V hlavním městě bude od pondělí platit povinnost zakrytí úst a nosu v nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy například v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře. Dosud povinnost platila jen v nemocnicích. Kromě toho město zřídí odběrové místo v centru a nabídne bydlení lidem, kterým bude nařízena karanténa a z objektivních důvodů ji nebudou moci strávit doma. Na Kutnohorsku naopak končí některá mimořádná opatření, která tam byla v minulých týdnech zavedena.
V Praze budou od pondělí povinné roušky i v lékárnách a čekárnách u doktora
„Situace v Praze není úplně růžová, ale není žádný důvod k tomu, abychom podlehli nějakým stresům,“ řekla šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová. Na plicní ventilaci je podle ní jeden pacient, většina pacientů je bez příznaků nebo s lehkými a většinou jsou nemocní mladí lidé.
U asi 40 procent nakažených nicméně podle ní není možné dohledat původ nákazy. Právě to je důvod k rozšíření povinnosti nosit roušky na všechna zdravotnická zařízení. Má to také napomoci k tomu, aby se lidé nebáli chodit k lékaři například na preventivní prohlídky, dodala.
Podle údajů hygieniků ve čtvrtek za 24 hodin přibylo 52 nových případů koronaviru, což byl největší přírůstek v metropoli od první půlky dubna. Za nárůstem je mimo jiné ohnisko v nočním klubu Techtle Mechtle. Od začátku epidemie se podle hygieniků v metropoli nakazilo 2743 lidí.
Další opatření čekejme na podzim
Ve druhé polovině září by mohla začít znovu platit povinnost nosit roušky i v povrchové MHD, nejenom v metru, nebo pro obyvatele domovů důchodců a dalších sociálních zařízení. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k tomu doplnil, že i když nyní z důvodu vyšších teplot v tramvajích a autobusech lidé roušky nosit nemusí, měli by tak činit ve všech případech, kdy je to možné. Dodal, že opět začíná váznout komunikace s ministerstvem zdravotnictví a v pondělí se k tomu sejdou hejtmani.
Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) řekl, že odběrová místa pro testování na covid-19 jsou nyní zejména na okrajích města, což může být problém pro turisty. „Máme v plánu zřídit přímo v centru města odběrové místo, kam by turisté mohli přijít a nechat se otestovat,“ nastínil. Mělo by podle něj být v provozu od příštího týdne. Dodal, že testovaný by měl výsledek zjistit do 12 hodin. V případě dražší varianty je podle něj možné vzorek vyhodnotit i do jedné hodiny.
Náměstek dále řekl, že město zajistí ubytování pro cizince nebo i Pražany, kterým bude nařízena karanténa a nebudou ji moci z objektivních důvodů strávit doma. „Bude to buď zdarma, nebo za mírný poplatek,“ doplnil. Kapacita by měla být asi 40 osob. Zaměstnavatelé by se podle něj měli zamyslet, jak na přítomnost covidu-19 reagovat, ale město pro ně zatím plošná opatření zavádět nebude.
Radní Milena Johnová (Praha sobě) uvedla, že magistrát je v případě potřeby připraven znovu aktivovat linku určenou pro seniory a zapojit tisíce dobrovolníků. Dodala, že ochranných pomůcek a dezinfekce je dostatečná zásoba.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek v reakci na stále rostoucí počet nakažených řekl, že od půlnoci z pátku na sobotu bude povinné nosit roušky na vnitřních hromadných akcích nad sto osob a od pondělí bude omezena kapacita těchto akcí na 500 osob, zatímco nyní činí tisíc lidí. I ministr řekl, že zatím není ohrožena riziková skupina lidí nad 65 let, ale řada menších ohnisek nákazy může vést ke komunitnímu šíření.
V Ústeckém a Libereckém kraji už se lidé zakrývají
Zatímco v Praze se začnou roušky nosit až od pondělí, v Ústeckém a Libereckém kraji toto nařízení začalo platit již v pátek udérem sedmé hodiny. Zakrytá ústa tam lidé musí mít v ambulancích například praktických lékařů, v sociálních zařízeních a lékárnách. O zavedení ústenek rozhodla krajská hygiena kvůli většímu nárůstu nakažených covidem-19 v posledních dnech.
Ve čtvrtek přibylo v Česku 235 prokázaných případů nákazy novým koronavirem. Bylo to o 12 méně než ve středu. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 5107 lidí, nejvíc od začátku epidemie. Od začátku března, kdy byl nový koronavirus v Česku odhalen poprvé, se nakazilo 14 800 lidí. Více než 9300 z nich se už z nemoci uzdravilo, naopak 365 pacientů v souvislosti s koronavirem zemřelo.
Denní počty nově nakažených se v tomto týdnu zatím pohybují od pondělních 169 do 247 ve středu. V úterý bylo 206 pozitivních testů. Šlo o nejvyšší denní přírůstky od konce června.
Kutnohorsko se opět rozvolní
Na Kutnohorsku od půlnoci na sobotu končí zbylá mimořádná opatření kvůli zvýšenému výskytu koronaviru. Odvolán byl například zákaz návštěv v nemocnicích a domovech pro seniory, důvodem je zlepšující se situace, řekl starosta Josef Viktora (ANO).
Mimořádná opatření byla na Kutnohorsku zavedena před dvěma týdny kvůli ohnisku v Církvici, už před týdnem ale byla z části zmírněna. Lidé tak od minulého pátku nemusejí například nosit roušku do vnitřních veřejných prostor.
Koronavirus se objevil počátkem měsíce v církvické pobočce firmy HR Partner CZE, její provoz byl uzavřen. Původně bylo nakažených 13, pak začali přibývat další. Onemocněli také tři lidé na kutnohorském pracovišti firmy Foxconn.
Iniciativa žaluje hygienu
Vznikající iniciativa Za kulturu v Moravskoslezském kraji doručila soudu žalobu na krajské hygieniky proti nařízení, které vydali 17. července. Žádá jeho zrušení pro nedostatečné zdůvodnění a nezákonnost. Iniciativa také spustila petici Za zdravý rozum a chystá se subjekty působící v kulturním průmyslu zformovat pod jednu podpůrnou asociaci.
Ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová už dříve řekla, že kdo se cítí být dotčen na svých právech, se může obrátit na soud, KHS ale nemůže předvídat výsledek soudního řízení.
Hygienici zavedli 17. července omezení kvůli koronavirové pandemii s okamžitou platností, snížili například přípustný počet účastníků hromadných akcí na sto. Opatření podle iniciativy postihla desítky akcí a tisíce lidí a budou mít v kraji značný finanční dopad. Tento týden KHS opatření zmírnila. Povolila znovu akce do tisíce lidí, nařídila ale, že návštěvníci musí mít roušky.
Iniciativa v žalobě uvedla, že po vydání nařízení byl zrušen velký počet kulturních a sportovních akcí v celém kraji s mimořádnými finančními škodami. Připomněla, že se to týkalo všech okresů, včetně Bruntálska, kde bylo nakažených minimum a kde se nyní opatření rozvolňují nejvíc.
„Žaloba poukazuje také na fakt, že omezeny byly pouze kulturní akce, ale shromažďování například v uzavřených prostorech obchodních center omezeno počtem osob nebylo,“ uvedla Karolína Skórková z iniciativy.
Centrální koordinace mezi kraji by pomohla, tvrdí hejtmani
Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka (ČSSD) a libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) by krajům v boji proti nákaze koronaviru výrazně pomohla lepší centrální komunikace s vládou a hlavní hygienickou stanicí. Politici to uvedli v pořadu ČT Události, komentáře.
„Koordinace krajů s vládou není dokonalá. O opatřeních se dozvídáme na základě vládních rozhodnutí a tiskových konferenci. Občas mě kontaktuje premiér, takže mu některé informace o koronaviru v kraji sdělím. Že bychom ale měli dostat dopředu nějaké avízo, tak to se mnou vůbec nebylo konzultováno,“ řekl Běhounek.
Kraje i hygienické stanice podle něho často musí činit rozhodnutí založená na vlastním úsudku. Běhounek řekl, že nedávno oslovil všechny své kolegy z jiných krajů, aby obnovili společné videokonference, které pořádali v krizové době. Reakce prý byla spontánní, všechny kraje se chtějí dohodnout, jak koordinovaně postupovat.
Půta: Každý rozhoduje sám za sebe
Podobný názor má i Půta. „Každý teď rozhoduje sám za sebe a myslím si, že to není úplně v pořádku. Čekal bych, že dojde k nějaké koordinaci na území celé země a nebude to jen otázka iniciativy jednotlivých hygienických stanic a krajů,“ stěžuje si liberecký hejtman.
Lepší komunikace by podle něho mohla pomoci i občanům, kteří cestují mezi kraji a nevědí o nařízeních, jež platí v jednotlivých regionech. Když někdo přijede do Libereckého kraje, nemůže vědět zcela jistě, že tu musí nosit roušku, řekl Půta.
Co se týče projektu chytré karantény, ani jeden ze obou hejtmanů na něj nespoléhají. Podle Běhounka si Kraj Vysočina vytvořil vlastní digitální systém proti koronaviru. „Na kraji máme fantastické IT pracovníky. Už v první fázi epidemie připravili systém, který používá naše hygiena. Jsou na něj napojeni lékaři i zdravotníci. Dvakrát denně jsem informován o odběrech, pozitivních případech, a jaké kroky jsou dělány v rámci různých opatření,“ popisuje hejtman.
Ani Půta není z chytré karantény nadšen. „To je tak, když marketing předběhne zkušenost. Ten projekt je postaven na tom, že při prevenci proti koronaviru je důležitá rychlost. Lidem, co jsou v kontaktu s nakaženými, by měly být co nejdříve odebrány vzorky. Některé výsledky ale přijdou až po dvou dnech, což principy chytré karantény nesplňuje,“ tvrdí Půta.
Uvedl, že krajská hygienická stanice v Liberci proto vyvinula ve spolupráci s tamní technickou univerzitou vlastní systém, který začali testovat už v lednu. Program prý eviduje různé podrobnosti o nakažených i kontaktech.