Zákon k reformě penzí předloží Jurečka v září, náročné profese doplní později

Návrh zákona s reformními změnami penzí předloží ministerstvo práce a sociálních věcí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese v chystané novele zatím nebude, jelikož se podle resortu nestihne dokončit. Do normy by se pak tato část měla doplnit při projednávání ve vládě nebo ve sněmovně, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by měl kabinet předlohu dostat do konce roku, jednotlivá opatření by pak měla začít platit od roku 2025. Ministerstvo v současné době pracuje na revizi dávek či jejich digitalizaci, dokončuje také výběr nového generálního ředitele Úřadu práce.

„Termíny za nás platí. Děláme všechny kroky tak, abychom v září poslali návrh do meziresortního připomínkového řízení a do konce roku předlohu projednala vláda,“ uvedl Jurečka. Podle něj ale reformní návrh nebude teď obsahovat úpravu dřívějších penzí pro náročné profese.

„Nastavit správně náročné profese není banální. Trvá to minimálně čtyři měsíce. Je možné, že se návrh dokončí a legislativně dopíše při jednání na vládě nebo ve druhém čtení ve sněmovně. Náročné profese nestihneme mít napsané, abychom je předkládali v návrhu v září. Nechci celý běh zastavit a čekat na přesnou definici pro náročné profese. To by se to celé posunulo,“ upřesnil ministr.

Zvýšit se má garantovaná penze

Podle vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než v současnosti, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Většina kroků se začne zavádět od roku 2025.

Upravená pravidla valorizací a předčasných penzí mají platit od příštího roku, změny odvodů u živnostníků a dohodářů pak nejspíš od pololetí 2024. Jurečka v úterý řekl, že by se mohl „doladit“ ještě návrh úprav spoření na stáří. Peníze z něj by se měly vyplácet postupně v pravidelných částkách.

Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by výdaje na důchody mohly převýšit příjmy zhruba o 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách deficit činit kolem 350 miliard korun, podotkl už dřív šéf resortu práce. Opatření mají propad zmírnit.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) představil svou důchodovou reformu 11. května. Obsáhlejší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, výši garantovaného důchodu či dřívější penze náročných profesí. Vláda zatím přišla s novelou, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů. Projednat návrh má ještě Senát. Se změnami však nesouhlasí opozice.

Podle ní návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Kabinet poukazuje na výrazný růst penzí k dorovnání inflace. Průměrný důchod od České správy sociálního zabezpečení letos v červnu činil 20 233 korun, na konci roku 2021 to bylo 15 425 korun. Jurečka zopakoval, že další přidání bude v lednu a průměrná starobní penze by po něm měla překročit 20 700 korun.

Jurečka chce místo ředitele Úřadu práce obsadit od září

Výběrové řízení na post generálního ředitele Úřadu práce se podle ministra Jurečky dokončuje. Ministerstvo prý pracuje na revizi dávek, jejich digitalizaci, využití dat z jiných informačních systémů či snadnějším vyřizování a zpracovávání příspěvků. Umožnit by to mělo i případné snížení počtu úředníků. Mluvčí resortu Eva Davidová uvedla, že se do výběhového řízení na pozici šéfa úřadu práce přihlásili tři uchazeči a tři uchazečky. Jedna z nich podmínky nesplnila a byla vyřazena. Místo je neobsazené od poloviny února, kdy Jurečka odvolal tehdejšího šéfa úřadu Viktora Najmona.

Jurečka už dřív řekl, že by nové vedení mělo dokončit proměnu instituce v klientsky vstřícný úřad, který by byl plně digitalizovaný. Úředníci by si údaje zjišťovali ze státních systémů a registrů, nemusel by je dokládat žadatel. Posílit by se měl individuální přístup.

Ministerstvo chystá také revizi dávek. Jurečka v úterý oznámil, že se propojí systémy sociální podpory, hmotné nouze a zaměstnanosti. Resort chce mít i přesnější informace o příjmech žadatelů a členů jejich rodin, a to případně o bankovních účtech. Evidovat plánuje pracovníky na dohodu a jejich výdělky. Ministerstvo školství by mělo vytvořit registr studentů. Vyřizování a zpracování příspěvků se díky digitalizaci a využití dat různých institucí má usnadnit a zrychlit.

Podle Jurečky se ukazuje, že v některých místech jsou v pobočkách úřadů práce „kapacity naddimenzované“, počty pracovníků by se tak případně mohly snížit. Návrh zákona s úpravou dávkového systému chce mít ministr na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna by mohla zrychleně projednat zákon k regulaci cen pohonných hmot

Poslanci by mohli v úterý na své řádné schůzi projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze návrh zákona, který by vládě umožnil regulovat ceny pohonných hmot nařízením. Opozice s projednáním předlohy ve stavu legislativní nouze ani s obsahem návrhu nesouhlasí, opět se očekávají její snahy o doplnění či úpravy programu schůze. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila, že sněmovna bude moci jednat až do noci.
04:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 1 hhodinou

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letošní březen je nejhorší měsíc v historii z hlediska kybernetické kriminality

Případů kybernetické kriminality v březnu meziročně přibylo o 37 procent. Kriminalisté za březen evidují rekordních 2533 případů, sdělil mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík. Pro uživatele internetu jsou nejrizikovější podvodní bankéři nebo policisté. Ti od začátku roku způsobili škodu za 322 milionů korun.
12:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pospíšil svědčil v kauze Dozimetr. Nebyl si prý vědom ničeho nezákonného

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.
11:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...