Nejvyšší ústavní činitelé se v úterý sešli na Pražském hradě. Prezident, premiér, někteří ministři a předseda dolní komory parlamentu řešili šíření covidu-19 v Česku, které podle nich lze zastavit očkováním. Vakcíny by však měly být nejprve schváleny evropskými orgány. Politici se ale věnovali také volebnímu zákonu nebo zahraniční politice.
Úterní schůzky se účastnili prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Kvůli sporu s prezidentem nebyl pozván předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Věnovali se rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení pasáží volebního zákona. Soud tak rozhodl kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nově také koalicím stran stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Politici v úterý označili postup Ústavního soudu za potenciální destabilizaci české politické situace. Vadí jim, že pasáže byly zrušeny během volební kampaně.
Vakcíny používané v Česku musí schválit orgány Evropské unie, shodli se politici
Jedním z témat byla také epidemie covidu-19 v Česku. Činitelé se shodli na tom, že vakcíny, kterými se bude v tuzemsku očkovat, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Dodání dostatečného množství vakcín z různých zdrojů považují za prioritu.
Česko v současné době očkuje vakcínami Pfizer/BioNTech, Moderna a Astra Zeneca. Zatím nemá dostatek dávek na proočkování všech zájemců. V poslední době se proto mluvilo o možnosti využít například ruské vakcíny Sputnik, premiér Andrej Babiš (ANO) odcestoval do Srbska a Maďarska, které tuto očkovací látku nakoupily.
Státy tak učinily přesto, že ji zatím neschválily evropské úřady. Pro takzvanou maďarskou cestu se podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše vyslovil minulý týden prezident Zeman, zdůvodnil to pomalým schvalovacím procesem u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Petříček po úterním jednání uvedl, že politici snahu Hradu dopravit do Česka ruskou vakcínu neřešili.
Kromě očkování jsou podle nich ke zvládnutí pandemie i nadále nutná celospolečenská opatření a odpovědný přístup veřejnosti i politiků. Kategoricky odsoudili šíření „zavádějících, lživých či jinak manipulativních informací“. „Takové informace je třeba systematicky odhalovat, veřejně identifikovat a vyvracet,“ napsali v prohlášení.
Za nezbytné označili, aby byla pro očkování získána důvěra široké veřejnosti a bylo tak možné očkovat asi 70 procent populace. Vést k tomu má objektivní a srozumitelné informování veřejnosti o používaných vakcínách, o jejich bezpečnosti a účinnosti.
Mutace jsou hrozbou. Lidé by podle Petříčka měli zvážit zahraniční cesty
Ústavní činitelé v prohlášení také konstatovali, že vážný pandemický stav komplikuje šíření výrazně nakažlivějších mutací koronaviru. Podle ministra zahraničí Petříčka však má Česko už natolik tvrdá opatření pro cesty do ciziny, že už není moc prostoru je dále zpřísňovat. Reagoval tak na podezření na výskyt jihoafrické varianty v brněnské mateřské školce a u lidí, kteří přicestovali ze Zanzibaru. Lidé by podle Petříčka měli cesty do ciziny zvážit a posoudit rizika s nimi spojená.
Ústavní činitelé podle Petříčka debatovali o dopadech pandemie koronaviru a mezinárodní spolupráci při jejím potírání. „Je důležité pomoci si ve chvílích, kdy je to potřeba, protože tady izolovaný přístup nepomůže,“ uvedl ministr. Česko podle něj pomáhalo v Severní Makedonii nebo v Arménii. Podporuje mezinárodní iniciativy, aby očkování bylo dostupné nejen v bohatších částech světa.
Politici podle Petříčka řešili také vztahy s administrativou nového prezidenta USA Joe Bidena. Konstatovali, že nástup Bidena do funkce je příležitostí k prohloubení transatlantických vztahů. Vzhledem ke geopolitickému vývoji vzrůstá potřeba, aby se Česko společně se spojenci angažovalo při podpoře a obraně společných hodnot.
Má k tomu využívat všechny nástroje včetně vyjednávání, humanitární pomoci a nasazení ozbrojených sil. „ČR musí do těchto schopností dostatečně investovat i v situaci finančně náročné postpandemické ekonomické obnovy,“ stojí v zápise.
Pro odchod z Afghánistánu není vhodný čas, shodli se ústavní činitelé
Tématem schůzky byla i bezpečnostní situace v Afghánistánu. Je podle nich neuspokojivá a mírová jednání mezi afghánskou vládou a povstalci z Talibanu stagnují. Shodli se proto, že taková situace neumožňuje odchod spojenců ze země.
Podle ústavních činitelů nejsou splněny podmínky, aby byla spojenecká mise ukončena. Česká republika je proto připravena v ní i nadále působit. Afghánistán se nesmí stát základnou mezinárodního terorismu využívanou pro útoky proti západním zemím, upozornili.
Tématem byly i vztahy s Izraelem. Politici přivítali rozhodnutí ministra zahraničí o zřízení jeruzalémské úřadovny českého velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvili i o nedávném rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, jehož senát umožnil, že ICC může soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích.
Česko již dříve soudu sdělilo, že Palestina zatím nesplnila všechna kritéria státnosti podle mezinárodního práva, a proto na ni není možné použít jurisdikci ICC. Nejvyšší ústavní činitelé „litují, že nezávislý soud, jejž ČR trvale podporuje, se s touto pozicí neztotožnil“, a znovu zdůraznili názor ČR, že rozhodnutí soudu nijak nemění stávající status Palestiny podle mezinárodního práva.
Vyjádřili politování nad rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích.
Vystrčil na schůzce opět chyběl
Prezident, premiér, předsedové parlamentu a ministři obrany, zahraničí a vnitra se na Hradě ke koordinaci zahraniční politiky potkávají zhruba jednou za čtvrt roku. Schůzky zavedl před několika lety prezident Miloš Zeman.
Loni na podzim ale na setkání nebyl pozván Vystrčil, a to kvůli cestě senátorské delegace na Tchaj-wan, se kterou další představitelé státu nesouhlasili. Zeman Vystrčilovi vyčetl, že jejich názor nerespektoval, a oznámil, že proto druhého nejvyššího ústavního představitele přestane na společná koordinační setkání zvát. Vystrčil poté uvedl, že Zeman při své kritice tchajwanské mise několikrát veřejně lhal. Pozvání pro Vystrčila do Senátu nepřišlo ani nyní.
