V Česku by opět mohl být nouzový stav. Na jednání vlády navrhne jeho vyhlášení ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Informace webu iDnes.cz potvrdil mluvčí resortu Daniel Köppl. O nouzovém stavu hovořila v rozhovoru pro Český rozhlas i hlavní hygienička Pavla Svrčinová, podle ní by umožnil povolat na pomoc nemocnicím mediky. Podle ministra vnitra v demisi Jana Hamáčka (ČSSD) jsou ale zatím problémy v nemocnicích jen v některých krajích, domnívá se, že by mohlo postačit, kdyby jejich hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. S tím ale někteří krajští představitelé nesouhlasí. Česká lékařská komora navíc vyzvala i k lockdownu, čili celospolečenské uzávěře, která by snížila počet kontaktů mezi lidmi.
Vojtěch navrhne nouzový stav. Podle Hamáčka stačí v některých krajích stav nebezpečí
V nemocnicích je nyní necelých pět tisíc pacientů nakažených covidem-19. Ne sice všechny, ale některé včetně velkých fakultních nemocnic v Brně či Olomouci, již odříkají operace, protože potřebují i neinfekční oddělení, aby uložily všechny covidové pacienty. Navíc bojují s nedostatkem lidí, zatím jim pomáhá armáda.
Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové ale není vyloučeno ani vyhlášení nouzového stavu. „Zvažují se i tyto možnosti, protože zejména v nemocnicích, v domovech důchodců, v zařízeních sociální péče začíná chybět personál,“ uvedla. Také mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl řekl iDnesu, že návrh na vyhlášení nouzového stavu přednese Adam Vojtěch ostatním ministrům „kvůli nemocnicím“.
Případné vyhlášení nouzového stavu by uvítal jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Řekl, že to považuje za logický krok, situace je kritická a výhled nepříznivý. Nemocnice v kraji mají velký problém, z Kyjova již museli kvůli zaplněnému oddělení ARO převézt pacienta do Brna. „Některé naše nemocnice už jsou na hranicích vyhlášení svého vlastního nouzového stavu, lidově řečeno. Ten v podstatě jasně říká – nemůžeme zaručit, že vám poskytneme ošetření, když ho budete potřebovat,“ dodal Grolich s tím, že důvodem je fakt, že jsou zařízení plná covidových pacientů.
Výhrady má opozice, ale i někteří ministři. Podle Hamáčka stačí krajský stav nebezpečí
Nad tím, že Vojtěch přijde na jednání vlády s návrhem na vyhlášení nouzového stavu, se podivili opoziční politici, ale i jeho vládní kolega Robert Plaga (za ANO), který vede ministerstvo školství. Není spokojen s vysvětlením, že by měli medici nastoupit do nemocnic.
„Nouzový stav kvůli tomu, aby museli očkovaní studenti lékařských oborů místo studia dělat v nemocnicích pomocné práce? To, doufám, hlavní hygienička a ministerstvo zdravotnictví nemyslí vážně,“ napsal Plaga na Twitter.
Ministr vnitra v demisi Jan Hamáček řekl po jednání Ústředního krizového štábu, že si jeho resort nemyslí, že by bylo nezbytné vyhlašovat nouzový stav kvůli tomu, aby zdravotníky v přetížených nemocnicích posílili studenti. Upozornil, že se situace v různých krajích liší, a tedy by podle něj bylo obtížné odůvodnit v souladu s krizovým zákonem vyhlášení celostátního nouzového stavu.
„Pokud jsme v situaci, že čtyři kraje vyžadují jedno z mimořádných opatření, které obsahuje krizový zákon, jsme přesvědčeni, že je to řešitelné stavem nebezpečí, který vyhlašuje hejtman,“ zdůraznil Hamáček. Dodal, že i když odhady dalšího vývoje epidemie „nejsou vůbec optimistické“, zátěž nemocnice by „podle modelací měla být v rozsahu, který by měl být zvládnutelný v rámci našeho zdravotnického systému“.
Nouzový stav by se podle Hamáčka měl vyhlásit až tehdy, kdy se ukáže, že stav nebezpečí na regionální úrovni nestačí. Souhlasil s tím i předseda Asociace hejtmanů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), řekl.
Že pro vyhlášení nouzového stavu nejsou nyní splněny zákonné požadavky se domnívá také předseda STAN a kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan. Řekl to v pondělním Interview ČT24. Budoucí vládní koalice bude v úterý o epidemické situaci jednat s hejtmany. „Přizveme i hejtmany z jiných stran a budeme chtít znát jejich stanovisko,“ sdělil.
K případnému vyhlášení stavu nebezpečí se staví odmítavě i olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). „Stav nebezpečí nic neřeší. Není možné přistupovat k pandemii koronaviru lokálně na území jednoho kraje,“ zdůvodnil. Nepodporuje ani nouzový stav. Podle něj si posílení personálu v nemocnicích či sociálních zařízeních hejtmanství dokáže domluvit i bez něj.
Děkani i studenti chtějí výpomoc na bázi dobrovolnictví
Nezbytný však není nouzový stav ani podle vysokých škol. Mluvčí Lékařské fakulty Univerzity Palackého Veronika Glogarová upozornila, že existuje rozsáhlá databáze dobrovolníků z řad studentů. Proti tomu, aby byli studenti povoláváni do nemocnic, se vymezili i děkani lékařských fakult. Nelíbí se jim, že by medici přišli o další výuku, když v nemocnicích pomáhali již na jaře. „Stejně jako v předchozím období nabízíme, že studenti se podle svých možností dobrovolně zapojí do pomoci nemocnicím v nejpostiženějších oblastech,“ uvedl předseda Asociace děkanů lékařských fakult z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Komárek.
Proti případné pracovní povinnosti se vymezila také studentská komora Rady vysokých škol. „Studenti vysokých škol jsou připraveni pomáhat na dobrovolné bázi. Zavedení pracovní povinnosti významně ovlivní přípravu budoucích zdravotníků. Rada vysokých škol toto stanovisko podporuje,“ sdělila její mediální zástupkyně Mariana Tesařová.
Naopak někteří hejtmani se Hamáčkovu návrhu, aby situaci případně řešili sami vyhlášením stavu nebezpečí, brání a nouzový stav žádají. Podle Grolicha je stav nebezpečí míněn pro lokální problémy, za což pandemii covidu-19 nepovažuje. Podobně smýšlí i pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). „V době krize tohoto rozsahu má záležitosti koordinovat vláda. Vláda by měla vyhlašovat nouzový stav, nikoli kraje stav nebezpečí. Problém je ještě jeden, pokud kraj vyhlásí stav nebezpečí, náklady na nejrůznější opatření jdou za krajem,“ poukázal.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) řekl, že ještě neví, jak bude na jednání kabinetu hlasovat. „Nejprve musí padnout všechny argumenty ve smyslu toho, k čemu míříme, co nám to přinese, do jaké míry to je, nebo není nezbytně nutné, v jakém časovém horizontu. Určitě na to bude víc názorů. Počkejme si na vládu, kde to bude jeden z hlavních bodů,“ poznamenal.
Brífink po jednání Ústředního krizového štábu 22. listopadu (zdroj: ČT24)
Proti případnému vyhlášení nouzového stavu je opoziční SPD. Její předseda Tomio Okamura obvinil vládu, že ho v minulosti zneužila. Je přesvědčen, že plošná opatření a lockdowny nevedou k cíli.
Lidovecký poslanec a člen AntiCovid týmu vznikající vládní koalice Tom Philipp kritizoval Vojtěcha, že se zástupcům budoucího kabinetu o návrhu na vyhlášení nouzového stavu nezmínil.
„Vláda slibovala, že všechna opatření bude konzultovat s budoucí vládou. Což zvláště u vyhlášení nouzového stavu považuji za velmi vhodné. Vzhledem k tomu, že se jednání účastním, vím, že vyhlášení nouzového stavu rozhodně konzultováno nebylo,“ upozornil.
Není potřeba, odmítali Babiš s Vojtěchem nouzový stav před víkendem. ČLK ale žádá lockdown
Vláda sice s účinností od 22. listopadu zpřísnila opatření proti šíření covidu-19 tak, že lidé, kteří nejsou očkovaní ani nemají doklad o tom, že nemoc v posledním půlroce prodělali, nemohou například do restaurací, divadel nebo tělocvičen, ale nouzový stav nevyhlásila. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) i ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch ujišťovali, že kvůli omezení vstupu na některá místa to není nutné. Opatření proti šíření epidemie se podle Vojtěcha mohou nadále řídit pandemickým zákonem.
Podle něj by byl nouzový stav nutný pouze v případě, že by vláda chtěla omezit volný pohyb osob, uvedl ministr. Vyplývá to podle něj i z konzultací s právníky ministerstva zdravotnictví.
Česká lékařská komora ale již vyzvala, aby vláda zavedla celospolečenskou uzávěru. „Vyzýváme politiky, aby v nejkratší možné době zavedli celostátně platná opatření směřující ke snížení kontaktů mezi lidmi, která jsou všeobecně označovaná jako 'lockdown',“ stojí ve stanovisku profesní komory.
Prezident komory Milan Kubek odmítl, „aby rukovali do nemocnic medici jen proto, aby jiní lidé mohli chodit vyřvávat na hokej, chodit do hospody a demonstrovat na náměstích“. Plošné restrikce by se podle něj mělo týkat sportu, hospod i velkých shromáždění. Dlouhodobě – ve výhledu na dobu po Vánocích – by podle Kubka bylo namístě povinné očkování proti covidu-19.
Komora se také připojila k názoru, že by se měl zkrátit interval mezi dokončením očkování a podáváním posilující dávky z šesti měsíců na pět. Premiér v demisi Babiše v neděli uvedl, že se zkrátí od 1. prosince, zmínil se ale pouze o přeočkování lidí nad 60 let a chronicky nemocných. ČLK však dala najevo, že by tomu tak mělo být u všech s tím, že by po šesti měsících přestaly lidem, kteří nemají buď posilující dávku, nebo kombinaci prodělané nemoci a základního očkování, přestaly platit covidové pasy.
O změnách pro podávání posilující dávky by měla v pondělí jednat klinická skupina ministerstva zdravotnictví.
Nouzový stav byl na jaře 2020, další od loňského října na 254 dní
V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen 12. března 2020, podruhé 5. října téhož roku. Vláda jej může vyhlásit na 30 dní, ale pokud chce, aby pokračoval, musí požádat Poslaneckou sněmovnu o svolení. Loni na podzim a v zimě tak vláda několikrát učinila.
Když v únoru poslanci její žádost nevyslyšeli, vyhlásila nový nouzový stav s argumentem, že se situace změnila a že ji o to požádali hejtmani. Nakonec trval do 11. dubna. Celkově byl vyhlášen na 254 dní. Opatření jsou nyní vydávána podle pandemického zákona, jehož účinnost ale vyprší na konci února příštího roku.