze by po něm měla překročit 20 700 korun.

Jurečka chce místo ředitele Úřadu práce obsadit od září

Výběrové řízení na post generálního ředitele Úřadu práce se podle ministra Jurečky dokončuje. Ministerstvo prý pracuje na revizi dávek, jejich digitalizaci, využití dat z jiných informačních systémů či snadnějším vyřizování a zpracovávání příspěvků. Umožnit by to mělo i případné snížení počtu úředníků. Mluvčí resortu Eva Davidová uvedla, že se do výběhového řízení na pozici šéfa úřadu práce přihlásili tři uchazeči a tři uchazečky. Jedna z nich podmínky nesplnila a byla vyřazena. Místo je neobsazené od poloviny února, kdy Jurečka odvolal tehdejšího šéfa úřadu Viktora Najmona.

Jurečka už dřív řekl, že by nové vedení mělo dokončit proměnu instituce v klientsky vstřícný úřad, který by byl plně digitalizovaný. Úředníci by si údaje zjišťovali ze státních systémů a registrů, nemusel by je dokládat žadatel. Posílit by se měl individuální přístup.

Ministerstvo chystá také revizi dávek. Jurečka v úterý oznámil, že se propojí systémy sociální podpory, hmotné nouze a zaměstnanosti. Resort chce mít i přesnější informace o příjmech žadatelů a členů jejich rodin, a to případně o bankovních účtech. Evidovat plánuje pracovníky na dohodu a jejich výdělky. Ministerstvo školství by mělo vytvořit registr studentů. Vyřizování a zpracování příspěvků se díky digitalizaci a využití dat různých institucí má usnadnit a zrychlit.

Podle Jurečky se ukazuje, že v některých místech jsou v pobočkách úřadů práce „kapacity naddimenzované“, počty pracovníků by se tak případně mohly snížit. Návrh zákona s úpravou dávkového systému chce mít ministr na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda by měla projednat, zda bude pokračovat v regulaci cen pohonných hmot

Vláda by v pondělí měla rozhodovat o možném pokračování regulace cen pohonných hmot. Opatření obnovená od 1. října platí zatím do konce měsíce. Kabinet má na programu i návrh, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Ministři by měli také zveřejnit své stanovisko k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
před 1 hhodinou

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 8 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 22 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.