Ústavní činitelé se shodli na další podpoře Ukrajiny i krocích ohledně velvyslance v Moskvě

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů (zdroj: ČT24)

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Pavel se dříve k otázce nového ambasadora v Moskvě vyjadřoval zdrženlivěji než například ministr zahraničí Lipavský. Na čtvrtečním brífinku však hlava státu oznámila, že zásadní neshoda o tom, zda obsadit post, nebyla. Řešilo se ale, v jakém časovém sledu. Velvyslancem v Rusku je Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Jiří Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.

„Je normální mít v dalších zemích, se kterými chceme mít nějaké vztahy, velvyslance. Naopak ale není normální, když nějaká země vede agresivní válku proti jiné zemi. To je faktor, který musíme brát v úvahu,“ míní hlava státu.

Události: Česká zahraniční politika (zdroj: ČT24)

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je na krocích týkajících se velvyslance v Rusku shoda. Za rozumné má postupovat v souladu se spojenci. „Včera (ve středu) v Moskvě předávali pověřovací listiny zástupci řady států i z Evropy. I v tomto kontextu se na tu otázku musíme dívat,“ dodal.

Závazek k podpoře Ukrajiny

Nejvyšší ústavní činitelé při setkání probrali i plánované zahraniční návštěvy či bezpečnostní situaci s ohledem na situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Podle prezidenta dospěli politici ve všech zásadních otázkách ke shodě. „Vysvětlili jsme si pozice, zároveň jsme se domluvili na tom, že v jednáních budeme pokračovat. Další plánujeme na jaro příštího roku, přičemž naše týmy jsou v kontaktu pravidelně,“ doplnila hlava státu.

Pavel prohlásil, že podpora Ukrajiny se stává „určitým iritujícím faktorem“ pro některé občany a nezodpovědné politiky. „Měli bychom si ale opakovat, že je motivována především tím, z čeho máme oprávněné obavy, tedy agresivním Ruskem, které nebude respektovat právní řád,“ uvedl prezident. Západ podle něj nesmí dopustit, aby Rusko rozhodovalo, do jakých organizací vstoupí jiné státy a jakou povedou zahraniční politiku.

Ústavní činitelé se proto shodli, že bude Česko dál podporovat Ukrajinu v tom, aby dosáhla maximum svých cílů, dodal Pavel. Cílem je přesvědčovat o tom i české partnery a spojence. „Máme společný cíl – nevytvořit situaci, ve které bude Rusko utvrzené v tom, že postup, který zvolilo, je správný a vede k naplňování jeho strategických cílů i v budoucnu,“ dodal.

Fiala připojil, že pomoc Ukrajině znamená podporu české a evropské bezpečnosti i stability a míru ve světě. „Pokud bychom přestali pomáhat Ukrajině, výsledek by pravděpodobně byl, že bychom měli Rusko na hranicích se Slovenskem. To žádný rozumný člověk nemůže připustit,“ uvedl. Nevyplácí se podle něj politika zavírání očí před ruskou agresivní imperiální politikou.

Prezident ocenil, že se ústavní činitelé setkávají ve věcné atmosféře, to podle něj nebylo vždy zvykem. Koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky v současné situaci považuje za zásadní.

Předseda vlády Fiala po schůzce informoval, že v prvním pololetí příštího roku poletí do Indie, v plánu jsou i cesty do Španělska či Itálie. Šéfku sněmovny Pekarovou Adamovou příští rok čeká návštěva Británie, následovaná návštěvou Arménie. Oznámila také, že plánuje větší cestu po všech pobaltských zemích.

Je třeba vidět i negativní stránky naší zahraniční politiky, upozorňuje Havlíček

Otázky tuzemské zahraniční politiky okomentoval místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Upozornil především na vztahy v rámci Visegrádské skupiny. „Když se podíváme na V4, tak Maďaři nás příliš vážně neberou, Slováci v současné době rovněž příliš ne, uvidíme, jak se to bude vyvíjet na Slovensku, V4 je v rozkladu.“ Je prý třeba vidět i „negativní stránky naší zahraniční politiky“.

Zahraniční politika není podle Havlíčka jen Ukrajina, jakkoli je třeba ji podpořit. V4 nevnímá prý Česko vážně, odůvodnil to negativními vyjádřeními české vlády na zářijové volby na Slovensku. „To, že jsou vztahy studené poté, co náš premiér ani nepoblahopřeje premiéru Slovenska k vítězství (…), tak je to závěrečný účet,“ usoudil. „Musíme činit naši politiku pragmatickou, nikoliv aktivistickou.“

Studio ČT24: Karel Havlíček o zahraniční politice (zdroj: ČT24)

Směřování české politiky kritizuje i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Já se obávám, že Česká republika teď nemá žádnou koncepci a že pracuje pro Brusel,“ nechal se slyšet.

Zajíček: Chcete-li být úspěšní, musíte být jednotní

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) v pořadu Události, komentáře poznamenal, že mu na schůzce ústavních činitelů chyběla debata o Visegrádské čtyřce. „V4 je skvělým nástrojem, jak něco ovlivnit v Evropské unii,“ myslí si. Co se Ukrajiny týče, je podle něj potřeba i na úrovni Evropské unie začít mluvit o příměří.

Místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman upozornil, že kdyby byla Ukrajina mnohem lépe vyzbrojena, mohl konflikt skončit už dávno. „Jestli se zahájí nějaké rozhovory o příměří, je především na Ukrajině a agresorovi, který porušil všechny mezinárodní dohody,“ reagoval na Vondráčkova slova. Lochman rovněž podotkl, že taková míra shody nejvyšších ústavních činitelů na zahraniční politice je „skvělá zpráva“.

Podobně se vyjádřil i ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček, který situaci označil za „mimořádnou“. „Zažil jsem momenty, kdy premiér chtěl prezidentovi zakazovat cesty, nebo kdy jiný premiér po dvou letech vyjednávání přišel v závěru s pozicí, která byla úplně protichůdná,“ řekl. „Chcete-li být úspěšní, musíte být jednotní,“ míní.

Události, komentáře: Prezident s vládou ladil zahraniční politiku (zdroj: ČT24)