Třetím tématem pondělní předvolební debaty lídrů za Karlovarský kraj byl cestovní ruch. Ten byl poměrně zásadně zasažen epidemií koronaviru. I proto se volební lídři shodují na nutnosti podpory ze strany státu. Do kraje a do lázní by také chtěli přilákat další hosty ze zahraničí, kteří by nahradili klientelu z Ruska. Ta před epidemií tvořila velký podíl hostů.
Stát musí podpořit cestovní ruch, výpadek klientů z Ruska je pro Karlovy Vary problém, shodují se lídři
34 minut
Lídři z Karlovarského kraje v předvolební debatě ČT24 o lázeňství a cestovním ruchu
Jako hlavní problém pro turismus v kraji vidí Miroslav Haindl (PŘÍSAHA) dopravní dostupnost. „Dobudování dálnice je přislíbeno na konec roku 2026, myslím, nemáme vykoupené pozemky, dálnice by se dala budovat i z Karlových Varů, ne jenom z Prahy,“ kritizuje současnou výstavbu Haindl. Zmiňuje i chybějící dálnici do Německa nebo chybějící přímé železniční spojení s Prahou.
Karlovým Varům nyní chybí zahraniční turisté především z Ruska. „Nejvíc se jezdí do lázní, máme Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Jáchymov, Františkovy Lázně,“ vyjmenovává Pavel Hojda (KSČM). Inspiroval by se v Německu a zavedl by po dvou letech pro zaměstnance bezplatný lázeňský pobyt. „Myslím, že máme dost občanů, kteří potřebují lázeňskou péči,“ řešil by výpadek zahraničních turistů Hojda.
„Už před deseti lety se ozývaly hlasy, že bychom se měli rozkročit a porozhlédnout se po klientele i v rámci Evropy,“ kritizuje závislost na ruských turistech Karla Maříková (SPD). Řešením by podle ní byla aktivnější práce například ministra zahraničí nebo průmyslu a obchodu, kteří by navázali bližší kontakty. Konkrétní zemi na mysli nemá.
Přesun cestovního ruchu pod kulturu
„Cestovní ruch je taková popelka, nemá na ministerstvu pro místní rozvoj vlastního náměstka. Velký úkol je, jak uchopit destinační managment celorepublikově ve spolupráci s jednotlivými místy,“ říká Petr Třešňák (PirátiSTAN). Zvažoval by i zařazení cestovního ruchu pod ministerstvo kultury nebo průmyslu a obchodu.
I Tomáš Svoboda (ČSSD) by přesunul cestovní ruch pod ministerstvo kultury. Klade pak důraz na lázeňství. Zmiňuje třeba využití lékařů z Číny, kteří měli v kraji dělat akupunkturu. „Je to i o tom, aby se narovnaly mezinárodní vztahy, ať jsou to ruská klientela, čínská klientela, to jsou obrovské masy lidí. Peking i Karlovy Vary leží na horkých pramenech a tam vznikla spolupráce, která by se měla prohlubovat,“ apeluje Svoboda.
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) podporuje, aby se cestovnímu ruchu věnovala dál ministryně Klára Dostálová (za ANO) za resort místního rozvoje. Zmiňuje také důležitost státní podpory lázeňství prostřednictvím voucherů až na čtyři tisíce korun. „Největší problém je, že spousta lidí z cestovního ruchu odešla pracovat jinam,“ říká. Řešení vidí například v kurzarbeitu.
„Ukázalo se, že soustředění lázeňských komplexů pouze na zahraniční klientelu přineslo masivní propad a problémy,“ hodnotí Jan Bureš (SPOLU). Lázeňské vouchery na krátký čas ale podporuje. Smysl lázeňství vidí spíše ve zdravotní rovině než ve wellness. Podpořil by tedy větší příspěvky pojišťoven a obecně veřejných rozpočtů do této oblasti.
Málo lidí v lázeňství
„Chybí nám vysoká škola, proč nezaložit vysokou školu zaměřenou přímo na tento obor?“ vidí řešení pro lázeňství Miroslav Haindl (PŘÍSAHA).
Podle Karly Maříkové (SPD) bylo lázeňství dlouhodobě podhodnocené a i proto je nyní v nejisté covidové době nedostatek pracovníků. „Když stát vidí, že je to firma, která funguje dlouhodobě, tak by tady ta podpora měla být, protože to nejsou jen profese v lázeňství, ale utrpěly i služby na to navázané,“ argumentuje Maříková.
S bonifikací souhlasí i Tomáš Svoboda (ČSSD). „Je to lázeňství, není to wellness. Když sem přijede klient, tak to není na tři dny, ale tři týdny,“ upozorňuje. Právě na vysvětlování a podporu tohoto typu pobytů v zahraničí by se stát podle něj měl zaměřit.
Petr Třešňák (PirátiSTAN) by zjednodušil systém pro získávání zahraničních pracovníků, kteří by mohli v lázeňství pracovat. „Nemusíme si nic nalhávat, že největší motivací, aby se lidé vrátili do tohoto segmentu, bude finanční ohodnocení,“ upozorňuje. Sám by se zaměřil třeba i na motivaci dalším vzděláváním zdravotníků. S podporou formou voucherů souhlasí. Líbí se mu i pobídka 300 korun na noc na člověka od Karlovarského kraje.
„Je strašně důležitá propagace, proto máme CzechTourism a destinační agentury, které mají všechny kraje. Musíme se snažit i o to, abychom měli i oblastní agentury,“ upozorňuje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Zájezd na hory
„Je to ozdravné, posilující a to nebezpečí, které bylo v roce 2020 a začátkem tohoto roku, není už takové díky promořenosti a očkování,“ reaguje na otázku, zda by doporučil zájezd na hory, Pavel Hojda (KSČM).
„Máme tam krásná rekreační střediska, takže ano, doporučil,“ uvedl Miroslav Haindl (PŘÍSAHA).
„Taky bych doporučil, kdyby ty zájezdy byly do Karlovarského kraje. Děláme všechno pro to, aby se tam lidé mohli cítit bezpečně,“ zmiňuje Jan Bureš (SPOLU). „Na horách máme čerstvý vzduch a prospívá to zdraví. Doporučila bych lidem, aby si vybrali spíše tuzemsko než zahraničí, nevíme, co nás čeká v rámci epidemiologické situace,“ říká Karla Maříková (SPD).
„Určitě bych doporučil pobyt na horách nejen ve Slavkovském lese nebo Krušných horách. Opatření na sjezdovkách šla nastavit tak, že omezila šíření covidu,“ poukazuje Petr Třešňák (PirátiSTAN). Do budoucna by sjednotil odškodňování za zrušené pobyty, které podle něj nebylo dobré.
„Já bych systém odškodňování ponechal, doporučil bych návštěvu hor na českém území,“ říká Tomáš Svoboda (ČSSD). Systém odškodňování klientů pomocí poukazu na další zájezd tak, jak ho prosadila vláda, hájí i Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Cestovní kanceláře by šly do krachu, kdyby tyto lex vouchery nebyly,“ uzavírá.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
115 minut
Předvolební debata: Karlovarský kraj
