V prvních měsících roku 2014 létal mezi Kyjevem a Prahou s Ukrajinci raněnými na Majdanu v Kyjevě. V červenci stejného roku se útroby letadla proměnily v jednotku intenzívní péče, když se z vojenské mise v Afghánistánu vracel těžce raněný český voják. Dva letouny značky Airbus 319 CJ začala Armáda České republiky používat před deseti lety, jeden začátkem roku 2007, druhý na podzim.
Airbus na základně Praha-Kbely nahradily ruské letouny Tupolev Tu-154. Od roku 2007 přepravily přes 130 tisíc pasažérů a zhruba 3,5 tisíce tun nákladu. Armáda letadla využívá hlavně pro přepravu vojáků do misí.
Posádku A 319 CJ tvoří dva piloti. Od roku 2008 je pilotuje také Libor Tomolya, který začínal u nadzvukových migů. S Airbusem přistával i ve válečných zónách v Afghánistánu nebo v Iráku. „Tam je určité riziko, že to letiště bude zrovna napadeno. Musíme počítat s tím, abychom byli schopni tamodtud odletět,“ naznačuje Tomolya úskalí takové práce.
Mise i přírodní katastrofy
Kontrakt na výrobu obou strojů pro potřeby České národní letky za tři miliardy korun uzavřela armáda s francouzskou firmou Airbus v roce 2006. K dispozici byly letouny o rok později. Airbus A 319 Corporate Jetliner je dopravní letadlo s krátkým a středním doletem.
Varianta Airbusu Corporate Jetliner má kromě menšího počtu sedadel i přídavné palivové nádrže, disponuje větším dostupem i účinnější klimatizací a je vybavena vestavěnými nástupními schůdky pod předními dveřmi. První letouny ACJ ve státních službách začaly létat v březnu 2000 ve Spojených arabských emirátech.
Armádní airbusy kromě vojáků do mezinárodních misí nebo ústavních činitelů na zahraniční cesty dopravují také pomoc během přírodních nebo humanitárních katastrof. Ve speciální zdravotnické úpravě jsou také schopny přepravovat pasažéry v mimořádně vážném zdravotním stavu.
Tak tomu bylo právě v roce 2014 při transportu raněných z východní Ukrajiny nebo českého vojáka, který utrpěl těžká zranění při útoku Talibanu. Tehdy zahynuli čtyři Češi a také jejich ostatky armádní airbus následně dopravil do vlasti.
„Tato verze je uzpůsobena tak, že je tu klasická jednotka intenzivní péče, která je úplně stejná jako v kamenné nemocnici. Takže pacient má veškeré potřebné a odpovídající přístroje k tomu, aby byl zajištěn jeho bezpečný převoz,“ komentovala v červenci 2014 převoz raněného mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.
Interiér lze přestavět
Letoun ve verzi VIP je určen pro dvaačtyřicet cestujících s doletovou vzdáleností přes osm tisíc kilometrů. Interiér je ovšem možné přestavět na přepravní kapacitu 96 cestujících se sníženým doletem okolo šesti tisíc kilometrů. Přestavba trvá okolo čtyřiadvaceti hodin.
Velmi důležitou vlastností letadla Airbus A 319 CJ je možnost namontovat přídavné nádrže paliva. Ty lze umístit do části trupu určeného pro přepravu zavazadel. Tím se sice nákladový prostor zmenší, výrazně se ovšem zvýší doletová vzdálenost. Běžně je letadlo vyráběno se čtyřmi nádržemi pro doletovou vzdálenost 8,5 tisíce kilometrů, počet nádrží je však možné zvýšit na šest. Dolet lze zvýšit až na 12 tisíc kilometrů.
Salónky se sprchou
Pro letadla přepravující ústavní činitele se vžil název vládní letka. Podle armády je ovšem takový výraz nepřesný, protože vzniknul pouze jako přezdívka státního leteckého útvaru, který vláda usnesením v roce 1999 zrušila. Přepravu ústavních činitelů tak v plné šíři převzalo vojenské dopravní letectvo.
Speciální úpravu pro přepravu politiků včetně prezidenta má jeden z airbusů, nabízí například možnost faxování a satelitního telefonu. Uvnitř letounu jsou také dva salónky se sprchou. Tyto doplňky je dnes možné vidět pouze na archivních záběrech, protože většinu interiéru letadla nelze z bezpečnostních důvodů natáčet.
Prasklé čelní sklo
V roce 2014 zkomplikoval problém armádního airbusu cestu vládní delegace na summit v srbském Bělehradu. Část delegace včetně premiéra Bohuslava Sobotky odletěla záložním letounem Challenger. O rok dříve, když tehdejší premiér Petr Nečas letěl do Ruska, zase airbusu prasklo čelní sklo. Letoun musel doletět ve snížené výšce, přistál ale bezpečně.
Ačkoliv dvě letadla jsou téměř neustále ve vzduchu, nákup třetího stroje není na plánu. „V současné době neuvažujeme o nákupu třetího airbusu, uvažujeme o nákupu letounu typu CASA,“ říká k tomu náčelník Generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář. Životnost dopravních airbusů je zhruba 25 let, obměnu tedy armáda zatím chystat nemusí.
