Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.
Dohoda, kterou budou muset ještě schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident, má také usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Jejich konkrétní pobyt nebo eventuální vznik americké základny na tuzemském území však neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a parlament. Podle premiéra Fialy je dohoda mimo jiné významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších „neklidných časech“.
Asi čtyřicetistránkový dokument se zabývá všemi relevantními tematickými oblastmi, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Řeší například ochranu životního prostředí, provoz motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavení dodavatelů amerických ozbrojených sil. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v ČR.
„Dnešku předcházel rok intenzivních jednání, účastnili se jich vedle ministerstva obrany a armády i zástupci ministerstva zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra, dopravy,“ vysvětlila ministryně obrany Černochová.
Smlouvu DCA má uzavřeno 24 států
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA z 30 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, v souvislosti se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů Aliance je ČR poslední zemí, která nemá podobnou dohodu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety, na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.
Podle Černochové se pro podpis smlouvy nyní hledá vhodný termín. „Jsem přesvědčena, že jsme ji dojednali dobře, nemáme se za co stydět, prosadili jsme tam i některé naše požadavky,“ konstatovala Černochová.
Při čtyřech jednacích kolech podle ní bylo prospěšné, že se Česko mohlo inspirovat v předchozích smlouvách. Dohoda se podle ní stane součástí celkové architektury spojenecké spolupráce v NATO.
Zpřísnění pravidel pro pracovní agentury
Vláda ve středu schválila také návrh novely se zpřísněním pravidel pro pracovní agentury a s novou definicí nelegální práce. Změny by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měly začít platit od ledna 2024.
Normu dostane k projednání parlament a poté k podpisu prezident. Novela podle Jurečky mimo jiné posiluje kontrolu, zvyšuje pokuty a upřesňuje, kdy je možné povolení ke zprostředkování zaměstnání agentuře odebrat.
„Cílem je jednoznačně a jasně bojovat s nelegálním zaměstnáváním, se zastřeným zaměstnáváním. Jde nám o to, abychom dokázali na trhu práce chránit zaměstnavatele, kteří se chovají poctivě, férově, ale zároveň o to, abychom dokázali zpřísnit zákonné podmínky a vymahatelnost práva v praxi tam, kde dochází k nelegálnímu zaměstnávání,“ vysvětlil ministr.
Ministerstvo práce v podkladech k předloze uvádí, že nyní se za nelegální práci považuje spíše dlouhodobější činnost. Zaměstnavatelé při odhalení argumentují tím, že šlo jen o pár hodin. „Důkazy o delším pracovním výkonu je obtížné zajistit,“ uvedli autoři novely. Z nové definice má být jasné, že se k délce práce nepřihlíží.
Novela jednoznačně upřesňuje, kdy je možné povolení agentuře odebrat, a stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.
Zvednout by se mohla kauce při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500 tisíc korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a provozovnu.
Firmy by měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu. Pracovat by u nich mohl v pětiletém období dohromady nejvýše tři roky. Pokud by zaměstnavatel pracovníka dál potřeboval, měl by mu dát běžnou smlouvu. Agenturního zaměstnance na dobu určitou by zároveň nemělo být nově možné při dřívějším ukončení práce ze dne na den propustit.
Česká pošta jako memento
Vláda také schválila návrh zákona o státním podniku a zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků, pokud to bude potřeba k plnění bezpečnostních zájmů státu nebo k zajištění důležitých veřejných potřeb.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona situace kolem České pošty ukázala, že je taková úprava potřebná. Novelu ještě bude muset posoudit parlament, kabinet navrhuje projednání ve sněmovně ve zrychleném jednání.
Ke zvýšení základního jmění státních podniků bude možné přistoupit jen v případě naléhavých strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo jiných zájmů státu. Ministerstvo, které je zakladatelem státního podniku, bude moci k takovému kroku přistoupit jen po souhlasu vlády. Důvodová zpráva také upozorňuje, že každé navýšení základního jmění státního podniku bude podléhat schválení Evropské komise.
