Začala stavba úseku dálnice D7 mezi Knovízí a Slaným

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve středu začalo se stavbou dálnice D7 mezi Knovízí a Slaným. Dohromady během letošního podzimu začalo budování tří navazujících středočeských úseků D7. Část Knovíz – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slaný-západ postaví sdružení společností Swietelsky stavební a Herkul za 1,5 miliardy korun bez DPH. Zcela hotovo by mělo být v létě 2027, levý jízdní pás by měl být dokončený už v červnu 2026, řekli při oficiálním zahájení stavby ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a šéf ŘSD Radek Mátl.

„Dálnice D7 je důležitou spojnicí Prahy s průmyslovou aglomerací kolem Loun a Chomutova, její dostavbou zlepšíme také spojení na Německo,“ sdělil Kupka. Nová dálnice ale nepřinese jen zjednodušení tranzitní dopravy. Podle ministra je dokončení dálničních napojení důležité i kvůli intenzivnímu dennodennímu dojíždění do práce a v uvedených úsecích často vznikají dopravní zácpy.

„Zároveň platí, a to zejména tady na Slánsku, že ta současná silnice I/7 bohužel patří mezi frekventované úseky častých dopravních nehod,“ doplnil Kupka. Dálniční síť je podle něj nejbezpečnější silniční infrastrukturou a s každým kilometrem se zároveň daří šetřit lidské životy.

Nový úsek dopravně uleví i blízkému městu Slaný. „V období, kdy docházelo třeba k poruše auta nebo havárii, tak většina aut musela objíždět přes naše město, takže i tím dojde ke zklidnění dopravy a zároveň ke zrychlení dopravy nás Slaňáků a k bezpečnému napojení na dálniční síť,“ dodal starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS).

Nová dálnice nahradí současnou silnici I/7, která zároveň poslouží jako jeden z jízdních pásů dálnice. Proto bude stavba o něco komplikovanější oproti budování „na zelené louce“, provoz na tahu zastavený nebude, ale menší omezení řidiče čekají. Nepočítá se s kyvadlovým provozem, ale podle postupu stavby bude doprava převáděna mezi jízdními pásy.

Staví se i další úseky

Pracuje se také na úseku mezi Kutrovicemi a Panenským Týncem a úseku Kutrovice–Slaný. V kraji tak přibude sedmnáct kilometrů dálnice D7 a řada souvisejících staveb. Poslední zbývající část dálnice u Postoloprt na Lounsku zkomplikoval požadavek vedení města, který spočívá v dobudování doprovodné silnice vedle dálnice. Vydání stavebního povolení na tento úsek dálnice Mátl předpokládá příští rok a v roce 2026 očekává zahájení stavby.

Z D7 zbývá dostavět 24 kilometrů, v provozu je téměř 60 kilometrů. Dva souvislé úseky D7 v Ústeckém a Středočeském kraji propojuje nyní silnice I/7, kterou nahradí dálnice. Tah je zásadní nejen pro mezinárodní dopravu, ale i jako spojení obyvatel středních a severních Čech s Prahou. Zajišťuje také dopravní propojení na páteřní tah z mnoha průmyslových zón. Celá dálnice má být kompletně hotová po zprovoznění obchvatu Postoloprt, což má být buď koncem roku 2028, nebo v roce 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 8 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 16 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.