Praha – Sbírky Národního archivu se rozrostly o unikátní sérii dokumentů mapujících přípravy Klubu 231, čili sdružení, které na sklonku 60. let organizovalo politické vězně. Pětačtyřicet let staré svědectví o společenské liberalizaci v čase pražského jara objevila rodina Schwarzových při bourání včelína – právě do něj je totiž schoval jejich příbuzný a spoluzakladatel Klubu Josef Šmejkal.
Politický vězeň Josef Šmejkal dokumenty ukryl do včelína na své chatě přesně 21. srpna 1968, čili v den, kdy Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy – a udělaly tak tečku za společenským táním uplynulých měsíců.
„Včelín měl dvě stěny, a tak táta udělal ještě třetí, když přibil další prkna…a v tom byly zatlučené všechny dokumenty,“ říká dnes nálezkyně dokumentů, Šmejkalova dcera Marta Schwarzová. „Byly schované do novinového papíru, který sice už rozcupovaly myši, ale desky s přihláškami do Klubu 231 zůstaly neporušené.“ Všechny listiny jsou tak v perfektním stavu.
Rodina nález později předala Konfederaci politických vězňů a ta jej nyní postoupila Národnímu archivu. „Každý jeden dokument je vzácný už svým obsahem,“ zdůrazňuje předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová. O založení a fungování Klubu 231 totiž neexistuje mnoho záznamů – archiv ukrývá pouze jeden jediný svazek.
Klub 231 byl založen 31. března 1968 a sdružoval politické vězně komunistického režimu arestované po únoru 1948. Jeho předsedou byl Karel Nigrín, do klubu se během několika málo měsíců přihlásilo téměř 80 tisíc lidí. Po srpnové invazi byla jeho činnost zakázaná. Název organizace odkazuje k číslu zákona na ochranu republiky (231/1948 Sb.), na jehož základě byla většina pozdějších členů odsouzena.
Nově objevené dokumenty zahrnuje materiály z přípravných schůzí i přihlášky budoucích členů včetně detailních osudů a příběhů z vězení. „Svědectví jsou cenná právě tím, že mnoho lidí se už nedožilo roku 1989 a jejich osudy nebyly nikde zachyceny,“ vysvětluje archivářka z Národního archivu Alena Šimánková.
Uchovávání podobných dokumentů s sebou neslo v době normalizace obrovská rizika. „Jejich objevení by znamenalo výslechy, zatčení, případě věznění, persekuci celé rodiny,“ dodává archivářka Šimánková. Většina listin se proto období po roce 1989 nedočkala.
