Ve středu přibylo v Česku 2309 potvrzených případů koronaviru, dalších 1286 infikovaných odhalily testy ve čtvrtek do 18 hodin. V zemi je nyní rekordních 28 933 nakažených. Většina z nich má mírný průběh nemoci, hospitalizovaných a obětí ale přibývá. Počet obětí ve středu byl podle ministerstva zdravotnictví nejvyšší za den od rozšíření pandemie do ČR – zemřelo devatenáct lidí nakažených covidem-19.
Ve středu zemřelo v Česku 19 lidí nakažených koronavirem, nejvíce za den od počátku pandemie
Šíření koronaviru - září
Dosud nejvyšší počet nově odhalených případů nákazy novým typem koronaviru zaznamenalo Česko ve čtvrtek 17. září, o šest dní později potom přišel jiný smutný „rekord“. Ve středu zemřelo devatenáct lidí, kteří v sobě koronavirus měli. Od začátku září zemřelo 142 lidí s koronavirem, z toho téměř polovina za posledních sedm dní. Za celý srpen zemřelo 45 lidí s covidem a v červenci 35. Ministerstvo zdravotnictví však zdůraznilo, že jeho statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid-19 bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí.
V souvislosti s covidem-19 přibývá také hospitalizovaných lidí včetně těch, kteří jsou ve vážném stavu. Do čtvrtečního večera přijaly nemocnice 670 lidí s covidem-19, v těžkém stavu je 131 z nich. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ve středu uvedl, že v nemocnicích je potřeba zapojit i kapacity, které nejsou dosud vyčleněny pro pacienty s covidem-19. Počet hospitalizovaných roste a například lůžka s ventilátory v pražských nemocnicích jsou podle něj téměř zaplněná. Od začátku září se počet hospitalizovaných s koronavirem více než ztrojnásobil, třikrát více je také lidí ve vážném stavu.
„Rekord“ hlásí Praha. Denní počet nakažených, který hygienici zveřejňují vždy vpodvečer, poprvé přesáhl ve čtvrtek šest stovek (601). Ještě nedávno se přitom pohyboval kolem 200. Nákaza se teď v hlavním městě šíří více než z poloviny komunitně, hygienici tedy nedokáží dohledat zdroj nákazy. Ohniska, která byla typická pro první vlnu, jsou teď spíše výjimkou. „Máme teď dvě ohniska, jedno v domově seniorů, kde se nakazilo šest klientů a čtyři zaměstnanci, a pak zdravotnické zařízení, kde jsou tři případy mezi zaměstnanci,“ řekla ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.
Hygienici denně obvolají 1100 lidí – pozitivních, i jejich kontaktů. Přesto se lhůty prvního kontaktu prodlužují. Podle Jágrové trvá trasování kontaktů několik dnů. „Snažíme se alespoň, abychom přednostně kontaktovali rizikové ze skupiny 65 plus, ale ne vždy se to daří,“ připustila.
Nová opatření proti šíření viru
Ministerstvo zdravotnictví kvůli šíření nákazy rozšířilo mimořádná opatření. Od čtvrtka platí povinné uzavření restaurací a barů od 22 do 6 hodin ráno. Omezený je také počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na dva tisíce, na vnitřních je to pak tisíc sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory.
Obě opatření jsou zatím vyhlášena na dva týdny. Venkovní akce na stání se mohou konat pouze do účasti padesáti osob, nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.
Majitelé restaurací kvůli novému omezení začínají přepočítávat ztráty, které jim pandemie způsobila. „Myslím, že dvacet, třicet, možná 35 procent ještě půjde dolů. Když lidé přijdou na osmou, najedí se, začnou popíjet, tak se skoro nikomu nechce v deset odcházet,“ pozanemal majitel jedné z vinohradských restaurací Daniel Jelínek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že bude nutné za nařízená omezení provozu kompenzovat restauratéry i organizátory hromadných akcí. „Musíte to prodiskutovat v rámci vlády, zatím ta debata nebyla. Chápu, že omezení je nepříjemné, ale situace v Praze není dobrá,“ řekl. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy to ale vláda „musí udělat rychle, nečekat dalšího půl roku“.
Pro restauratéry je zásadní, zda omezení skutečně potrvá jen dva týdny. Shodují se na tom, že v tom případě by to pro ně ještě nebylo likvidační. Neskrývají však skepsi a obávají se, že dva týdny nepostačí.
Podle ministra zdravotnictví bude záležet na vývoji reprodukčního čísla. „Budu velmi spokojen, když to číslo klesne z hodnoty 1,59 někam k hodnotě 1,2. To bude známka nejen toho, že opatření začínají fungovat, ale že i lidé pochopili, že se musíme sami chránit,“ uvedl Prymula.
Praha se připravuje na zavření škol
Za posledních sedm dní je nejhorší situace v Praze a jejím blízkém okolí. Ve městě přitom dále rychle rostou počty nakažených, ve čtvrtek jich přibylo 601. V okrese Praha-východ je 220 nakažených na sto tisíc obyvatel, v hlavním městě pak 212 případů na sto tisíc obyvatel. Třetím nejpostiženějším okresem v uplynulých sedmi dnech je Liberecko, kde laboratoře odhalily 184 nakažených na sto tisíc obyvatel.
Okresů s více než sto nakaženými na sto tisíc případů je v Česku nyní už zhruba třicet. Smysl podle Prymuly přestává mít semafor, což je mapa hodnotící regiony podle rizika nákazy. Do dvou týdnů bude celá červená, řekl.
S Prymulou jednal o situaci pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a shodli se, že je čím dál horší situace ve školách. Ty se proto musí připravit na případné zavření v celém městě. „Bude svoláno jednání pražského magistrátu se zástupci ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví a se zástupci škol, na kterém probereme aktuální stav příprav na případné zavedení distanční výuky. (…) Ministerstvo, když by na to přišlo, by zavádělo toto opatření velice rychle. Neměli bychom už čas na velké prověřování připravenosti,“ řekl Hřib po jednání.
Z Prahy do Vídně jen s negativním testem nebo do karantény
Na stále rostoucí počet nakažených reagují i sousední státy. Momentálně nezavedlo nebo neohlásilo žádná omezení pro české občany už jenom Polsko. Slovensko již dříve označilo celé Česko za rizikové a Německo, které původně prohlásilo za rizikovou Prahu a po ní Středočeský kraj, považuje za problematickou téměř celou republiku kromě Ústeckého a Moravskoslezského kraje od čtvrtka. Po víkendu zařadí Prahu mezi rizikové oblasti Rakousko. Pro přicestování bude potřeba negativní test.
O chystaném zařazení Prahy na rakouský seznam rizikových oblastí ve čtvrtek ráno informoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Při příjezdu do této sousední země z hlavního města bude potřeba negativní test na covid-19. O podobě omezení jedná Petříček se šéfem rakouské diplomacie Alexanderem Schallenbergem. Chce domluvit výjimku pro už zaplacené zájezdy.
„Rakousko by mělo od příštího týdne zařadit Prahu mezi rizikové oblasti. Při příjezdu by tak byl třeba negativní test. O konečné podobě omezení jednám s ministrem Schallenbergem. Rád bych prosadil, aby se opatření nedotklo již zaplacených zájezdů,“ informoval Petříček.
Počty nakažených se v Česku výrazněji zvyšují v posledních zhruba dvou týdnech. V úterý 8. září denní nárůsty potvrzených případů koronaviru poprvé překonaly tisícovku, minulou středu dva a ve čtvrtek tři tisíce lidí. Tehdy laboratoře zaznamenaly 3126 pozitivních testů, dosud nejvíce za jeden den. Od začátku září přibylo v Česku již více než 30 tisíc potvrzených případů covidu-19.
Nejen SÚKL, distribucí roušek se zabývá i Úřad pro ochranu osobních údajů
Česko řeší i další potíže, které souvisejí s rozesíláním roušek a respirátorů seniorům. Poté, co se Státní ústav pro kontrolu léčiv pozastavil nad způsobem, kterým Česká pošta ochranné pomůcky rozděluje, zaměřil se Úřad pro ochranu osobních údajů na to, jak se pošta dozvěděla, komu je má doručit.
Uvedl to předseda úřadu Roman Kaucký na Twitteru v reakci na dotaz Lidových novin, na základě jakého zákonného zmocnění předalo ministerstvo vnitra poště osobní údaje obyvatel pro doručení roušek a respirátorů. „Rozesílání respirátorů prostřednictvím České pošty prověřujeme od jeho začátku. V této chvíli nelze dále komentovat, coby předseda navíc do procesu vstupuji až ve formě druhoinstančních rozhodnutí,“ doplnil.
Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra uvedla, že pošta se k informacím o adresátech ochranných pomůcek dostala tak, že jí ministerstvo vygenerovalo potřebný soubor údajů. Odkázala na zákon o evidenci obyvatel, podle kterého je ministerstvo „uživatelem veškerých údajů vedených v informačním systému, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti“.
Server iRozhlas.cz však s odvoláním na právníka specializovaného na ochranu soukromí Jana Vobořila uvedl, že rozesílání ochranných pomůcek do působnosti ministerstva vnitra nespadá. Situaci by tak měl vyjasnit úřad pro ochranu údajů.
Ústavu pro kontrolu léčiv pohrozil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli kritice způsobu distribuce ochranných pomůcek trestním oznámením za šíření poplašné zprávy. SÚKL míní, že pošta porušila při rozesílání roušek a respirátorů zákonné požadavky na distribuci a technické normy zdravotnických prostředků, které lze distribuovat jen v ochranných obalech a s informací od výrobce. Česká pošta se hájí tím, že převzala ochranné pomůcky, nikoli zdravotnický materiál.
Roztržku se snaží uklidnit ministr zdravotnictví, jedná s oběma stranami sporu.
Česko má rekordní poměr nakažených ve střední Evropě
Česká republika má v přepočtu osmkrát více případů než Německo či Polsko. Na počet obyvatel v Evropské unii má Česko za posledních 14 dní druhý nejvyšší počet po Španělsku.
Mezi sousedy se za 14 dní v České republice nákaza koronavirem vyšplhala na téměř dvojnásobný počet nakažených na sto tisíc obyvatel. Zatímco v tuzemsku číslo ukazuje 219 nakažených, v Rakousku, které je Česku z okolních zemí s nemocností nejblíže, mají 110 na sto tisíc obyvatel.
V celoevropském srovnání pak Česko stojí za Španělskem, kde evidují 315 případů nákazy na sto tisíc obyvatel. Třetí je Francie se 198 nakaženými na sto tisíc obyvatel za posledních čtrnáct dnů. Za Francií stojí Lucembursko a Malta, v těchto zemích ale může být větší procento nakažených způsobeno relativně malou velikostí populace daných států.