Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.
Lucie Šafránková coby opoziční poslankyně i Jana Maláčová, která v současnosti pracuje jako poradkyně a analytička pro Českomoravskou konfederaci odborových svazů, v prvé řadě kritizují vládu, že s nimi o důchodové reformě a konsolidačním balíčku dostatečně nejedná.
„Co se týká důchodové reformy, měli jsme v pátek s panem ministrem třetí jednání, což kvitujeme, na druhou stranu, co se týká důchodové komise, byli jsme k tomu přizváni až na konci. Do dnešního dne nemáme informaci z předchozích jednání. Co se týče konsolidačního balíčku, pouze máme informaci z toho, co bylo zmíněno na vládní tiskové konferenci. Nic jiného k tomu nemáme, nikdo s námi o tom nejedná,“ upozornila Šafránková.
Předseda SPD Tomio Okamura dokonce vyzval odbory, aby vyhlásily generální stávku, což ČMKOS zatím neučinila, vyhlásila stávkovou pohotovost a chce, aby vláda do dvou týdnů začala jednat. „První krok je ten, který ČMKOS učinila. Je důležité, aby vláda začala jednat,“ řekla Maláčová.
Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale vláda jedná – s opozicí i odbory. „S odbory pravidelně jednám, jednat budu,“ podotkl. Připomněl, že se sešla tripartita, zároveň míní, že stát začíná s úsporami u sebe, a ne u zaměstnanců.
„Když se podíváme na celý ozdravný balíček, tak dvě třetiny jsou úspory, které budeme dělat na straně státu, budeme stát zeštíhlovat. Není to tak, jak říkal bývalý premiér, že zdroje jsou. Neomezené zdroje nejsou,“ prohlásil Jurečka.
OSVČ se podle Jurečky podílejí na důchodovém systému čím dál méně
Jedním z velmi diskutovaných opatření, která mají přesah od konsolidačního balíčku k důchodové reformě, je zvýšení minimálních sociálních a zdravotních odvodů osob samostatně výdělečně činných.
Podle Jurečky se OSVČ podílejí na průběžném důchodovém systému velmi malým procentem, které navíc postupně klesá. „Procentický podíl v odvodu na sociální pojištění pro důchodový systém z 5,98 procenta v roce 2013 poklesl na 5,34 procent v roce 2022. Důchody musí výrazně zafinancovat lidé, kteří pracují jako zaměstnanci, a jejich zaměstnavatelé,“ podotkl ministr.
V tom s ním souhlasí i jeho předchůdkyně ve funkci Maláčová, podle níž „to, co v tuto chvíli odvádějí zaměstnanci, je extrémně nespravedlivé“. Ale nynější sněmovní opozice má problém i s tím.
Podle Lucie Šafránkové hnutí SPD se změnami pro živnostníky nesouhlasí, mají podle ní mnoho jiných velkých výdajů. „Musí platit DPH, musí platit nájem, teď se ještě chce zvyšovat daň z nemovitosti. Takže výdajů má celou řadu,“ podotkla. Navíc připomněla, že OSVČ s nízkými sociálními odvody bude mít také sám nižší důchod.
Reforma, nebo parametrické změny?
Na důchody včetně jejich výše se vláda zaměřila obecněji. Představené změny v penzijním systému jsou postavené na předpokladu, že průměrná délka důchodu bude 21,5 roku, přičemž věk odchodu do penze bude odvozen z předpokládaného věku dožití. Zároveň se budou nové důchody zvyšovat pomaleji než podle dosavadních pravidel. Vláda chce také zrušit mimořádné valorizace a nahradit je jednorázovými příspěvky.
Podle Maláčové – která sama s návrhy na změny v důchodech v bývalé koaliční vládě s ANO narazila, a nakonec se systematicky nic neměnilo – je principem „zvyšování věku odchodu do důchodu a snižování důchodů“. „Jsem velmi pyšná, že jsem takovou důchodovou reformu nestihla,“ zdůraznila.
Sama nazvala návrhy vlády jako „parametrické změny“, které ale nejsou podle ní komplexní. „Uměle zvyšovat věk odchodu do důchodu bez toho, abych udělala reformu na trhu práce, abych udělala změny ve zdravotní prevenci, abych věděla, co se bude dít, jsou věci, které nelze považovat za důchodovou reformu. To je odsunutí problému a přesunutí do jiných částí státního rozpočtu,“ řekla.
Obdobně charakterizuje vládní koncepci Lucie Šafránková, hovoří o „parametrických úpravách“. SPD většinu z nich nepodpoří, výjimkou by mohlo být například zlepšení podmínek pro přiznání vdovského nebo vdoveckého důchodu.
Reformě znovu hrozí, že ji budoucí vláda zruší
SPD se zároveň netají ambicí nynější reformu v budoucnu zrušit. „Co se týká věku odchodu do důchodu, tak stoprocentně bychom to změnili, zrušili bychom to. Stejně jako snižování důchodů od roku 2026. To jsou pro nás zásadní změny, které bychom stoprocentně změnili,“ řekla.
A kdyby se do Poslanecké sněmovny v budoucnu vrátili sociální demokraté, mohla by se SPD podle Maláčové spolehnout i na jejich podporu. Změny by zrušili, stejně jako zrušili klíčové prvky důchodové reformy Nečasovy vlády.
„Jestli mám na něčem zásluhu, tak na tom, že jsme zastavili zvyšování věku odchodu do důchodu. Jestli se vrátíme zpátky do politiky, tak to uděláme znovu, protože cokoliv nad 65 let je nepromyšlené. Klíčové kritérium je věk dožití ve zdraví, nikoli věk dožití. Ti lidé nebudou schopni práce,“ řekla Jana Maláčová.
Marian Jurečka však podotkl, že opozice si představuje, „že podpoříme jenom všechna pozitivní opatření, která znamenají vyšší výdaje, ale nejsme ochotni diskutovat, předložit a navrhnout jediné opatření, které povede k dlouhodobé stabilitě systému“.
Reforma je podle něj připravena tak, aby byla ufinancovatelná. „V opatřeních reaguje tak, abychom zajistili důstojné důchody současným, ale i budoucím důchodcům. Děláme změny, které se týkají zlepšení situace nejvíce ohrožených lidí v důchodovém systému, a děláme změny, které jsou výrazně ve prospěch rodičů a ocenění zásluh za mateřství, rodičovství a péči o osobu blízkou,“ uvedl.
Součástí jsou podle něj i návrhy, které připravila důchodová komise minulého kabinetu. „Jsou v důchodové reformě otištěny, anebo už jsou realizovány ve formě výchovného,“ konstatoval ministr.
Jana Maláčová je nicméně přesvědčena, že princip změn má být jiný. Česko by podle ní mělo v budoucnu méně spoléhat na sociální pojištění. „Poměr, ze kterého financujeme důchody, je v Česku příliš vysoký – sociální pojištění versus veškeré příjmy státního rozpočtu. Řešením problému je dofinancovat systém do budoucna z obecných daní,“ uvedla.
Jurečka ovšem upozornil, že by se v tom případě důchody financovaly „ze systému, který je deficitní, na který si každý rok půjčujeme“. Podle Maláčové by řešením bylo například zavedení sektorové daně.
