Vláda na středečním zasedání schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty a zvýšení příspěvku od státu na výdělek lidí s handicapem o 600 korun. Ministři také zahájili jednání o rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun, předloha však neobsahuje opatření na řešení energetické krize či nově schválené snížení daně z nafty. Někteří členové vlády navíc nesouhlasí s miliardovými škrty pro své resorty.
Vláda schválila prodloužení snížené spotřební daně z nafty i zvýšení příspěvku na zaměstnávání handicapovaných
Kabinet na středečním jednání schválil prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. „Tento návrh zákona odešleme za chvíli do Poslanecké sněmovny. Chtěli bychom ho projednat v pátek ve sněmovně a v úterý v Senátu tak, aby kontinuálně i po 30. září byla spotřební daň na naftu na evropsky nejnižší povolené úrovni,“ řekl po zasedání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Původně Stanjura i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil. „Je to dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením,“ podotkl Stanjura.
Důvodem podle něj nejsou vysoké ceny, ale srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem. „Pokud bychom to neučinili, tak naši dopravci, kteří mají třeba konkurenci v příhraničních oblastech, by u každého litru měli ztrátu 1,50 koruny, když budou tvořit cenovou nabídku,“ doplnil šéf státní kasy.
Ministerstvo financí odhaduje celkový negativní dopad opatření na rozpočet ve výši 9,6 miliardy korun ročně. Z toho zhruba 8,7 miliardy připadá na státní rozpočet a 0,9 miliardy na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, uvedl v tiskové zprávě.
Aktuálně platí dočasné snížení daně od června do konce září i u benzinu, prodloužení se ho ale týkat nebude.
Příspěvek na zaměstnávání postižených vzroste na 14 200 korun
Příspěvek od státu na výdělek lidí s handicapem se od října zvedne o 600 korun, uvedl po jednání kabinetu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ministerstva práce patří zvýšení částky k opatřením ke zmírnění dopadů zdražování na handicapované.
Přidání o 600 korun si ročně vyžádá 374 milionů korun navíc, celkem by do příspěvků mohlo putovat 10,3 miliardy korun. Letošní výdaje za polovinu roku by se zvedly o 188 milionů korun, celkem by se na podporu vydalo asi 10,1 miliardy. Autoři poukazují na to, že se vybere více na daních a odvodech.
Pracovní výkon lidí s handicapem bývá omezený. Podniky s více než polovinou postižených pracovníků mohou od státu získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 13 600 korun. Od října to bude 14 200 korun. Příspěvek se vyplácí zpětně za předchozí čtvrtletí, takže zaměstnavatelé dostanou vyšší částku už za období od července, podotkl ministr.
„Je důležité, aby se lidé s handicapem zapojili do běžného života a pracovní činnosti. Podporujeme zaměstnavatele, kteří tato pracovní místa vytvářejí,“ dodal Jurečka.
Návrh rozpočtu nereflektuje některá opatření
Kabinet také zahájil a podle plánu přerušil jednání o státním rozpočtu na rok 2023, řekl Stanjura. Dokončí ho tak, aby ho poslal sněmovně podle zákona, tedy do konce září. Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun, návrh ale ještě dozná změn.
Podle stávajícího návrhu by stát mohl příští rok hospodařit s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu. Rozpočet však nezahrnuje především pondělní a středeční rozhodnutí vlády o způsobu pomoci občanům a podnikatelům s cenami energií.
Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tak rozpočet dozná změn na straně příjmů i výdajů. Při jednání podle Stanjury nebudou mít ministři „resortní, ani stranická trička“. Dohoda by měla být taková, aby pro rozpočet hlasovali všichni členové vlády a poté jej společně hájili, doplnil.
Redaktor ČT Petr Vašek ke státnímu rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Nespokojení ministři
Redaktor České televize Petr Vašek však připomněl, že řada členů vlády je s miliardovými škrty pro své resorty nespokojená. Stanjura kvůli úsporám naplánoval škrty nejen v resortech vnitra, školství a místního rozvoje, ale také na ministerstvech kultury či dopravy.
Jaké jsou tedy v současnosti největší priority státního rozpočtu? Růst mají zejména důchody, a to o dvaašedesát miliard korun. „Vláda počítá s jejich růstem 760 korun měsíčně od prvního ledna, zároveň mají ženy dostávat 500 korun za každé vychované dítě,“ objasňuje Vašek.
Vítězem rozpočtových debat je zatím ministerstvo obrany. „Zatímco mají ostatní ministři šetřit miliardy, obrana je obrovskou prioritou této vlády,“ říká redaktor. Výdaje na obranu totiž mají vzrůst z 89 na 110 miliard.